Eliášův oheň

Panejo, to už je let, co jsem tenhle film poprvé viděla. Dnes je těm, kteří v něm začínali, a o kterých ještě svět netušil, že to jednou bude herecká elita (a že někteří z nich budou mít vrchol a po něm pád....), o dvacet víc. Je to dojemné srovnání a podle mého se tenhle film Joelovi moc povedl a přesto, že to vlastně taková nezávazná léžerní srandička, neubráníte se tomu, aby jste se s některým z aktérů neidentifikovali. (26.01.2005)

Nie je to az taka ultimativna pecka ako Breakfast Club, pretoze kvôli väcsiemu mnozstvu postav film nejde az tak do hlbky a je viac epizodny, ale stale sa jedna o velmi prijemnu a inteligentnu sondu do zivota mladych ludi akych bolo v 80tych rokoch ako šafránu, takze je celkom pochopitelne, že sa tento film stal v USA kultom. (11.02.2011)

Vzorková predajňa charakterov, ktoré sú aktuálne v každej dobe. A vzorková predajňa skvelo natočeného osemdesiatkového bijáku pre mládež, film ktorý rozhodne nezostarne, aj keď dnešným juniorom bude zrejme vadiť absencia dnešného sociálno sieťového šialenstva a to, že sa ľudia ešte zvykli stretávať z očí do očí a riešili problémy starosvetským spôsobom. Som rád, že som tento film zhliadol, pretože je to len ďalší dôkaz toho, že kedysi sa žilo. Dnes už nie. (15.11.2020)

Partička Brat pack mě opět nezklamala. Sice je to taková ta lehce povrchní i hloupoučká sonda do života bandy kamarádů, co se navzájem podváděj a hledaj svý místo v životě po škole, ale herecká sestava a 80s styl to tahaj nahoru. Nejsympatičtější mi byla Ally Sheedy, ale ostatní za ní moc nezaostávali, jen mě trochu zarazilo, že to je ze stejnýho roku jako Breakfast Club, ale herci tu vypadaj tak o 5-10 let starší. Každopádně je to spíš film pro fanoušky týhle skvadry herců, jinak pro ostatní spíš takovej normální průměr. (07.10.2013)

[komentář napsaný v přestávce mezi psaním milostné poezie o Ally Sheedy] Schumacher zde zachycuje krátké specifické období mezi promocemi a okamžikem, kdy dospělost zčistajasna udeří se vší silou. Celkem zdatně se mu daří ukočírovat 7 postav a tedy 7 zápletek, které se povětšinou nezabývají bilancováním ztraceného mládí, nýbrž doháněním jeho posledních restů, logicky tak odsouzených k neúspěchu. Na jeho základě pak protagonisté uzavírají dobrovolně nejsvobodnější kapitolu svého života a vrhnou se do víru dospělosti. Konec se tak sice snaží vyznívat jako happy end, nicméně je to ve skutečnosti smutné loučení s tím, čím hrdinové byli. Na to, co je dále čeká, se pak nijak zvlášť neteší, ale jsou s tím smířeni. Což je ten první důležitý krok k tomu stát se právě dospělým. Nutná poznámka ohledně fantastických herců a výborně napsaných dialogů. Z toho filmu neuvěřitelně tryská souznění mezi režisérem a štábem (09.12.2019)