Na palubu!

Ze všech snímků TADY VARY jsem Na palubu! věřil nejvíc, ale momentálně nezakrývám rozpaky. V konečném výsledku je totiž snímek takové lehké letní pohodové romantické, snadno zapomenutelné - nic. Na komedii je to málo vypointované, což rozhodně neznamená, že se zde nevyskytují situace, které vyvolají lehký úsměv. Neustále jsem ale měl pocit, že vidím promarněný potenciál. V příběhu, postavách i jednotlivých scénách. Tohle prostě není film, který dlouho utkví v paměti, který je silný a působivý. Kdybych měl najít příměr v oblasti mých oblíbených deskových her, tak bych si vybavil zenové Tokaido. Pokud jste na něj naladění, budete odměnění, v opačné případě vás rychle začne nudit. Jako prvotinu čerstvého absolventa filmové školy bych Na palubu! ocenil víc, ale takhle nemám důvod jít výš než na 50 % celkového dojmu. (09.07.2020)

Na palubu! by mělo mít vedle komedie v kolonce i drama, jelikož mísí prvky obou žánrů a z každého si bere kousek. I přes množství úsměvných scén není film vyloženě komický - při jeho sledování jsem spíše cítil humorný nádech, jenž vycházel ze situací, do nichž se hlavní postavy dostaly. Vedle toho se film však zaobírá i vážnějšími tématy - každý ze tří mužů, které film sleduje, má své osobní problémy (mateřská závislost, dobrácká nesmělost a živelná spontánnost), a právě tato společná cesta jim umožní se těmto problémům postavit a čelit jim. Z filmu na mě i přes tyto vážnější momenty sálala neskutečně pozitivní atmosféra, které z něj dělá dost možná nejvíc odlehčující film v rámci Tady Vary. (10.07.2020)

Hloupoučká letní francouzská komedie, myšlená zřejmě jako úlitba publiku, které se omylem dostalo k přehlídce TADY VARY na "oblastech" v letním horku. Slepá cesta, jakýkoli četník ze Saint-Tropez je neskonale vtipnější. Ano, jistě, milenecké vztahy běloška-černoch vše aktualizují vzhledem k současnosti. Hrdinové ale nemají žádné charisma, nelze jim držet palce. Víceméně zoufalost a nejslabší článek jinak kvalitní přehlídky TADY VARY 2020. (11.07.2020)

TADY VARY! Tak letos po několika letech "bez" filmových Varů. Musím přiznat, že je to zvláštní, film miluju od dětství, do Varů, ačkoliv jsem si to od stejné doby přála, jsem začala jezdit až v pokročilejší dospělosti, ale možná i proto jsem si vše o to víc užívala, užívám. A letošní rok je tak jiný, však nás to větší či menší měrou zasáhlo úplně všechny. Vrátím-li se k oblasti filmové, tak mě moc potěšilo, že distribuce festivalu vybrala 16 filmů, oslovila "kinaře", díky kterým jsme se mnozí z nás mohli přehlídky filmů byť ve velmi osekané podobě účastnit. Chvála všem, kdo tento nápad nejenže měli, ale vše i zrealizovali! Film Na palubu, který jsem viděla, se mi líbil. Pro mě opravdu milý, letní film s vtipnými momenty, u kterých jsem se smála nahlas, výběr herců taky na jedničku. Nečekala jsem vůbec nic, ale z kina jsem odcházela příjemně překvapená a naladěná :) (11.07.2020)

Není to komedie. Jen citlivá obhajoba všednosti, věrná svému tématu svým guerillovým přístupem, kdy neherci či debutanti jsou snímáni mezi skutečnými lidmi na dovolené, kteří občas zvědavě čučí do kamery. Nejsilnější devizou filmu je rozhodně povědomé vykreslení mikroživota rodinných autokempů v sezóně se všemi těmi traumatickými detaily včetně všudypřítomných Holanďanů. Při každém zvuku rozepínajícího se zipu u stanu se mi zvedají vlasy na zátylku. (05.10.2021)