Bubák Bubby

Nesdílím obecné nadšení nad tímto filmem. Hodně věcí se mi vyloženě nelíbilo a vtipné to není ani za mák. Nicholas Hope je sice naprosto šílený, ale je to jeden z mála kladů tohoto filmu. Odporné mi to nepřijde, nepříjemné jen výjimečně, divné je to od první do poslední minuty, to ano. Ale očekával jsem něco mnohem víc! Čekal jsem zapamatovatelnou klasiku, kterou budu hltat a přitom jsem se kolikrát u těch necelých dvou hodin nudil. Hodně přehodnocený film. (15.06.2019)

Viděl jsem už celkem dost nekonvenčních až bizarních filmů, ale málokterý se mohl pyšnit současně tak epickým(!) příběhem plným nečekaných překvapení a zvratů v životě hlavní postavy... to přesto, že Bubák Bubby neobsáhne bůhvíjak rozsáhlý časový obluk, jen se toho v Bubbyho životě najednou po dlouhých monotónních 30ti letech semele a uděje tolik, až jsem měl na konci pocit sledování jedné velké životní odysey za štěstím. Nutno dodat, že odysey značně zvrácené. Pokud se cítíte být čistě konzervativními diváky, kteří už nad lecjakou menší bizarností či odchylkou od běžné reality začnou podobný film proklínat, vyhněte se Bubbymu na co nejvíc kilometrů, mohl by na vás od začátku valit jeden těžce nepříjemný šok za druhým. Neříkám, že jsem všechny zvrácené podivnosti kolem Bubbyho hltal zcela suverénně bez nejmenší pachuti, např. některé scény s kočkami byly už na mě trochu moc, ale jako celek má ten film po celou dobu nádech tak silné neobyčejnosti, překvapení i zajímavé atmosféry, že si mě po většinu času získat dokázal... a to přesto, že ho napsal i natočil Rolf de Heer – australský režisér, se kterým jsem se už dvakrát spíše minul a tady mi jeho styl opět ne vždycky plně sedl, než jsem se na něj úspěšně naladil. Propracovaný nekonvenční příběh, ztvárnění nezapomenutelné titulní postavy (Nicholas Hope) i některých vedlejších figurek (táta-Ralph Cotterill) či samostatně zážitkové scény např. nečekaných hudebních vystoupení zvyšují mé hodnocení na 4 hvězdičky, protože BUBBYHO jako film i postavu teď těžko dostanu z hlavy pryč. [80%] (16.09.2023)

Každá minúta, každá sekunda, každá snímka je z tohoto filmu v skutku nechutná. Nechutnosť a absurdná bizarnosť mi presakovali cez monitor. Dajte si na to pozor lebo prvých 15 minút je naozaj niečo temného neuveriteľného a hrôzu naháňajúceho. Vyzeralo to na neskutočne temnú záležitosť ale nakoniec sa to zvrtlo na čiernu komédiu. Je to v podstate kravina, a skoro stále až príliš samoúčelná ale nemôže sa jej odoprieť miestami geniálna nápaditosť. Mix Domáceho väzenia a road-movie sa často nevidí. Hlavná postava vyzerala tak vierohodne akoby to ani nehrala, nechápem dôvod vzniku niečoho takéhoto, asi chceli iba šokovať, ale pozerať sa na to dá. (12.02.2016)

Můj názor na film se víceméně shoduje s komentářem Lollirot. Až do chvíle, než hrdina opouští svou kobku, se jedná o syrový, krutý, ale uvěřitelný, parádně zahraný film, kterému bych bez váhání dal pět hvězdiček. Ovšem poté, co ten chlap vyjde na světlo, spouští se vodopád nesmyslů, který vše mění v prvoplánovou nechutnost a těžkou nudu. Začíná to tím, že se hrdina vyspí s (dvounohou) kočkou, která by v normálním světě o něj ani pohledem nezavadila. Pokračuje to vězením, ze kterého je propuštěn, ačkoli těsně předtím okrade prodavače, který jistě poskytl policii jeho přesný popis. Nemluvě už vůbec o kočce zabalené do folie, podle které by i ten nejméně inteligentní policista musel přijít na to, že zde existuje jistá podobnost s podobně obalenými mrtvými rodiči našeho hrdiny. Jediné, co mě v druhé půli zaujalo, je hrdinův způsob balení koček (těch dvounohých, balení těch čtyřnohých do folií mě fakt nebere). Prostě člověk přijde k vyhlédnutému objektu, chytne ho za prso a řekne, ty máš krásné kozy, ukaž mi je. A už to jede, ženská zjihne, je nadšena tou pochvalou a člověk si s ní může dělat co chce. Pravda, v polovině případů nezjihne, naopak ztvrdne, ale nějaké to kopnutí člověk snese. Určitě to vyzkouším, přeci jenom mám na hlavě 2x víc vlasů než on, takže jsem 2x přitažlivější a tak by to mohlo vyjít ve 100% případů. (06.08.2012)

Studie nositele zanedbaného intelektu následkem izolace a zneužívání, který se učí vhledem pochopit principy pro něj dosud neznámého světa a na oplátku jej obohatit o svoje životní zkušenosti :O! Problém vězí v tom, že ten svět není zas tolik skutečný, jak se nám snímek snaží namluvit, což dokládá i happyendová selanka a sráží tím hodnotu svou i výkonu Nicholase Hopea. Jako drama neuvěřitelné a jako komedii bych rozhodně upřednostnila tu s Brendanem Fraserem a protiatomovým krytem, možná by byla i pravdivější ... Nicméně, jako setkání s neotřelou dekadentní formou zajímavé a pro antináboženské dogmatiky ještě i povzbudivé, jak vidím, někteří však očividně netuší, proti jakým principům je namířena jejich nesnášenlivost, jinak by se, zajisté s dobře míněným varováním nebo doporučením určeným katolíkům, neobtěžovali. Nicky Hellboye a Mefistofella bych samozřejmě chápala :-). (03.04.2013)