Strach

Odsýpající Schulhoffův celovečerní debut, ve kterém Kalaš ve své lehké aroganci a bez použití slovíček děkuji a prosím rozlouskne případ s ideologickým zabarvením. Zaměření na posluhovače prohnilého západu tomu ublížilo, ale chápu, že úlitby soudružským přáním byly průvodním jevem této doby. Nutno podotknout, že při pohledu na přístroje na nasávání pachů z hlíny či odhalovaní odstraněných tratolišť krve by Horatio z CSI Miami neměl hlavu na straně, ale nevěřícně s ní kroutil. A v okamžiku, kdy major zavolal z obchodu kolegům přibližnou lokaci, kde by se mohl ukrývat podezřelý a oni mu za pár desítek sekund zavolali zpět, že tam dotyčný není a chata je vykradená, by si slavný Horatio tu hlavu ukroutil.. (03.04.2020)

Ansámbl českých hereckých es v době, kdy je ještě takřka kojily jejich matičky. Nesmírně sympatické mi bylo zejména duo kriminalistů ve složení Hrušínský a Brzobohatý. Případ se zprvu zdál poněkud nezajímavý. Postupem času se však začaly objevovat nové a nové mrtvoly a divák se zaplétal do spletitého příběhu, který sahal až hodně do minulosti. Víc jsem si však užíval herce samotné, než tento příběh. [70 %] (29.09.2023)

Poprvé jsem tuhle detektivku viděla v televizi, když mi bylo asi 10 let, a nebyl to dobrý nápad. Ještě několik nocí potom jsem nespala. Ne že by tu byly nějak extra děsivé scény, spíš taková podprahová hrůza. Zavedou svědka do místnosti a on při pohledu na obyčejný kus nábytku omdlí. V deseti letech to stačí. Pak jsem se tomuto filmu dlouho vyhýbala. Pustila jsem si ho nedávno, abych zjistila, jak na mě bude po letech působit. A byla jsem mile překvapená. Když se odmyslí nánosy v té době všudypřítomného ideového balastu, zůstává velmi slušná detektivka s dobře vybudovaným příběhem. (24.01.2008)

(2x) Krimi klasika zlatých šedesátých, s osobitou atmosférou táhnoucí celým filmem. Knižní styl Eduarda Fikera mi vyhovuje, stejně jako v případě thrilleru Na kolejích čeká vrah se převedení jeho "detektivní fantasie" na filmové plátno velice povedlo. Petr Schulhoff možná v roce 1963 ani netušil, jaký vzdělávací film z hlediska zachycení spousty originálních a dobových kriminalistických metod nabídl, nejvíce mě zaujalo hledání zakopané mrtvoly na základě pachu pomocí nasávací pumpičky :o). V úvodě, kdy se docela akčním způsobem a poměrně dlouhými sekvencemi bez jediného slova seznamujeme s člověkem, jenž byl chvíli na to zavražděn, netušíme, jaký velice zložitý případ, do kterého vstoupili i nevyřízené účty z dob válečné okupace, se začne pomalu rozplétat. Rozhodně bylo na co koukat od první minuty, včetně ztvárnění kriminalistické dvojky v podání Rudolfa Hrušínského a Radoslava Brzobohatého − ti dva byli vzájemně tak naprosto odlišní, až jim to kontrastně spolu docela ladilo :-). (90%) (28.04.2018)

Tížívá atmosféra, smrt, za kterou je tušit temné tajemství. A stejně jako v životě je nakonec pravda mnohem víc fádní než očekávání. V první půlce jsem byl spokojen, ve druhé však moje spokojenost klesala. Toho tááákhle pomalého mluvení bylo nějak moc, atmosféra se rozplynula a detektivní dvojka mě nijak zvlášť nezaujala, dokonce ani nemám pocit, že by se s tím odhalováním nějak moc snažili. A samotné odhalení mě nebavilo a nechalo mě zcela chladným. Takže pro mě průměr, ke kterému se už vracet nebudu. (08.10.2013)