Dotyk smrti

Nechápu, kdy se to zlomilo, ale většina Scorseseho posledních filmů na mě nechává nechutně špatný dojem. Ať je to Letec, Skrytá identita nebo počítání mrtvých, jsou to pro mě velmi slabé snímky, v kterých si Scorsese užívá své slávy a svého jména, ale nic víc nepředvádí. Nicholas Cage je můj oblíbený herec, ale zde nemá co hrát kromě neustále pijícího doktora, který všude vidí jednu oběť. Opravdu smutné vidět kam spadl tak skvělý režisér a jak sebou tahá některé herce, kteří ho nedokážou odmítnout a pak hrají v podobně nudných a praštěných filmech. Velmi nudný film, který neustále řeší mrtvoly a paranoiu. (26.07.2008)

Od dob Taxikáře uteklo moře vody v Hudsonu, ale některé čtvrti New Yorku jsou stále spíše podobny peklu. Tyto ulice brázdí Cage se svými parťáky a ambulancí. Jeho poslání je jasné - zachraňovat životy. Avšak nevyspalost, stres, přepětí i výjezdy kdy s ambulancí přijel pozdě či kdy pacient nepřežil převoz do nemocnice se do Nicholasovi duše hluboce vrývají. Často zachraňuje opilce a feťáky jen pro to, aby ho se sanitou po pár dnech k nim zase někdo zavolal... Film je sondou do rutinní práce saniťáků, místy lehce halucinogenní střihlý psycho hudbou, odehrávající se převážně za nocí. Na rutině však není nic zábavného a časem začne odčerpávat energii a k smrti nudit. Tak je to i se snímkem. Nedá se říci, že ten by k smrti nudil, ale těch pár dní s osádkami sanitek ( někdy dost šílenými osádkami ) stačilo. A do New Yorskejch špitálů v Bronxu bych se fakt nikdy nechtěl dostat...... Každopádně tady Cage ještě hraje a psychicky totálně hotovýho záchranáře jsem mu věřil, na rozdíl od některých pozdějších rolí... Tři hvězdy a je to tak akorát. * * * (30.09.2011)

Snímek vyprávějící o lidech vykonávajících andělské poslání v hroutícím se světě. S jistými náznaky transcendence - panenské početí a celková stylizace do apokalyptického či takřka záhrobního prostředí New Yorku zmítajícího se v hnusu, děsu a beznadějném cyklu drtícím jakoukoliv snahu o změnu či nápravu. (25.10.2008)

Dotyk smrti či Počítání mrtvých nebo Smrtící chapadla? Aby nebyl Frank na dně, když tolik let (pět) po nocích pomáhá druhým, a aby to vydržel, tak se povzbuzoval alkoholem, až ho takový životní styl poslal k depce, s níž není snadné se dostt zase trochu do figury. Navíc si přitom vyčítá, že neudělal dost pro záchranu těch, co jiným v hlavě neleží a valí dál a nekladou si znepokojivé otázky, takže jsou imunní pro setkávání se smrtí a dál mohou pracovat, zatímco Frank potřebuje nasytit krásou života a lidským teplem, které mu může poskytnout jen pro něho vhodná žena a změna práce, která ho vytáhne z jeho chmurného života. (28.09.2010)

Zvláštní syrový film, kde jsou chlad a odtažitost součástí příběhu. Unavené noci, jedna za druhou, zachraňování opilců, násilníků, nebezpečný a uboze placený job saniťáků, absence iluzí o "poslání", rutina a setrvačnost. A do té tmy zabliká světýlko - Patricia Arquette. Není to film na relax, spíš přivodí depresi, ale stojí za to dát mu šanci. (13.07.2005)