Thelma a Louise

Kultovní roadmovie o feminismu s kriminálním podtextem a o tom, že není cesty zpět stojí na úžasných hereckých výkonech oscarových hereček Susan Sarandon a Geeny Davis. Brad Pitt zde sice odehrál malou roli, ale určitě velice významou pro jeho další kariéru. Ridley Scott vše podtrhuje jako vždy skvělou režií a vyjma jedné vyjímky (Bílá smršť) vše na co sahne promění v nezapomenutelný zážitek. Po celou dobu vás navíc bude provázet perfektně vybraná muzika.... (07.02.2008)

„Volná silnice může být stejně opravdový zážitek jako cokoli jiného. Víš vše a vše je navždy rozhodnuto.“ (Jack Kerouac). Říká se, že v Americe je cesta stejně mocným symbolem jako Empire State Building. Znázorňuje nesvázanost země, její svobodu, prosperitu a neklid, který žene další a další generace snílků a desperátů přes kopce a řeky. Tenhle obraz lákavé cesty se vine americkou popkulturou od Hucka Finna, přes Steinbecka až po Scottovo netradiční road movie s neférovou nálepkou feministického manifestu. Úchvatné Biddleho obrazové kompozice, cit pro zlehčení situace, empatický Harvey Keitel, fešáček Brad, co by se třikrát vlezl do těla Achilla z Tróje a především dvě okolnostmi semleté dámy, co sporáky vyměnily za móresy Šíleného Maxe, cíl za cestu a život za svobodu.. P.S.: Alternativní konec by neprošel ani v Kurýrovi s Jasonem Stathamem.. (03.11.2016)

Jo, to byly časy, když Zimmer ještě skládal originální hudbu a Michael Madsen vážil míň než já... Thelma a Luisa (číst umim, ale oficiální název mi prostě nejde z hu...teda z klávesnice) jsou naprosto úžasně ženský film. A je jenom klika, že Ridley Scott se onoho brilantního scénáře chopil tak jak se ho chopil. Zkrátka další skvělý film o svobodě ducha, tentokrát se zvláštností jménem ženskost. Silný zážitek, výborné herecké výkony, propracovaná hudba. A ne zrovna povedený dabing:P (ve stavu v jakém film uvedla Prima před Vánoci 2005, a kdy jsem ho KONEČNĚ viděl) 80% (26.12.2005)

Thelma a Louise je taký Easy Rider pre ženské publikum (samozrejme v odlišnom podaní). Menšie role starých bažantov Mandsena a Keitela potešia, Pitt fešácky zlodej jest, Saradonka polo-trvdá venuša poznamenaná znásilnením a Geena Davis roztomilá, no naivná, mladá dáma. O zaujímavých hercov máme tudíž vystaráno. Z netradičného príbehu dvoch neviniatok (každý musí uznať, že sú z morálneho hľadiska nevinné), utekajúcich pred dolapením políciou, vznikla pomerne zábavná roadka. No dle mého vkusu tých prekrásnych záberov na okolie (viz Texaské púšte&Grand Canyon) mohlo byť o niečo viac. Navyše, po dvoch hodinách úteku som čakal o niečo korenistejšie ukončenie. I keď ako pravil jeden pán - radšej zhorieť než vyhasnúť. (01.05.2011)

"I don't remember ever feeling this awake." Nerozumím, z jakého důvodu je některými lidmi "Thelma & Louise" zvána feministickým filmem. Protože se v něm dvě ženy v krizové situaci vykašlou na šminky a posléze najdou samy sebe? Feministky jsou ženy, které bojují za práva žen. Thelma a Louise bojují za právo na vlastní svobodnou existenci v životě, který si neuváženým krokem totálně podělaly. Režisér R. Scott (feminista?) záměrně, aby těmto případným a nepodloženým názorům předešel, vložil do filmu dvě veskrze pozitivní postavy správňáckých chlapů, ve skvostném podání H. Keitela a M. Madsena. I despotický manžel Thelmy svým výrazem v očích, ve chvíli kdy mu konečně opravdu dojde co se stalo a o co přišel, povýší svou postavu nad pouhou karikaturu "pána domácnosti". Samozřejmě, je tu nechutný řidič náklaďáku, ale přiznejme si to - kdo nezná ve svém okolí někoho podobného? Nehledě na to, že zde především plní funkci spouštěče finálních událostí. Obě hlavní představitelky předvádí své životní herecké výkony, a je velká škoda, že se nakonec vzájemně (a ne/paradoxně) vyšachovaly ze hry o Oscara. Nebeská hudba H. Zimmera, společně s úchvatnými scenériemi amerického středozápadu, dotvářejí podobu mého dávného snu o rozlehlých dálavách, nadpozemském klidu, volnosti a cestách, jež vedou daleko za obzor... Nádherný film o uvědomnění si vnitřní síly v sobě a odvaze zvolit si svou vlastní cestu. S nejkrásnějším představitelným závěrem... (16.01.2005)