Mizerné ulice

Americké filmy zo 70.tych rokov majú aspoň pre mňa zvláštnu atmosféru. Veľké káry, u ktorých si v tej dobe nikto neláme hlavu koľko to žerie, chlapi v prazvláštnych kombináciách oblekov, košieľ, kravát a kožených sák, doplnené klobúkmi, či inými šialenými pokrývkami hlavy. Negri nosia afro. Po uliciach sa váľa tony papiera, všetko vyzerá depresívne a ošumelo. Robert De Niro zo svojej postavy dostal úplne nečakane opäť maximum. Potešilo ma tiež podarené odľahčenie inak vážneho snímku. Za zmienku stojí aj vypilovaný soundtrack s dobovými hitmi. Film jednoducho ukazuje skazenosť skorumpovanej Ameriky 70.rokov, asi je to jeho zámer ale na mňa je to trochu nuda, chcelo by to pútavejšie príbeh. Na Martina Scorsesea v skutku slabota a snáď to napraví chystanou snímkou The Irishman (2019) (15.09.2019)

Bravurně vykreslená atmosféra New Yorku 70. let se všemi těmi afry, mrkváčemi a hulením, avšak scénáristicky krajně nepovedený film, kde se něco děje doslova až posledních 10 minut. Zbytek je jen barová taškařice s dlouhými záběry bez střihů, kdy kamera atypicky poletuje po hospodě a snaží se autenticky zobrazit tehdejší svět. Scorseseho rozjezd, De Nirova totální dominance. (25.11.2015)

Jeden z těch méně známých Scorseseho snímků. Špinavé ulice postrádají nějaký hlubší děj či příběh jako takový. Soustředí se pouze na partu pouličních zlodějíčků, kteří jedou ve špinavých kšeftech, pořád dokola jen sedí v baru a fuckují. Za zmínku určitě stojí výkon Keitela a De Nira a kvalitní soundtrack. Pro fanoušky Martina Scorseseho asi povinnost, ale kdo si nechá tento film ujít, o nic nepřijde. (22.01.2012)

Scorseseho umiernená zahrievačka pred veľkými vecami (Goodfellas, Casino). Tie sú opulentnejšie a vizuálne vycibrenejšie, ale Mean Streets za nimi rozhodne nezaostávajú v rozprávaní príbehu a charakterizácii postáv. Perfektný Keitel ako dobrácky a decentný gangster vo výuke, ktorý ochraňuje a zastáva sa kamaráda, nezodpovedného pošuka De Nira. Ten, v menšej roli než má ťahúň Keitel, podáva delikátne excentrický výkon. Poctivá, s láskou k špinavým newyorským uliciam a ich živelným obyvateľom natočená gangsterka. (13.11.2017)

První z velkých filmů Martina Scorseseho a zároveň také první z řady jeho filmů věnovaných jeho životnímu tématu - v Americe domestikované italské mafii... Zajímavé je porovnat, jak velký kus cesty Scorsese urazil od svého rok starého předešlého filmu Bertha z dobytčáku - jsou to doslova dva různé filmové světy. Špinavé ulice se věrny dobovým intencím zaměřují na realistické postižení fenoménu fungování světa nelegálního obchodu, zločinu a mafie, je to však docela netypický gangsterský film. Třeba vůbec tu není zastoupen prvek strážců zákona - policisté se vyskytují pouze u scény rvačky v kulečníkovém baru, aby dokumentovali jednu ze základních Scorsesovských zákonitostí - město jako místo absolutní korupce, zločinu, násilí, metafora džungle. Všichni jsou tu poznamenaní životem v něm, všichni mají jedinou touhu - vyšplhat po sociálním žebříčku co nejvýše a dostat se z bahna , z ulice... Ulice jsou symbolem zákonů animality, práva silnějšího, místa, kde přežije jen ten nejodolnější, nejcyničtější, nejzkorumpovanější... Netypický je i milostný vztah mezi hlavní postavou Charliem a jeho sestrou Theresou, která trpí epileptickými záchvaty a které příznačně dokreslují její jinakost. Hodně zvláštní postavu tu ztvárnil Robert De Niro - sociopat a doslova magor, který má problémy nejen se svými dluhy, ale i s autoritami, sebekázní a byť jen sebeprimitivnějšími kulturními normami a jejich akceptováním. Martin Scorsese se snažil svůj film ozvláštnit i po formální stránce, velmi zajímavá práce s kamerou, hodně progresivní záběry, počátky tak charakteristického Mistrova režijního rukopisu. Tady začal být Scorsese Scorsesem... (23.01.2008)