Kundun
Kundun
Réžia:
Martin ScorseseScenár:
Melissa MathisonKamera:
Roger DeakinsHudba:
Philip GlassHrajú:
Tenzin Thuthob Tsarong, Gyurme Tethong, Tulku Jamyang Kunga Tenzin, Tenzin Yeshi Paichang, Tencho Gyalpo, Tenzin Topjar, Tsewang Migyur Khangsar (viac)Obsahy(2)
Kundun byl oceněn jako jeden z nejlepších filmů roku. Jedná se o filmové mistrovské dílo od režiséra Martina Scorseseho, který byl pětkrát nominovaného na Cenu Akademie. Čeká Vás neuvěřitelný, avšak skutečný, příběh o jednom ze světově nejúchvatnějších vůdců – o tibetském Dalajlámovi – a o jeho troufalé snaze panovat národu v jedné z nejnáročnějších dob celé historie lidstva. Odvážné řeči a zaujatost vůči pozadí světové politiky způsobily, i díky filmovému zpracování, mezinárodní pozdvižení. Tento výjimečný snímek s nádhernou hudbou proslulého skladatele Philipa Glasse působí velmi kontroverzně, přesto si však získal celosvětové uznání. Nechte se o tom přesvědčit i Vy! (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (227)
První půlka nudnější, ale furt zábavnější než kdejaký životopisný film, druhá působivá a akčnější+dva rozhovory s Mao Ce-tungaem které ukazují jaký je to manipulátor a bezcitný člověk, ale pravdou je že to je životopis ničím zajímavý a významný a místy je to nuda, však k Daljlámovi chovám sympatie a asi proto tento film hodnotím výš než bych měl 7,5/10 ()
Miluji filmy s tibetskou tématikou :) I když musím uznat, že se na něj musím ještě mrknout :) Kamera krásná, hudba pana Glasse nemá cenu ani komentovat :) Filmová věta Mao Ce-tunga: " náboženství je jed", která si myslím byla pronesena i ve filmu Sedm let v Tibetu, mě v tomto filmu víc dostala, když jeho svatost tuto větu slyšel. ()
Vizuálně krásný pohodový film. Když o něm s odstupem týdne přemýšlím nevynořují se mi žádné převratné myšlenky či příběh, ale vizuální krása, velmi autenticky zachycující kulturu Tibetu, společnosti žijící tak trochu v jiné době a jiné dimenzi, dbající na své tradice a duchovno, která je konfrontována s rozpínající se Čínou opájející se materiálním pokrokem. ()
Ten, komu je blízká tibetská kultura její filozofie a koho zajímá životní příběh 14. Dalajlámy, ať si pustí tento snímek a s pokorou ho vychutná a nechá se unášet výpravnou, dojímavou podívanou pod taktovkou Martina Scoreseseho, těžké téma se nedalo podat lépe, za čož má můj obdiv a velebím ho za odvahu opustit prověřené žánrové vody - velmi zajímavý komentář Tanner - 90 %. ()
Silné.... ()
Kundun má krásnou výpravu, kostýmy, hudbu i kameru. O to víc mě mrzí, že ve mě film nedokázal vzbudit sebemenší emoci. Jako životopis dobrý, ale filmově mě Scorseseho velkofilm o parník minul. Přičtu-li k tomu i délku za 2 hodiny, nemůže se mi někdo divit, že jsem se často (hlavně ve druhé polovině) a hodně nudil. Nominace na Oscary jsou v pořádku, ale pouze Kundun krásně pouze vypadá, jeho hloubka mě minula. ()
Nááádhera, nic jiného mě nenapadá,Scorsese je frajer většinou točí samé mlátičky a teď tohle, krásnej citlivej snímek s humánním poselstvím s jedinečnou kamerou a hudbou, vlastně bych mohl chválit všechno,protože to nemá pro mně žádný nedostatky.Tento film zařadím mezi mý nejoblíbenější. Posledních patnáct minut je opravdu úžasný filmový zážitek. ()
