Vek nevinnosti

Věk nevinnosti je jednak milostným příběhem následujícím tradici tragických lásek nenaplněných kvůli striktním pravidlům soubobé společnosti, překážka ve vztahu dvou lidí už však nemá fyzickou povahu jako majetek nebo ostří meče, ale „pouze“ morální - odsouzení ze strany společnosti, pohledy skrz prsty, šepot probíhající za zády... ukazuje se však, že i tato podpovrchová moc je stejně silná. Především je však portrétem své doby a místa, aristokratické vrstvy Nového světa (který je kopií toho starého, jak sarkasticky praví jedna z postav) druhé poloviny 19. století. Nejde o příliš příběhově orientovaný snímek (i jednotlivé charaktery jsou spíše archetypy, na nichž systém vyjevuje svou povahu), prim hraje onen výsek společnosti se svými pravidly, zvyky, sociálními vazbami, a značnou romantikou - žel asi jen pro určitou cílovou skupinu. A převážně v tom tedy záleží, zda se do něj divák dokáže ponořit a naplno si užít jeho bohatství. Kažopádně jde o film kromobyčejně krásný. Dle Oscara Wildea žijícího v téže době by se měl člověk snažit vytvořit umělecké dílo i ze svého života; hlavní hrdinové jdou sice proti duchu jeho náhledu na svět, z těsných konvencí se vymanit nedokáží, přesto umělecké dílo vytvořili jaksi sekundárně. Krása estetického charakteru přetéká z každého záběru – jednak z objektů v nich obsažených (kostýmy, výzdoba interiérů a obzvlášť přenádherná Winona Ryder), ale i ze způsobu, jakým jsou nasnímány. Zajímavým vypravěčským prvkem je absence vnitřních monologů postav, na jejichž postoje můžeme usuzovat toliko z vnějších projevů. Veškeré dění komentuje vypravěč (malinko ironický hlas doby), ale herci na jevišti zůstávají zticha; své skutečné myšlenky a pocity skrývají před divákem stejně jako před svými bližními. Často si tak nemůžeme být úplně jisti jejich aktuálním postojem (což občas ústí v jistá překvapení), ale indicií je dost na to, abych jejich motivům plně věřil a mohl se psychologické propracovanosti Scorseseho díla obdivovat. Ač – v duchu soudobé etikety – plátno nepřetéká emocemi, právě naopak, na mé straně se je filmu povedlo vyvolat mnohokrát, a potvrzuje tak tezi, že silná odezva se buduje nejlépe nepoužitím explicitně silných výrazových prostředků. Tento Scorseseho výtvor u mne s přehledem překonává jeho výrazně lépe hodnocené portréty moderní smetánky (Mafiáni, Casino) i sociálně ne zcela konformních jedinců (Zuřící býk, Taxikář); jen škoda, že ty dvě a čtvrt hodiny uběhly tak rychle... (07.04.2008)

Jediným lákadlom bola pre mňa dvojica Scorsese a Day-Lewis a aj tak mi trvalo roky, kým som sa k tomu dostal. Tieto kostýmové filmy plné pozlátka, etiky a noblesy ma nikdy nebavily. Aj z tej doby sa dá napísať dobrý príbeh, ale tu sa toho za dve hodiny naozaj veľa neudeje a nebyť záveru, ktorý to aspoň málinko vylepšil, bol by som kruto sklamaný. Za celé dve hodiny sa medzi Day-Lewisom a M. Pfeiffer nestane nič, pohladí jej ruky a dá bozk!!, čiže vážne nič, čo by diváka vytrhlo z polospánku. Medzi nimi nepreletí žiadna iskra a Day-Lewis neurobí žiadny škandál, pre ktorý by ho spoločnosť odvrhla. Keby ju bol pokefoval, to už by bola iná káva, iný škandál a určite aj záživnejší film...Réžii ani výprave nemožno nič vytknúť, ale ťažko z tohto chabého materiálu urobiť skvelý film. Darmo, kde raz nič nie je tam ani Scorsese s Day -Lewisom nepomôžu. Slabý priemer na jedno pozretie. 50%. (03.01.2016)

Rozhodně nejnudnější Scorseseho film. Skvělá atmosféra onoho vzdáleně austenovského světa plného předsudků z filmu přímo tryská, to však nevyváží absenci komplikovanějšího děje než je: ON má rád PRVNÍ, pak přijede DRUHÁ, tu nemá rád nikdo, ON se do DRUHÉ zamiluje, ale společenská pravidla ho nutí být s PRVNÍ, to všechno nataženo na 140 minut. Scorseseho zbožňuju, ale Věk nevinnosti mám i přes jeho nesporné kvality vždy problém bez usnutí dokoukat. (13.05.2007)

Kedysi šlo ukázať prípady nevery, túžby a vášne aj bez ukazovania bobrov a iných partií, len aby sa zvýšila sledovanosť. Ani milostné scény netrebalo, stačilo to naznačiť a každý všetko pochopil, z príbehu neubudlo. Aj preto má film charakteristický i protirečivý názov. Možno je na romantickú dráme málo emočný, čo súvisí aj s hlavnou postavou Day-Lewisa, ktorý ponúka len uhrančivosť až diabolskosť. Film je skôr o nemožnosti vzbúriť sa konvenciám, čo kedysi dobre a ešte lepšie už ukázala aj Karenina. So silnejším finále. (16.08.2023)

Vek nevinnosti som videl vo veku, v ktorom sa ťažko objektívne hodnotia takéto umelecké diela, vtedy sa mi omnoho viac páčili Scorseseho gangsterky, ktoré okrem tohoumenia ponúkali aj akciu a nejaké to celkové cool pozadie. Takže problém bol v očakávaniach niečoho výživnejšieho, ako čo môže ponúknuť romantická historická dráma. Určite film stojí za zopakovanie, najlepšie až po všetkom, čo Scorsese natočil, pretože tento film je z hľadiska zábavnosti možno jeho najťažším orieškom. VIDENÉ ZNOVA: Scorsese natočil artovu romantáreň, respektíve romantický art s dlhými, premyslene komponovanými zábermi a to všetko v akčnom Hollywoode. Už len za to si zaslúži veľký obdiv. (09.01.2013)