K2 vlastní cestou

Ja tieto samovražedné pokusy nepodporujem a tak v dokumentoch tohto typu si chcem vychutnať aspoň radosť z prírody, ktorú zrejme na vlastné oči nikdy neuvidím. Tu sa to v druhej polovici podarilo, mali sme tu vizuálne pekne obrázky. Ale inak túto profesiu nikdy nepochopím, nechápem, čo tá ženská akože dokázala a čo to dalo svetu. Alebo minimálne jej rodine. Zabudnuteľný a nepotrebný počin. (22.11.2020)

Druhá nejvyšší hora světa, pákistánská K2 a proti ní drobná Češka, odhodlaná ji napotřetí zdolat. Stále jsem nevěřila, že se jí to podaří, protože podmínky těchto horolezeckých výstupů jsou nesmírně náročné. Ve filmu je vidět i část výcviku ještě doma, rok před odletem a dále směrem k odletu. Kdo má rád Himáláye, určitě tento dokument doporučuji. (11.12.2021)

Přečetla jsem si mechanikův koment a on to de facto zhodnotil i za mě. Vidíme to naprosto stejně akorát s tím rozdílem, že já půjdu s hodnocením níž. Polovina filmu nezajímavá, plytká, uvzdychaná. Ta druhá, v Himálajích, šla. Míň té srdceryvné omáčky kolem, více napínavého příběhu v horách a nemělo by to chybu. Možná. Raději se tady nebudu rozepisovat o svých pocitech jakožto mámy a o tom, co si myslím o nebetyčné sobeckosti mámy Kolouchové. U chlapa si člověk řekne, že si chce něco dokazovat, ale pro děti je máma vším. Nebem, zemí, středobodem vesmíru. Proto sdílím stejný názor jako její táta. Ty její děti nemají na vybranou a strach jsem měla spíše o ně. Musely prožívat nekonečné dny s tím, že se jejich máma vydala dobrovolně vstříct vabanku o život. Klára si holt odmítá připustit myšlenky nad tím, co způsobí těm nejzranitelnějším, kdyby se nevrátila. Takže ji gratuluji. Je fakt dobrá v tom co dělá, co dokázala, ale jako zodpovědná máma, co chce vyrazit hned na nějakou expedici sotva se vrátí z náručí smrti ... no comment. Tři hvězdy za to nebe plné hvězd pod K2 (02.02.2021)

Odhlédnu od subjektivního hodnocení toho, co autorku dokumentu zjevně zajímá hodně/nejvíc, tzn. jak se žije matce s tím, že víceméně "zbytečně" a uměle navyšuje riziko své smrti a skutečností, že za sebou může nechat dva sirotky. Vzhledem k tomu, že si myslím, že jít si za svým cílem a obětovat mu vše, je důležitá a vzácná lidská vlastnost, ale že ve chvíli, kdy člověk obětuje vše, jen ne svou biologickou touhu mít potomky, nastupuje i určitá sobeckost a bezohlednost, nemůže mi být "hlavní hrdinka" Ká Dvojky úplně sympatická. A ve chvíli, kdy přijede domů a řekne, že by zase zmizela, bych ji jako její partner s prominutím asi nakopal do prdele. Ale zpět k dokumentu - příprava na hory dejme tomu OK, ale možná bych radši viděl, co všechno se tomu musí obětovat a jak náročné musí být skloubit přípravu na takto těžkou expedici s normálním životem a živobytím. Takhle se hodně díváme, jak Klára pere a fňuká, jak Klára jde za mámou a zrovna nefňuká, jak najde dort v mikrovlnce a fňuká...jak jsem psal výše, chápu o co režisérce šlo, ale přišlo mi to už trochu na sílu. Hory - záběry nádherné, pár zajímavostí ze života pod K2 taky fajn, kvituji záběry ze stanu těsně pod vrcholem, kdy člověk tu zkázu a nehostinnost úplně cítí a moc se mi "líbilo" sledovat ten vnitřní boj, zvažování rizik - jít nejít - a sledovat, jaká blbost (šerpové - tak pojď, přece to nevzdáš, i když ostatní to vzdávají....) může rozhodnout o tom, že se rozhodnete špatně a skončíte jako jedna z placek na K2. Celkově lepší průměr, silný tři kvalitní Singing Rock cepíny. PS: Abych nebyl úplný šovinista, v mnoha jednotlivostech je mi paní Klára sympatická a jejím snahám fandím. Musím uznat, že mi "sraní na děti" vadí u matky možná trochu víc, než by mi vadilo u otce (i když by mi to vadilo taky)...ale já prostě tak nějak cítím a vnímám, že matka je prostě matka a bude pro ty děti vždycky trochu víc....což je můj subjektivní možná sto let za opicema názor... (03.02.2021)

Jeden z nejhorsich horolezeckych dokumentu, co jsem kdy videl (nebylo jich malo) - jeste horsi nez Cesta vzhuru. Radeji se podivejte na Meru, Free Solo, Alpinist nebo jakykoliv jiny. Nevim, jaky byl cil tady toho dokumentu a ktera rovina pro me byla nesnesitelnejsi (doma nebo na horach), ale asi nebylo cilem vyobrazeni Klary Kolouchove jako uplakane kralovny velkokyce, ktera se sice nakonec doplazila na K2 resp. byla tam dostrkana sherpama, ale jakym stylem?! ...na predem pripravenych vodicich lanech s malym batuzkem tzn full service od stanu ke stanu. Proc se lidi snazi za kazdou cenu takhle "nedustojne" dostat na tezky vrchol K2, kdyz za sebou maji minimalni zkusenosti? Proc tam nebylo ukazano, jake ma zkusenosti z lezeni nebo predchozich expedic? Co tam ta divnopani celou dobu trenuje? Byla vubec nekde lezt aspon na umele stene? Myslim, ze nebyla. Kdyz uz je to dokument o horach nebo o expedici, tak proc tam bylo tak hrozne malo fotek nebo zaberu hor samotnych? Zanedbali to serpove a nedostatecne dokumentovali? 🙂 Proc je v dokumentu nakousnute, ze to stoji hromadu penez, ale uz tam neni receno B tj. jak se na takovou expedici sponzori a penize vlastne shani a kolik to stoji? Takove nedustojne dokumenty jsou ok v privatnich archivech, ale proc se neco takoveho promita v kinech nebo televizi? BTW: Kdyz ji dost lidi vycita, ze to vyplazila s kyslikem, tak to mi vadi ze vseho nejmene. A nejvetsi borci jsou tady (07.01.2021)