Dotyk smrti

Nejdivnější film Martina Scorseseho? Natripovaný stereotyp a hyperaktivní nuda se v ulicích New Yorku mísí celé dvě hodiny bez oddechu. Neskutečně intenzivní, a to přes to, že celkový smysl mi uniká. (12.05.2012)

Hodně zvláštní film. Možná až moc zvláštní :-) Ale vyzdvihnul bych zejména výkon Nicolase Cage (kterýho jinak nemam moc rád) a pak samozřejmě mýho oblíbence Johna Goodmana. Celkem hezky to utíká, ale bohužel mi tam chyběl nějakej silnější příběh, takže to u mě stačí jen na 3 hvězdičky. Spíš bych doporučil jinej Scorseseho film a to Taxikáře. Nicméně i tohle stojí za vidění. (26.08.2006)

Ani nevim, co k tomuhle napsat, je to takový celý divný, neustále z toho sálá depresivní atmosféra, moc se toho tam neděje, jenže i tak se tomu nedá ubrat, že to je i tak docela zajímavý a stylem natočení určitě hodně originální, nicméně stejně mi to přišlo zbytečně pomalu a nudně odvyprávěný, i když několik scén opravdu stojí za to a Nicholas Cage je tady naprosto vynikající. (05.08.2008)

Počítáním mrtvých Martin Scorsese vstoupil na teritorium, kde je jako doma Terry Gilliam - do světa, kde se pohybují postavy vychýlené z normálu, konfrontují se zvláštní charaktery a film charakterizuje divná atmosféra. Po celou dobu máte pocit vyšinutosti, doznívajícího drogového tripu a vyvstává dojem, že jedním z inspiračních zdrojů byl odkaz Timothy Leara. Jak mám Martinovy práce rád, s touhle road movie napříč nočními ulicemi New Yorku s dávno vyhořelým chlápkem, kterému místo krve koluje v žilách roztok alkoholu a amfetaminu, si příliš nevím rady. Na to, abych snímek bral vážně jako drama, je to přestylizované, příliš cool a s řadou prvků, které by se hodily do jiného žánru. Všude tam, kde se zdá, že příběh začíná sestupovat pod povrch věcí, přijde další úlet. Jako zábavná popkulturní jízda to pro změnu troskotá na stereotypu a všudypřítomné depresi. Ke všemu nejsem schopen se s hlavním hrdinou nějak ztotožnit. Když ho ta práce nebaví, tak proč jednoduše nedá výpověď a nevycouve? Celkový dojem: 45 %. (08.10.2017)

|| Scenár: Paul Schrader / Predloha: Joe Connelly - Bringing out the dead (kniha) | Hudba: Elmer Bernstein | Distribúcia: Paramount Pictures (US, CA), Buena Vista International | Štúdio: Paramount Pictures, Touchstone Pictures | Rozpočet: 55 miliónov $ | Tržby: 16,797,191 $ || Divný materiál, ktorý neni pre každého. Halucinačné pasáže sú na hranici žánrového prahu mysteriózna. Nahliadnutie do ťažkej situácie záchranárov, ktorí majú na starosti najproblematickejšiu vrstvu ľudí je ztvárnená bravúrne, každopádne sa na to nedobre pozerá. A to, že je to dobre natočené, ešte neznamená, že to funguje, ako dobrý film. Každopádne, Bringing out the dead je dôkazovým filmom o tom, že keď je Cage pod dobrou režisérskou rukou, dokáže zo seba vyžmýkať omnoho viac, než v jeho mainstreemových kusoch. 35% | Blu-Ray, THX, HU DTS | (28.08.2014)

Scorsese sa potreboval asi poriadne vyblázniť, keď natočil takéto trýznivo tragické a zároveň zábavné experimentálne čudo, čomu značí aj zaujímavá a zvláštna herecká kombinácia. Spokojnosť s filmom sa dostaví už s prvým výjazdom sanitky, Cageovi som jeho saniťáka na pokraji psychického kolapsu žral každým záberom a kamera a strih skvelo podtrhujú zbesilú atmosféru nepokojného nočného newyorkského života. 85%. (28.02.2009)

Vynikají atmosféra, ale jinak ne moc strhující film. (14.04.2004)

Film o vyhoření, přežívání a umírání. Jeden z nejsilnějších vůbec. Při sledování jsem místy totiž umíral i já. Mimózní Scorsese, který s tou živelnou atmosférou velkoměsta a psychedelic zrychlenými střihy trochu ujel. Někdo tomu říká nestandartní Scorsese, někdo tomu klidně může řikat nejhorší. (31.08.2017)

Ve své době dle mého přehlédnutý snímek, z dnešního pohledu vidět Cage v největší formě pod Scorseseho vedením pořád ohromný zážitek. Za mě větší nálož než Leaving Las Vegas, srovnatelná s Taxikářem...7/10 (04.10.2020)

Tak tady mi asi něco uniklo... (26.10.2002)

