Čierny jastrab zostrelený

Jeden z nejdebilnejsich valecnejch filmu co sem kdy videl. Dlouho jsem premejslel proc se mi ten film nelibi, protoze ono na nem nic tak spatnyho neni. Je tady narvana spousta vybornejch hercu, ktery hrajou dobre. Prestrelky jsou docela realisticky a kamera je jednim slovem nadherna. Hudba moc dobra neni a pohybuje se mezi prumernou a naprosto odpornou, ale znam i horsi. Jenze ja se u tohohle filmu nehorazne nudil. Nejdriv tu je takova seznamovaci hodinka, kdy je videt jak jsou vojaci na zakladne a nejaky informace proc bojujou a takovy blbosti. Pro nekoho mozna zajimave, ale ja u toho malem usnul. Pak pride prvni prestrelka a ja se probral, protoze jsou udelany fakt dobre. Jenze tady je druhej problem, protoze dve tretiny filmu jsou ty prestrelky. Osobne zastavam nazor, ze cim vic strileni, krve a akce ve filmu tim lip, jenze v tomhle filmu to je spis na skodu. Hodinu a pul sledovat jak vojaci nekam nabehnou, nekoho sejmou, pak dostanou na prdel, dou pro ne jiny vojaci, ty dostanou taky na prdel, tak zavolaj dalsi skupinku, ta jim pomuze a tak porad dokola me taky nehorazne nudilo. Verim, ze kdyby film trval hodinu a pul tak bych se bavil dobre, ale takle je to jen jedna velka nuda s nekolika zajimavejma zaberama. Tak po tusim tretim skouknuti, kdy jsem film konecne videl s paradnim obrazem a originalnim zvukem precejen tu jednu hvezdicku pridam, ale stejne mi film pride zbytecne dlouhej a stereotypni. (17.04.2005)

Ridley Scott natočil ten nejakčnější akční film, který kdy byl na filmovém plátně. Úžasný subjektivní filmový zážitek. Snad ještě nikdy neprolétávaly kulky tak blízko samotného diváka, jako u Black Hawk. Tak neskutečný zvuk jsem v kině dlouho nezažil a pořád si říkám, že tenhle režisér je jednička pro kino, jak jsem se mohl přesvědčit u Gladiátora, kterého jsem navštívil v kině několikrát po premiéře. V akčních scénách je Scott jako nelítostný pitbul, který neuhne před ničím a tam kde by jiný režisér řekl stop, on jde ještě dál. Vizuálně výborné a slunečně/písečné prostředí kamerové čočky dělají svoje (kde má kamera Oscara?) byla neuvěřitelná. BLACK HAWK DOWN obsahuje mnoho nezapomenutelných a emocionálně silných scén na které jen tak nezapomenu. Jeden z nejlepších válečných filmů a pro mě je BLACK HAWK DOWN daleko lepší, než údajně "akademicky geniální" Hurt Locker. (30.06.2012)

Až se vrátím domů a lidé se mě budou ptát: "Hej Hoote, proč si to dělal, chlape? Proč? Jsi nějaký válečný maniak?" Víš, co jim na to řeknu? Neřeknu zatracené slovo. Proč? Oni by to nepochopili. Oni by nepochopili, proč jsme to dělali. Nepochopili by, že je to o tvém příteli vedle tebe. O tom a o ničem jiném. // Film jako takový natočený dobře. A je to americký film, navíc o amerických vojácích, tak já nevím, s tou agitkou se tak trochu asi i počítá, ne? (17.03.2008)

Akční hyper-nářez ve válečných kulisách, který některé lidi fascinuje natolik, že dokonce omlouvají/zamlouvají mírnou kontroverznost jeho pojetí. Ne, nesouhlasím s tím, že se jedná o film nestranný, či dokonce protiválečný - agitační moudra sice nejsou divákovi přímo vstřelována do hlavy, ale celou dobu sledujeme americké hrdiny polapené smečkou somálských psů a při záverečném (a ohromně působivém; několika slzám jsem se neubránil) masakru těžkou palbou z vrtulníků pociťujeme osvobozující katarzi, nikoliv závan hrůzy nad krutou smrtí tolika lidí...A může být být film, který pojímá válku jako akční dobrodružství protiválečný? Osobně místo odpovědi neshlasně kroutím hlavou. Důležité však je, že nějaká ideologie byla to poslední, co Ridleyho zajímalo. On se narodil pro vizualitu a režijní kouzlení a zatraceně, v Black Hawk Down mu z klouboku vyskakuje jeden králik za druhým až mnohá čelist podlehá gravitaci a padá na podlahu. Scénář přitom talentovanému režisérovi skvěle sedí do noty - neboťt obsahuje spoustu akce, není dějově složitý a nesnaží se nic příliš řešit - prostě předhazuje různé situace a soudy ponechává na divákovi. Jasně, není problém poznat, která země tento film vyrobila, ale....Já si jako malý rád hrál na vojáky. 90% (14.06.2008)

Pulzující válečná vřava, na níž je nahlíženo syrovým okem, které si udržuje permanentní nadhled a nesnaží se nikoho soudit. Sled podmanivých obrázků a dechberoucích scén je doplněn o chytlavý etnický soundtrack Hanse Zimmera a nemá jediného slabého místa v obsazení. Více takových filmů, které člověku nedovolí pouze povrchně nahlédnout, ale i „prožít“ (21.07.2006)