Kundun - Život dalajlámu

Tenhle film sere mramor. Je to autorizovaná biografie mládenečka se stříbrnou lžičkou v prdýlce. O životě Tibeťanů neříká nic. Sled aranžovaných scenérií nevyvolává žádný pocit, navíc otravuje nevkusná a pitomá hudba Phila Glasse. --- Nic nepotřebujeme méně než připomínat si tragédii Tibeťanů. Ví o ní každý. Dalajláma je popkulturní hvězdou prvního řádu. Tisíce salónních radikálů celého Západu mají jeho obrázky nad postelí, po tuctech pálí vonné tyčinky, horují pro vegetariánství, propagují nenásilí ke všemu od kosatky po virus eboly a příležitostně flirtují s buddhismem, ať už si pod tím představují cokoli, protože normálně vyznávají Maovo „náboženství je jed“. (Podobně mylné je nadšení pro krásy Tibetu vyjádřené mnoha zdejšími uživateli: točilo se v Kanadě a v Maroku.) --- Popularita Tibetu se neodvíjí od jeho znásilnění, nýbrž od jeho mystické, a povýtce mýtické, pověsti. Znásilněných národů je spousta. Třeba jen v Číně: kolik obdivovatelů Jeho Svatosti dokáže jmenovat, tím méně vybavit si něco z kultury a dějin národů žijících na severozápad, severovýchod a jihovýchod od Tibeťanů? A přitom Ujgurové, Mongolové, Iové, Hmongové, Čuangové a další mají s maoismem a čínským šovinismem zkušenosti velmi podobné. Neštěkne po nich ani pes. --- Vlastně nemáme šanci se dozvědět, jakým člověkem dalajláma skutečně je. Jsem ochoten připustit, že v osobním životě je to příjemný a kultivovaný chlapík, i když pravdu v tomto ohledu se od žádného Ládi Špačka určitě nedovíme. Zaslouží politování za to, že nikdy neměl příležitost jednat ze své svobodné vůle. Nikdo neví, co by dělal. Že to s takovým profilem dotáhl až na Nobelovu cenu, to jen ukazuje, jak slabomyslně své ikony volíme. (09.08.2013)

Takže ako vyzerá ten náš nepriateľ? Bue to netvor s rohami? Ani náhodou, vyzerá rovnako normálne, ako Dalajláma sám. A najhoršie na tom je, že takí sú najhorší. Ako my. Scorsese ale neobviňuje iba Čínu, nečinnosť z rady západných mocností iba dokazuje, že pokiaľ za našim bojom za západné hodnoty nie sú nejaké tie materiálne záujmy, je nám zachovanie demokracie niekde kvázi mimo civilizácie jedno. Na pôde vyše dvoch hodín bohužiaľ nie je priestor na podrobnejšie rozobratie situácie, Scorsese tak radšej ako s potenciálnymi vysvetľovačkami pracuje s filmovou rečou. Šalamúnsky, alebo až budhisticky premyslený ťah. Len mi potom nie sú niektoré faktografické veci úplne jasné. (15.08.2016)

Deakinsova kamera vťahuje do neznámeho sveta. Glassová hudba mu dodáva patričnú atmosféru. Niečo medzi spirituálnou veľkosťou a hravou všednosťou. Dominanta Kunduna ako filmu je jeho citlivosť v prvej polovici a jeho duchovná prezreteľnosť v polovici druhej. Nedá sa vo filme nájsť výsostne Scoreseseho prvok. A film nepôsobí ani ázijsky. Ale skĺbenie týchto dvoch svetov vytvára iný životopisný film. Je v ňom badať náznaky hrôz Maa a jeho Čínskej ľudovej republiky. Ale aj duchovenstvo 14. dalajlámu, ktoré čelí ťažkej skúške. Politika a náboženstvo nejdú dokopy. Tu to máme ale z tej druhej strany. Príbeh, ktorý ani po rokoch nestráca nič zo svojej pôsobivosti a je pripomienkou udalosti, ktorej následky sú citeľné u dvoch národov dodnes. Pritom filmu nechýba duchovný aspekt ale ani ten formálny, filmový. Skôr záležitosť pre určitú skupinu fanúšikov. Podľa môjho názoru je to ale ďalší znak Scorseseho všestrannosti a rozprávačského umu. (18.10.2020)

K dnešnému dňu sú filmy Kundun a Sedem rokov v Tibete na tejto stránke značne nadhodnotené v porovnaní so svetovým zo stránky imdb.com. Čo sa týka Kundunu, tu 84% a tam 7.0, čo sa týka Sedem rokov v Tibete tu 77% a tam 6.8. Zrejme my máme radšej tieto témy ohľadom rozličných kultúr a duchovnosti. Ja som si film s Bradom Pittom užil viac ako tento, ale zas tento má naopak skvelú vizuálnu stránku, obrazovo je to paráda, hudobne je to obstojné, no najmä dej a nejaké väčšie a silnejšie myšlienky my v tomto chýbajú. Dej nemá nejaké mimoriadne pamätné momenty, dá sa užiť ako celok. Je to taký širší pohľad na čínsko-tibetskú krízu. Patrí to k filmom, ktoré majú, čo povedať z hľadiska faktov, nie z hľadiska nejakých vlastných myšlienok, no najmä má príjemnú atmosféru, niekedy mám pocit, že až takú americkú, tak, či tak, kvalitný film. (06.01.2013)

Hodně moc zajímavý film o kultuře, která u nás není tolik známá. Pohled do kultury Tibetu, života čtrnáctého Dalajlámy a válku o nezávislost celého Tibetu je nejen hodně zajímavý, ale i velmi informativní, což moc oceňuji. Martin Scorsese patří do skupiny režisérů, kteří nemusejí nikomu nic dokazovat a tudíž se s ledovým klidem může pustit do takovéhleho díla. Obrovskou pochvalu si zaslouží kameraman, který se skutečně vyřádil, ale co si budem nalhávat s tibetskou přírodou to není zas až tak těžké :). Další věci co byly nominovány na Oscara výprava, kostýmy a hudba jsou vynikající a nominace opravdu nejsou náhodné. Co mi brání dát pátou hvězdičku je poněkud přepálená stopáž, neboť některé scény mi přisly příliš natahované, ale rozhodně se jedná o dílo, které stojí za to vidět....... (25.07.2008)