VOD (2)
Obsahy(1)
Rodičia súrodencov Gerdy a Otta sú aktívni v nórskom hnutí odporu. Jedného dňa pred Vianocami roku 1942 ich zatknú a ich deti sú ponechané svojmu osudu. Zakrátko objavia v pivnici dve židovské deti, ktoré tam ich rodičia ukrývali. Je na nich, aby dokončili, čo ich rodičia začali a pomohli Sarah a Danielovi prekročiť hranice do neutrálneho Švédska. Nebude to však jednoduché... (RTVS)
(viac)Videá (3)
Recenzie (20)
WWII nemám rád ako tému a je úplne jedno, či ide o rodinný, vojnový alebo iný žáner. V poslednom čase ma nové nórske rodinné filmy bavia menej, než by mali vzhľadom na ich nepopierateľnú kvalitu. Majú špecifickú dramatickú atmosféru, ktorá je ale zároveň dostatočne naivná pre detské publikum. Na porovnanie, príklad staršieho a novšieho nórskeho rodinného filmu. ()
Těsně předtím než se Norové vrhli na náš "národní poklad" a natočili remake Tří oříšků pro Popelku, zaútočili na další žánr, v němž jsme kdysi vedle pohádek kralovali, na dětský film. A docela jim to vyšlo, z tématu holokaustu snímek nenápadně přesunuje pozornost k sourozenecké soudržnosti, kdy cesta ke švédské hranici je zároveň cestou správně zorientované Gerdy k jejímu zpočátku pomýleně ideologicky (rozuměj: nacisticky) indoktrinovanému bratříkovi Ottovi (a naopak). ()
Ako nakrútiť napínavý rodinný film na úrovni tak, aby mal rovnako silnú výpovednú hodnotu pre dospelého aj detského diváka? Nóri dávajú odpoveď. Film Hranice odvahy je dojemný i poučný, no nikdy neupadá do sentimentality. Nenásilným spôsobom ponúka pohľad do nie tak dávnej histórie a podáva ťažké témy tak, aby ich dokázali vstrebať i mladší diváci. Tí najmladší budú mať zrejme po projekcii filmu množstvo otázok, čo je v poriadku a azda k nim dostanú aj odpoveď. Každopádne by rodinný film nemal považovať detského diváka za hlupáka a režisér Helgeland tak rozhodne nečiní. Dobre zahrané aj zrežírované detské dobrodružstvo z neľahkých časov druhej svetovej vojny. ()
Verze, jak dětem přiblížit válku a zároveň je nechat bokem od krveprolití a krutostem války. Na jednu stranu je to rozhodně poučné a pro děti základní školy přijatelné, na druhé straně je to "sluncem zalitý" film, kde nikdo nepřijde o život, i když v reálu by to nepřežila většina hrdinů. Nikdo samozřejmě neřeší ani to, že po návratu domů by všichni ti, kteří malých židům pomohli, přišli o život. Jako rodič rozhodně kvituji, že někdo dokázal natočit snímek, který malým dětem přibližuje nenásilnou formou válku a zároveň ve světle historické zkušenosti s 2. světovou válkou a aktuální válkou na Ukrajině mi ukápla i slza při uvědomění si, co všechno se děje nevinným dětem a lidem za války. Viděno v kině v UH jako školní představení pro základní školy. ()
„Nechápeš, co dělají, že?“ - „Kdo?“ - „Máma a táta.“ - „A dělají něco? Odpověz mi!“ - „Něčeho sis všimnout musela.“ - „Řekni mi to!“ - „Ničemu nerozumíš.“ Jenže už brzy Gerda pochopí…Snažil jsem se k Hranici odvahy přistupovat jako k dětskému filmu. Pokud na tohle potencionální divák nehodlá přistoupit, nemá smysl, aby se na film díval, a pak ho akorát sejmul za to, že dětem vše příliš snadno prochází, konec je předvídatelný apod. Děj je zkrátka vnímán dětskou optikou, fantazií, naivitou a touhou po dobrodružství. Hlavní hrdinka není žádné vyumělkované a přechytralé dítě, přesto si svou statečností, pohotovostí a v neposlední řadě laskavostí k ostatním získá nejen postavy filmu, ale i samotného diváka. Tomu nedělá nejmenší problém jí a zbytku osazenstva fandit. Důraz na lidské hodnoty a fakt, že svět ani lidé nejsou černobílí, lze jen kvitovat. Celkově tenhle hřejivý film o síle lidskosti hodnotím slušnými 4*. „Ale proč pro ně tolik riskujeme?“ - „Co tím myslíš?“ - „Nejsou jako my.“ - „Jsou to lidé a my taky. A lidé si musejí pomáhat.“ ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (1)
- Když ke konci filmu Gerda (Anna Sofie Skarholt) v pokojíčku mluví o konci války, lze za ní na stěně vidět vylepený plakát norského filmu Villmarkens lov (1944). (Azurose)
Reklama