Halucinogenní, cynický drasťák z doby, kdy Nicolas Cage hrál ve skvělých filmech režisérů, kteří ho dovedli ukočírovat, a nebyl modlou příznivců bizarních podívaných. Docela se mi po té době stýská. Cage je tu totiž vážně perfektní, každý pohled do jeho vyčerpaných psích očí stojí za to a Scorseseho režie vytváří velmi zvláštní, až magickou atmosféru nočních směn, kdy otupělí saniťáci jezdí od případu k případu, snaží se (moc) nemagořit a upouštějí páru. Kdyby se sanitka hlavního hrdiny cestou setkala s taxíkem Travise Bickla, vůbec bych se tomu nedivil, protože tenhle film se odehrává v tomtéž vesmíru jako Taxikář. Jedna nezapomenutelná scéna za druhou, výborná hudba a pocit, že to celé je ne moc příjemný sen, ze kterého se vzbudíte zpocení a chvíli si musíte zvykat na realitu. (17.10.2020)

Jeden z těch slabších filmů Martina Scorseseho. I když to v jeho případě neznamená, že by šlo o špatný film. Atmosféra nočních ulic plných feťáků, opilců a umírajících lidí je fakt výborná a Cageova deprese dokonalá. Herecky je to celý zvládnutý na jedničku. Jenom tomu chybí nějakej zásadnější příběh, který by to celé držel pohromadě. Takhle se jenom jezdí od jedné šichtě k druhé a po čase se to začíná celé až moc opakovat. Což je škoda, protože potenciál to mělo. I tak to ale žádnej průser není a Scorseseho režie je opět na jedničku. 70% (04.10.2009)

Hodně zajímavý film aneb celkem drsná sonda do každodenní rutiny newyorských saniťáků. Chvílemi jsem měl pocit, že sleduji spíše další videoklipovitou smršť Tonyho Scotta, než film režiséra, který si v poslední době tak oblíbil DiCapria - Martina Scorseseho. Byl to vážně hodně neobvyklý snímek a již teď mohu se skálopevným přesvědčením říci, že se k němu nikdy nevrátím. To ale rozhodně není myšleno jako zápor. Nevím, zda bych to unesl, protože takovou depresi jsem naposledy viděl snad v Rekviem za sen, a celé se to navíc odehrává v noci! Tento film má sice trošku jiné zakončení než zmiňovaný Aronofskeho klenot, ale i tak se jím smutek táhne a jde z něj cítit na míle daleko. Tak daleko, že pochybuji, jestli by to ke mě Cage stihnul, a jestli ano, určitě by mi nepomohl... (28.04.2009)

Cage jsem nikdy moc nežral, ale za výkon v tomhle filmu zaslouží absolutorium. Marná sláva, ale tenhle film už asi ve svojí filmografii nepřekoná. Frozen Ground se přiblížil, ale k dokonalosti tohohle filmu mu něco chybí. Jinak vzkaz pro všechny co tak úplně nepochopili vyznění tohoto filmu a nadávají na žánrovou rozpolcenost. Všechny ty absurdnosti jsou tu cíleně a vyplývají z děje a celkového pojetí filmu. Nic není samoúčelný a jede to v duchu hesla, že nejlepší příběhy píše život sám. Každopádně u mě velká spokojenost.90% (03.05.2014)

v podstate remake taxikára.len so sanitkou a cagom.ale výborný film (16.06.2003)

Když jsem viděl film poprvé tak se mě vůbec nelíbil a nechápal jsem proč něco podobného Martin vůbec natočil. Přecejen tou dobou jsem ujížděl na všech jeho gangsterkách a téměř jsem netušil, že jeho filmografie obsahuje i něco jiného než "What the fucking matter with you". Takže napodruhé jsem mnohem spokojenější a vím určitě, že až film po dalších 5 letech uvidím znovu, určitě přibude další hvězda. 70% (04.04.2013)

Dvě hodiny depresivní jízdy (05.02.2009)

Tenhle film má jedno velké kouzlo jmenující se New York v noci. Podobnou atmosféru vykreslil Scorsese již v After Hours. Díky onomu nočnímu života jsou si oba filmy podobnější než by se na první pohled mohlo zdát. Divák by chtěl takhle žít, ale zároveň se mu to příčí. Je zde skvěle vylíčena krása i nebezpečí New Yorku zároveň. Obdiv i respekt. Jinak je příběm filmu vyprávěn skvělými filmařskými prostředky, na druhou stranu jsem až tak úplně nepochopil pointu. Tzn. Scorsese 1, scénárista 3. (10.12.2009)

Je to temné, zdá sa, že miestami bez deja, len o pocitoch a Cageho prepadnutých očiach. Celý čas naznačená divotvorná gradácia a námet, z ktorého sa dal vyťažiť nie dalsi remake, no rozhodne viac depresie, schízy a zapamatelnejsich mometov. (28.04.2008)

Nezáživné povídání o ničem. Tento film mě ničím nezaujal. Propojení Franka s duchy jsem vůbec nepociťoval, bez pořádné atmosféry a nakonec jsem ani nevěděl o čem to bylo a kdo byla ta dívka, kterou Frank nezachránil a co vlastně po něm chtěla. (01.03.2015)