Nádherný mnohovrstevnatý film, který se vyvíjí podobně jako jeho hlavní postava. Zprvu se malému dalajlámovi nechce jeho roli přijmout, vše je pro něj spíše hrou a terve postupně je donucen předčasně dospět. Scorsesemu se výborně povedlo zachytit dalajlámovu situaci jak jeho dětskýma očima, tak pohledem pozdějším, kdy reprezentuje zoufalý vzdor duchovní tradice a humanity vůči brutálnímu nátlaku militantního modernismu. Ve všech polohách je film silný (např. dalajlámova návštěva Pekingu na mne působila přímo zdrcujícím dojmem) - samozřejmě také díky již tolikrát opěvované hudbě P. Glasse. Já osobně jsem se nenudil ani minutu a teď, po skončení filmu, cítím hlubokou úctu nejen k dalajlámově osobě, ale také k filmařskému umění Martina Scorseseho, který ji ve mne tímto snímkem dokázal vyvolat. Jak vidno, velkolepý výpravný film lze natočit i bez toho, aby to bylo na úkor obsahu. ()
Skvělý film s úžasnou atmosférou. Odhaluje (ztracenou) krásu, kulturu a zvyky Tibetu. Dokonalé střídání sekvencí, hra s barvami, střihy. Kamera se občas zastaví a nechá diváka vychutnat sílu momentu. Děj je obrovsky silný, ze začátku jsem se musela některým momentům smát (vyrůstání Dalajlamy), později jakobych cítila i jeho bolest a bezmoc nad útrapami jeho národa. Opravdu jedinečný film. ()
Scorsese je můj oblíbenec a myslím, že jeho magické natáčení povzneslo film na úplně jinou úroveň. Scorsese nás vytrhne z reality. Nechce, abychom při sledování mysleli na naši kulturu, podle které jsou věštby a výjevy nesmysly. ()
Pičun! ()
Nádherné a velmi propracované dílo vypovídající o raném období života současného dalajlámy. Scorsesemu se podařilo během dvou hodin ponořit diváka nejen do osudu jednoho člověka, ale i jedné země a celého náboženství. Film je hlubokou a procítěnou sondou do nejednoduchého myšlení buddhismu, které je v mnoha ohledech vzdálené evropskému myšlení a přesto tak inspirující. I přes obsáhlost námětu se film nerozpouští, ale stále sleduje svou hlavní myšlenku a zprávu. Spoustu složitých momentů je navíc podáno velmi důstojně a snímek se tak nemění v patvar, kterým je bezpochyby Sedm let v Tibetu s téměř totožnou tématikou. Film je navíc doplněn strhujícím soundtrackem s prvky kombinujícími moderní západní i tradiční tibetský styl hudby. ()
Božská nuda a v podstate dokument o živote Dalajlámu. Bolo to zaujímavé vidieť ako žili, ako sa obliekali, nazreli sme do ich viery a rituálov. Do toho ako sa vyberá reinkranovaný Dalajláma. Herci hrali dobre, vyzerali ako ozajstní Tibeťania. No inak mne osobne to prišlo slabšie ako Sedem rokov v Tibete. Tam bol predsa len nejaký dej a bolo to pre diváka atraktívnejšie. Tu bolo zaujímavé rokovanie s Čínskym predsedom a také faktografickejšie zobrazenie udalostí. ()
Nádherné filmařské dílo, citlivé, krásné a myšlenkově hluboké. Hudební stránka naprosto dokonalá a kamera doslova vykreslila nádherné obrazy. Další veledílo mistra Scoseseho, kterýho mám čím dál víc v oblibě. ()
„Mother! No women in the monastery after dark.“ Scorsesemu se podařilo uchopit exotickou látku odlišně od hollywoodského standardu a výsledek dopadl docela zajímavě. Pozitivní dojem jsem měl z příběhu, který se odvíjí nečekaně a vyhýbá se tradičnímu schématu se zápletkou a rozuzlením, což přispívá k uvěřitelnosti, že jde o rekonstrukci událostí z dalajlamova života. Herecké výkony mohu také jen pochválit. Co mně ale vůbec nesedlo, byla obrazová stránka, respektive rychlé kamerové nájezdy, které jako by vypadly z nějakého akčního filmu. K tomuto typu filmu by mi více sedly statické záběry, navíc, když to, co snímá hledáček, je vizuálně podmanivé samo o sobě. ()
