Réžia:
Petr SchulhoffKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Václav LídlHrajú:
Rudolf Hrušínský, Radoslav Brzobohatý, Bohuš Záhorský, Jarmila Smejkalová, Helga Čočková, Václav Lohniský, Soběslav Sejk, Ladislav Trojan, Zdeněk Hodr (viac)Obsahy(1)
Mladý, asi dvacetiletý muž, horečně odjede z Prahy dálkovým autobusem. Pozdě večer vystoupí v Kromperku a stopuje auta, mířící k pohraničnímu pásmu. Netuší, že jej celou dobu sleduje muž v modré Octavii. Ten v plné rychlosti stopaře srazí. Druhý den je mrtvý muž nalezen v příkopu u silnice. Nemá u sebe žádné doklady. Do Kromperku přijíždí major Kalaš s nadporučíkem Vargou. Vyšetřovací mašinérie se naplno rozjíždí, avšak než se oběma kriminalistům podaří případ vyřešit, budou následovat další úmrtí a záhadné loupeže… Snímek Strach je detektivka o vyšetřování případu, v jehož pozadí stojí strach ctihodných občanů z prozrazení, jak nečestně se chovali za okupace. Film byl natočen na motivy detektivního románu Eduarda Fikera "Kilometr 19". S majorem Kalašem se filmoví diváci později setkali i v dalších filmech Vrah skrývá tvář, Po stopách krve a Diagnóza smrti. (Česká televize)
(viac)Recenzie (152)
Počátek vynikající série kriminálních filmů. Tento je však slabší než jeho dvě následující pokračování. Je atmosférický a divák už cítí zárodek tíživé ponurosti dalších dílů, přecejen je ale vyšetřování poněkud jednoduché a hlavně mi trochu vadí rozuzlení zápletky, když se odhalí motivace pachatelů. Kdyby šlo čistě o snahu utajit nacistickou minulost, bylo by to v pořádku, ale ta špionáž je trochu navíc a úlitba době, byť je to podané mnohem civilněji a uvěřitelněji než v jiných filmech ze stejného období. I tak hodnotím čtyřmi, protože charisma ústřední dvojice Hrušínský-Brzobohatý dokáže spolehlivě zahladit všechny nedostatky. A je to úvod k naprostým špičkám krimižánru. ()
Z příběhů s majorem Kalašem zatím znám, a rád si opět zopakuju, Vrah skrývá tvář a Na kolejích čeká vrah. Jak by řekl jeden náš bývalý předseda vlády(dej mu pámbů věčnou slávu), jedná se o křišťálově čistou detektivku. Žádné postranní (zbytečné) motivy, žádná složitá rodinná pouta pánů detektivů či cokoliv podobného a přesto to funguje na jedničku a nemáte pocit, že koukáte na dokumentární, tedy chladně odtažitý, záznam detektivního vyšetřování. Lidský rozměr dodávají herecké výkony, a to nejen pánů Hrušínského a Brzobohatého, ale zejména všichni ti vyšetřovaní podezřelí, u nichž máte pocit, že je určitě znáte ze sousedství, Tomu se říká civilní herectví a přesně takové patří do realistického detektivního příběhu, jakým tenhle první Kalašův případ bez pochyb je. Napětí by se pak v mnoha scénách dalo krájet a o zvraty inteligentního detektivního příběhu taky není nouze. Špionážní příchuť pak neměla pražádné znaky propagandistických prorežimních hloupostí, tohle se mohlo odehrát i na opačné straně ostnatého drátu. Závěrečné odhalení u soudu rovněž slušně šlehne. Čtyři hvězdy, ale jen proto, že si nechávám malou rezervu pro další části. ()
Moje první viděná a zároveň první natočená a nejhůře hodnocená černobilá Kalašovka mi i přesto z velké části případa jako solidní podívaná. Snad je to tím, že zatím nemám srovnání s pokračováními. Ale již zde Petr Schullfoff dokázal pomocí černobilého vizuálu a tajemné kamery vytvořit velmi solidní temnou atmosféru. A to třeba hned v první sekvenci, kde sledujenme neznámého chlapce balícího si věci a poté prchajícího na neznamou cestu, kde ho (Pozor Spoler!) přejede neznámé auto. Už tohle vypadá docela mrazivě. Co se týče dua dua vyšetřovatelů Hrušínský-Brzobohatý, ti se