Réžia:
Ridley ScottKamera:
Jordan CronenwethHudba:
VangelisHrajú:
Harrison Ford, Rutger Hauer, Sean Young, Edward James Olmos, M. Emmet Walsh, Daryl Hannah, William Sanderson, Brion James, Joe Turkel, Joanna Cassidy (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Začiatkom 21. storočia dosiahla spoločnosť Tyrell vo výskume robotov fázu Nexus. Jej výrobky boli takmer identické s ľuďmi, nelíšili sa ani inteligenciou. Ľudia používali replikanty pri nebezpečných výpravách alebo ako otrokov pri kolonizácii iných planét. Po krvavej vzbure replikant v jednej z mimozemských kolónií bol robotom pod trestom smrti zakázaný pobyt na Zemi. Na plnenie tohto nariadenia dozerali špeciálne jednotky Blade Runner, poverené vyhľadávaním a likvidáciou replikantov, ktorí zákaz porušia. (TV Dajto)
(viac)Videá (5)
Recenzie (1 741)
Toto je kultovní SCI-FI. Skvělá atmosféra, depka na n-tou, Ridley Scott v nejlepší formě. Co víc dodávat. Můj film č.1, to hovoří za vše... a přitom z něj mám vždy depku... a taky strach... nemohu se zbavit pocitu, že tak to nějak bude za pár desítek let tady vypadat, megalomanská, mnohalevelová města, vydrancované zdroje energie (a že o tom něco vím) , nesnesitelná anonymita... ach jo.. ()
Neuvěřitelné jak se z celkem solidního sci-fi snímku může odebráním zbytečných monologů, tu a tam malou změnou a poupravením závěrečných vteřin stát jeden z atmosféricky hypnotických klenotů světové kinematografie. A zřejmě ten vůbec nejvlivnější film vůbec, protože bez jakékoli nadsázky ovlivnil veškeré sci-fi po něm. Geniální pochmurná noir vize budoucnosti, která ve vás i dnes vzbudí otázky. Nemyslím teď nutně ty, zda tedy je či není Deckard replikantem; což se ostatně stejně liší verzi od verze a ona ambivalentnost je dána tím, že Hampton s Fordem k tomu vždy přistupovali, že jím je, zatímco Ridley jim natruc, že není. Spíše to pokládá otázky "věčného" charakteru, kde je hranice mezi životem a lidstvím a především zda na tom vůbec záleží, kdo je/není replikantem. Blade Runnera se tak řadí po bok Posledního pokušení Krista spíše než ostatních žánrových scifáren. Není to film pro každého (ano, je to p-o-m-a-l-é a málomluvné způsobem, kdy třeba Deckard v závěru dvacet minut vůbec nepromluví, byť nesleze z plátna), ale kdo si k němu cestu najde, tak tomu rozhodně nehrozí, že by se mu vzpomínky na tento skvost vytratily z paměti jako slzy v dešti... Původní kinoverze: 3/5, Režisérský sestřih 1992: 5/5, Final Cut 2007: 5/5 ()
Před 20 ti lety jsem tento film viděl poprvé. Nic mi to neřeklo, proto jsem velmi rád sáhl po (letošní) Final Cut , abych zjistil, jak na tom opravdu jsem…. Scott odvádí dobrou filmařinu, o tom bez debat. Vše je podtrženo výtečnou kvalitou disku, remaster nemá chybu. Ale…. Vám se to nezdá strašně vláčný, roztahaný až nudný? PŘÍBĚH:*** klidný, snažící se navodit temnou atmosféru mne prostě neoslovil. Asi zpracováním, protože nechápu, co by mne na aneroidech a pátrání po nich nemělo bavit. Vangelisova hudba je perfektní a z hereckých výkonů mi v hlavě zůstane nejvíc replikant R.Hauer. Jen teď nevím, jestli je to vlastně hodně nebo málo./ HUMOR: ne./ AKCE:** není ji mnoho. Přestřelka s hadí ženou asi po 50ti minutách a pak rozhodně závěrečná pasáž, která má v sobě i napínavý náboj./ NAPĚTÍ:*** otázky, které vedou k odhalení replikantů jsou velice zajímavé. Celý snímek se snaží udržet si ,,svoji hladinu“ napětí, ale mě to nebere. Snad jen, když se H.Ford dá (konečně) do pátrání. Ale že to trvalo…. Asi to bohužel opravdu není pro mne. ()
„If only you could see what I've seen with your eyes..“ Nadpozemská hudba Vangelise doprovází Marlowa 21.století Harrisona Forda na bolestné, metaforami protkané cestě za sebepoznáním. Na výhradně velká plátna patřící a různými interpretacemi živený Scottův kult je volně inspirován novelou Dicka "Do Androids Dream of Electric Sheep?", nicméně našel jsem si v něm i magický svět zítřků Raye Bradburyho a to nejen v názvu budovy, na jejíž střeše film prostřednictvím replikanta s nejzákladnější touhou žít (úchvatný Hauer) vyvrcholí. Bezesporu jeden z milníků filmového science fiction, který by měl před vypuštěním holubice k nebi vidět každý fanoušek tohoto žánru místo Neapole. Už jen proto, že člověk nikdy neví, jestli nenajde na chodbě přede dveřmi origami jednorožce.. ()
„Všetky spomienky sa stratia v čase. Ako slzy. Dážď. Hodina smrti.“ BLADE RUNNER mi nikdy extra nesadol a tento naoko chladný sci-fi experiment sa mi nikdy nezapísal do srdiečka. A ak mám od Ridleyho Scotta vybrať kultové sci-fi, bez váhania vyberám VOTRELCA. Napriek tomu BLADE RUNNER má veľa do seba: dodnes (!!!) nezostarnutú víziu sveta budúcnosti, ktorá síce zaváňa klišé (lietajúce autá), ale napriek tomu nie je smiešna, ani trápna. Naopak, i vďaka slušným hercom (najmä Ford s Hauerom) dodnes kvalitne funguje. Tou skutočnou bombou je ale práve vizuálna stránka. Či skôr audiovizuálna, pretože i vďaka šialenej Vangelisovej hudbe, geniálnej výprave, fantastickým kostýmom a originálnym rekvizitám úchvatne hypnotická atmosféra nepripomína nič, čo by mohlo vzniknúť na planéte Zem. ()
Galéria (327)
Zaujímavosti (168)
- Slavná hypnotická scéna se zamyšleným Deckardem (Harrison Ford) u piana a cválajícím jednorožcem v zamlženém lese byla původně kamerovým testem pro scénu s jednorožci ve Scottově připravovaném fantasy filmu Legenda (1985). Jednorožec se ve filmu objeví i v jiných podobách: jako origami v závěru a v plyšové podobě v dílně hračkáře J. F. Sebastiana (William Anderson). (DaViD´82)
- Pro film muselo být vyrobeno dvakrát více kostýmů, než je běžné. Bylo to kvůli tomu, že takřka stále prší a nemohlo se čekat, až kostým uschne. (DaViD´82)
- V průzkumu z roku 2004, dělaném na zakázku britských novin The Guardian, zvolilo šedesát vědců Blade Runnera nejlepším sci-fi filmem všech dob. Až za ním se umístila Kubrickova 2001: Vesmírná odysea (1968). (DaViD´82)
Reklama