Na palubu!

Na palubu! by mělo mít vedle komedie v kolonce i drama, jelikož mísí prvky obou žánrů a z každého si bere kousek. I přes množství úsměvných scén není film vyloženě komický - při jeho sledování jsem spíše cítil humorný nádech, jenž vycházel ze situací, do nichž se hlavní postavy dostaly. Vedle toho se film však zaobírá i vážnějšími tématy - každý ze tří mužů, které film sleduje, má své osobní problémy (mateřská závislost, dobrácká nesmělost a živelná spontánnost), a právě tato společná cesta jim umožní se těmto problémům postavit a čelit jim. Z filmu na mě i přes tyto vážnější momenty sálala neskutečně pozitivní atmosféra, které z něj dělá dost možná nejvíc odlehčující film v rámci Tady Vary. (10.07.2020)

Režisér Guillaume Brac nás lákal na letní pohodové komediální odreágování od nynějších těžkých časů. S francouzskými komediemi jsem měla poslední dobou dobré zážitky, tudíž jsem věřila, že se z toho vyklube něco super. Nakonec se tak ale nestalo a tu druhou hvězdu dávám fakt stěží a jsem trochu udivená, že to tolika lidem sedlo. À L'abordage totiž není absolutně to, co si představím pod pojmem komedie. Tohle je spíš takové sledování několika nových letních seznámení, která nemají absolutně žádnou přidanou hodnotu. Je to jako kdybyste si přivezli záznam z dovolené. V televizi hrozná nuda. Tři hlavní postavy tu byli oukej, občas jsem se na to plátno i usmála, ale u toho zůstalo až do konce. Vedlejší postavy dokázaly být osiny v zadku a příběh to má vyloženě nulový. Jasně, je to jen takové letní nenáročné osvěžení toho nic, co nám teď kinematografický svět kvůli koroně nabízí, ale tohle bylo fakt pekelně zbytečných 90 minut. (TADY VARY) . (10.08.2020)

TADY VARY! Tak letos po několika letech "bez" filmových Varů. Musím přiznat, že je to zvláštní, film miluju od dětství, do Varů, ačkoliv jsem si to od stejné doby přála, jsem začala jezdit až v pokročilejší dospělosti, ale možná i proto jsem si vše o to víc užívala, užívám. A letošní rok je tak jiný, však nás to větší či menší měrou zasáhlo úplně všechny. Vrátím-li se k oblasti filmové, tak mě moc potěšilo, že distribuce festivalu vybrala 16 filmů, oslovila "kinaře", díky kterým jsme se mnozí z nás mohli přehlídky filmů byť ve velmi osekané podobě účastnit. Chvála všem, kdo tento nápad nejenže měli, ale vše i zrealizovali! Film Na palubu, který jsem viděla, se mi líbil. Pro mě opravdu milý, letní film s vtipnými momenty, u kterých jsem se smála nahlas, výběr herců taky na jedničku. Nečekala jsem vůbec nic, ale z kina jsem odcházela příjemně překvapená a naladěná :) (11.07.2020)

Není to komedie. Jen citlivá obhajoba všednosti, věrná svému tématu svým guerillovým přístupem, kdy neherci či debutanti jsou snímáni mezi skutečnými lidmi na dovolené, kteří občas zvědavě čučí do kamery. Nejsilnější devizou filmu je rozhodně povědomé vykreslení mikroživota rodinných autokempů v sezóně se všemi těmi traumatickými detaily včetně všudypřítomných Holanďanů. Při každém zvuku rozepínajícího se zipu u stanu se mi zvedají vlasy na zátylku. (05.10.2021)

Nenajdete tu velka romanticka gesta, ale vkusne odpozorovane chvile vzajemneho spojeni a jemneho zklamani mlade generace nez dospeje. Asi to splni vase ocekavani od takovehoto druhu slunecneho filmu podobne jako od popove pisnicky. S kazdou postavou se vam podari spojit a na konci muzete byt zklamani, ze to konci. (07.03.2024)