Kromě propletení s gangstery, mafiány a všelijakými zločinci a jejich oslnivého moralizovaní vlastního světa navíc Martin Scorsese pravidelně přichází s filmy s náboženskou tématikou, v níž jakožto skoro-kněz projevuje svůj vztah a obdiv k téhle látce. Křesťanské filmy má queenský velikán přesně dva - Poslední pokušení Krista a novější a divácky nepříliš vděčné Mlčení. Ovšem i přes svůj nejsilnější vztah k "náboženství moderního světa" - křesťanství, jeho nejlepší nábožensky orientovaný snímek je jednoznačně Kundun.. Skromný příběh, kde se opět Scorsese pouští do životopisného vyprávění, v němž ústřední postavou je čtrnáctý dalajlama, držitel svého titulu až dodnes, a díky nešťastným okolnostem i dost možná posledním.. Proč? Scorsese totiž rozebírá dějiny Tibetu v polovině dvacátého století, tedy těsně před okupací Čínou až právě do útěku Dalajlámy do Indie. Dojemné vyprávění o chlapci, který kvůli svému vyvolení a náhodám (nechám na interpretaci někomu věřícímu) již v útlém věku stává následujícím Dalajlámou, tedy vládcem Tiběťanů a to aniž by pořádně uměl mluvit, už je čelním představitelem celého státu a početné církve.. V úvodu jsem si nebyl tolik jistý, co mi Kundun chce povědět a malinko jsem se utápěl v představách o Tibeťanech a jejich životech.. Ovšem pak to přijde, příběh dohání historie... A Čína pod vedením komunistického vůdce Mao Ce-tunga obsazuje pacifistický Tibet, kde si snad každý myslí, že tímhle utrpením dosáhne v příštím životě něčeho nádherného.. Dramatická výpověď o rozpínavé a kruté povaze čínského lidu, který zapříčinil možný prakticky konec celého náboženství a novodobé nevolnictví.. Napínavý příběh plný beznaděje a bezcitnosti, nad kterým bych přál se každému zamyslet.. A následně o to více objevit jedinečnost aktuálního dalajlamy, kterého možná bůh a smrt uvěznili v jeho posledním těle a dojde vysvobození až když Tibet dojde svobody.. Nejsmutnější na tom všem je, jak je tohle krvavé status quo prakticky všem velkým státníkům jedno, jen aby si nerozházeli obchodní styky s Čínou.. Kromě toho jsme Číně dovolili novodobou genocidu muslimského lidu, jehož působení na buddhisticky založeném společenství je "bezpečnostní riziko".. Tohle není film, nýbrž surová výpověď reality, na kterém se podíleli samotní příbuzní čtyřiadvacátého Dalajlámy. I když nejde o kvalitativně a poutavostí o nejlepší Scorseseho snímek, jde o jeho nejdůležitější výpověď světu... "To nejsou Číňani, tohle jsou komunisté." - Vtahující, protože je to pravda! 85% ()
Zlatý glóbus 1 nominace : Hudba. ()
Obsahově i formálně krásný, filosoficky hluboký a filmařsky skvěle zvládnutý výpravný snímek o jednom z největších lidí 20. století, který se ( ač skoro bez prostředků a bez jakýchkoliv zbraní) postavil zlu v podobě "všepožírajícího" komunismu Mao ce-Tunga. Díky scorseseho důmyslným symbolickým záběrům nabírá film duchovní rozměr a ukazuje, jak se síla víry, odhodlanosti a lidskosti dokáže postavit mnohem silnějšímu nepřiteli. Nádherný film! Bez pochyb 5 hvězdiček. ()
Asi jsem už příliš zasažen západním vnímáním reality, a proto jde tento film úplně mimo mě. Proto nedávám body za samotný film, ale za "představení" filozofie, či náboženství, které mi je tak vzdálené. ()