New York, New York

New York,New York je příběh o zpěvačce Francin a saxofonistovi Jimmy,příběh o jejich lásce,o kariéře hudebníku a následně jejich rozdělení ,to vše v době kdy se celý svět dával dohromady po 2.světové válce.Pokud máte rádi jazz a například jednoho z dvojice ústředních herců pak budete spokojeni,ale já ač mam rád Roberta Den Nira tak mi do úplné spokojenosti něco chybělo-nevím jestli téma jako takové,délka filmu a nebo mi to prostě nesedlo jako jiné filmy od tohoto herce.Takže za mě celkově 77% a čtyři hvězdy. (19.04.2015)

Po Taxikáři Scorsese opět zcela změnil námět a natočil vynikající muzikál ve stylu 40. a 50. let. Hudba je perfektní, De Niro v další své výtečné kreaci bezchybný, Liza Minneli je také perfektní. Tradičně skvěle vykreslil Scorsese atmosféru New Yorku a celkově si se snímkem dokázal poradit tak dobře, že ani přes velmi dlouhou stopáž nenudí. (23.02.2010)

Scorsese ve své plné kráse, tady ukázal své režisérské schopnosti opravdu znamenitě. Vizuální a hudební stránka byla úchvatná až jsem skoro nevnímal parádní dějovou lajnu, kterou musím taky pochválit. De Niro byl buran k pohledání a Liza Minnelli i když se mi moc nelíbila tvořila s De Nirem pěknou dvojci. (20.04.2010)

|| Scenár: Earl MacRauch, Mardik Martin | Hudba: John Kander, Fred Ebb | Produkcia: Robert Chartoff, Irwin Winkler | Distribúcia: United Artists | Štúdio: Chartoff-Winkler Productions | Rozpočet: 14 miliónov $ | Tržby: 13,800,000 $ || Ťažký film od Scorseseho, vsádzajúci všetko na fenomenálnu hudbu a na dvoch neodolatelných hlavných predstaviteľov a ich herecký koncert. Jediným problémom, ktorý zaručil neúspech tohoto diela je nasadenie príbehu na príliž depresívny pár a ich nešťastný vzťah. Je to ale reálnym odzrkadlením vývoja sólových hviezd v zajatosti kariéri, ktorá im postupne znemožní kompatibilnosť s normálnym rodinným životom. Nebyť tej presilenej drámy, bol by to zážitok za 5 možných... (29.01.2012)

Povedal by som, že Letec (2004) z New York New York čerpá mnoho. Napríklad dynamiku, spôsob ostrakizovania hlavnej postavy a jeho perfekcionistického sebazaprenia po základných a materiálnych potrebách. Inak je ale silne nezávislý feelingovo, a to hlavne, nízkorozpočtovo ladený, čím vzdáva hold žánru a dejinám kinematografie (a ukazuje, akú znamenitú vášeň u autora umenie vzbudzuje). Nabáda na to, s akým zanietením a odovzdaním svojho maxima sa dá dosiahnuť kvalitný osobnostný profil vychádzajúci z auto-biografických prvkov bez nutkajúceho prikrášľovania a so silnou dávkou mrazivej irónie. Priebeh filmu až vedecky stupňuje únavu života a zabehnutie významovosti zabehnutých stereotypov a detronizáciu stúpajúcej slávy na postupný duchovný rozklad. Hudobné čísla sú precítené a pôsobia medzi spomínaných konfliktami ako akási nárazníková zóna, ktorou sa čiastočne darí problémy hasiť a naopak, vyostrovať. V celku príjemné prekvapenie pre milovníkov režisérovej tvorby a úctyhodným nenápadným prierezom medzi jeho dvoma najslávnejšími filmami. (12.03.2016)