Chūgoku No Chōjin

Pomalý až poetický film o daleké cestě želvím spřežením na místo v horách, které dokáže měnit lidi. První polovina filmu, kterou jsem si pro sebe nazval na cestě, je velmi dobrá, dobrodružná s několika skvělými vtipnými momenty. Druhá polovina, na místě, kde se učí lidé létat, je až unylá a sklouzává dost hodně ke klišovitosti. Mé hodnocení je tedy silně ovlivněno výbornou první půlkou :-) (13.04.2006)

Samotného mě překvapuje, jak moc jsem se nudil. Celá poetika vesnice, nefritů, řeky, zpěvu a křídel na mě vůbec nefungovala a závěrečný zvrat jedné z klíčových postav mi přišel až násilný. Režisér Miike je ale lišák, závěrečným monologem a posledním záběrem, který jsem si přál vidět, sbírá za pět minut dvanáct body, takže hodnocení se blíží spíš dvěma a půl. (25.09.2006)

tak take zmiesane pocity, ako po tomto filme, som uz davno nemal. na jednej strane zmes roznych zaujimavych zanrov, na strane druhej akysi nesurody bordel, ktory mi proste vadil. obcas som sa celkom slusne zabaval, inokedy mi vsetko vadilo. aj ked si myslim, ze mi pointa neusla, akosi stracam zaujem nad hlbsim dumanim o tom, co som prave videl, zazil.. (29.06.2007)

Velice zajimavý snímek, moc mne nenapadá k čemu by se dal přiorvnat, protože svým pojetím mi přijde vskutku originální. NEbo asi málo koukám na dobrodužné filmy, protože tento "žánr" většinou moc kvality nepobírá, čehož ale budiž tento snímek čestnou vyjímkou. Dalo by se říct že vcelku obyčejný snímek se vyvine tak neskutečně, že člověk docela žasne, jaké má Miike nápady. Navíc to vše skvěle zapadá do té mysteriozní krajiny, přesně se to tam hodí tak, že více to snad ani nejde. Ačkoliv tedy vlastně nemám snímku co vytknout, on je tak svým způsobem podivný, že mu ale nedám plné hodnocení...Na to je zvláštní asi až moc. Ale 85% a **** co m uděluji si každopádně zaslouží. (23.06.2009)

To, čo začína ako bláznivá jazda medzi členom jakúzy a úradníkom snažiacim sa potvrdiť úložiská nefritu sa postupne mení na meditačnú úvahu o nedotknutosti a kráse hlboko vo vnútrozemí Číny, kde ľudia veria tradíciám, veria v dobro a ich spôsob života je jednoduchý. Niečo, čo by v zásade učarovalo každému, kto má po krk mesta, hluku a debilov. Miike nerozpoznateľný v rámci témy, ale znova veľmi originálny vo forme štýlu. Mesto je rýchle - vidiek je pomalý. Vzťah medzi dvoma protagonistami je nápaditý a funkčný a celý príbeh je okorenený aj o poetiku aj o vtip. Pre mňa príjemné a koniec s náznakom presahu a mysticizmu. (16.09.2017)