nemusí ani nějak snažit o nějaká velkolepá gesta, jim tak nějak stačí, že tam jsou. Dokonce ani to občas kritizované pomalé tempo mi tak nevadilo, naopak mě úspěšně ponechávalo v docela intenzivním napětí, jak to dopadne. Bavilo mě jak se zdálivě banální případ pohyboval stále v docela ,,přízemních záležitostech´´ jako těžké rodinné vztahy, vykrádání chatek, žárlivost, které ale tvořily další velmi zamotané rozměry, až se pro vyšetřovatele stávalo takřka nemožné případ roztlosknout. Myslel jsem si, že skoro žádné řešení by mě už nepřekvapilo. A přece se tak stalo, bohužel negativně. Tolik kritizovaná špionážní línie poplatná době vzniku se sice dostaví až zhruba na posledních dvacet minut, ale i to stačilo na to, aby dobrý dojem zkazila. Dalo se čekat cokoli, ale když byla do spíše komorního (ale řádně zamotaného ) detektivní příběhu nakonec zamotána i (Pozor Spoiler!) špionáž pro Západní Německo (Konec Spoileru!) tak se mi to zdálo vystřelené tak rychle a šroubovaně, mě to akorát otrávilo a ztratil jsem se vtom. Nakonec ale zase nutno podotknout, že pachatel se odhadnout fakt nedal a i kvůli zjevným kladům a faktu, že mě to dlouhou dobu bavilo nakonec čtvrtou hvězdu neodeberu. Echm, radši bez přemýšlení. ()
Velmi příjemné vyšetřování s ještě příjemnějším hlavním duem vyšetřovatelů, kteří pro mě byli hlavním lákadlem pro zkouknutí. Pravda, trošku se mi toulala pozornost jinam, takže jsem se v ději ztrácela, ale i tak jsem si kriminálku vychutnala. U dalšího dílu už jsem dávala větší pozor. Musím se poplácat po rameni, že jsem poznala malého Potměšila. Uhádnout vraha bylo těžké, i když vyšetřování bylo velmi důkladné. Těším se na další díl a zajímavější vraždy mladých dam. ()
Já si nemůžu pomoct, od Schulhoffa jsem viděl dva filmy - Vrah skrývá tvář a Diagnóza smrti .- a oba dva se mi líbily, byť Vrah skrývá tvář o dost víc, ale Strach mě bůhvíjak nenadchnul. Jako jo, úvodní scéna je výborná, Hrušínský opět hraje skvěle, ale atmosféru to pro mě moc silnou nemělo (i přes velmi dobrou kameru a zvláštní hudbu, chápejte v dobré, slova smyslu) a tak jsem se místy nudil a vyšetřování podle mě probíhalo poněkud pomalu. A to finále mě poněkud zklamalo, jak samotným vysvětlením, které mi přišlo trochu přehnané, tak i tím, že ten konec je strašně divně utnutý, že jsem měl chvíli dojem, že mám staženou verzi, kde chybí konec. A Helga Čočková tady vypadá a působí, jako nějaký dost nepovedený klon Giulietty Masiny s blond vlasy a otravným hlasem. Vím, že Schulhoff umí, ale Strach na mě prostě tolik nezapůsobil. 3* ()
Galéria (5)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (9)
- Román Eduarda Fikera Kilometr devatenáct poprvé vyšel v roce 1960. (NinadeL)
- Coufalík (Miroslav Nohýnek) na začátku filmu přestupuje z tramvaje na autobus poblíž autobusového nádraží Pankrác v ulici 5. května. Od natáčení se toto místo změnilo k nepoznání: nejdříve v roce 1967 zmizela trolejbusová smyčka JAWA, které si lze povšimnout v pozadí, v roce 1974 zde byla zrušena tramvajová trať a místní autobusové nádraží ukončilo provoz v roce 1988. Během výstavby pražské silniční magistrály byla tato část ulice od zbytku třídy 5. května oddělena, zaslepena a přejmenována na současnou Pikrtovu ulici. Později zde ještě přibyly novostavby. Jediné, co z filmového záběru dodnes existuje, jsou domy v pozadí – nachází se v Neveklovské ulici. (Šéfik)
- Na začátku filmu, kde jede za autobusem Škoda Octavia a dává směrovku doprava, jí místo horní oranžové části bliká prostřední červená, která byla určená pro brzdovou a koncovou dvojvláknovou žárovku. (optik)
Reklama