Neviňátka

„Ty s mámou byste něco takového nikdy neudělali, že ne?“ - „Neudělali! Ido, samozřejmě, že ne! Neměla bys tak přemýšlet. Samozřejmě bychom ti nikdy neublížili. Víš…její matka byla nemocná, měla…bludy v hlavě.“ Jenže proti bludům v hlavě se těžko brání, když vám je tam někdo nečekaně nastrčí…Režisér Eskil Vogt mě zaujal už svou prvotinou Slepá. Od Neviňátek jsem tedy čekal podobně neotřelou podívanou. A dostal ji. Není to přímo horor, ale to znepokojení diváka, kam až dítka (především tedy Ben) mohou zajít, narůstá. Už zhruba po hodině film navíc postoupí na novou úroveň zla (soused), která ale snímek posune někam, kde předtím nebyl, i co do pravidel samotného fikčního světa. Vůbec to fungování schopností dětí v tomto dílku občas hapruje, což je škoda. Kapitola sama o sobě je pak závěrečný epický (ne)souboj, který ale má cosi do sobě přesně v téhle podobě (s reakcemi ostatních dětí). Celkově ovšem tenhle film díky místy mrazivé atmosféře a dost zajímavému pojetí nemám sílu strčit do průměru, takže dám ještě slabší 4*. (13.06.2024)

Seversky strohá, lehce artová, pomalá, nepodbízivá a extrémně nekomerční variace na X-Meny. S tím rozdílem, že v rolích "mutantů" tu neexhibují vystajlovaní týnejdžři nebo herecké celebritní primadony, ale děti, které jsou naprosto přirozené a neuvěřitelně uvěřitelné. A taky s tím rozdílem, že tyhle "X-Kids" spolu bojují opravdu na život a na smrt a jejich "hry" jsou smrtelně vážné a nebezpečné. Nebýt toho, že mě neradostný děj uvedl do mírné deprese a nádavkem mě ještě notně znechutila ošklivost a multirasovost norského maloměstského sídliště, dal bych asi pátou. (13.03.2022)

Nemálo krát použitá zápletka, kde malá skupinka ľudí zistí, že má určité zvláštne schopnosti. Postupne ich objavujú, testujú, naberajú dovednosti. Samozrejme príde ku klasickému zvratu, kedy sa niekto vydá na temnú stranu sily a začne škodiť ostatným. Čím sa Neviňátka odlišujú je skvelý detský casting (veriť sa dalo všetkým a všetko) a kulisy nórskeho sídliska. Najväčšie mínus je rozťahanosť. Minimálne polhodinu by išlo vyhodiť a príbehovo by som o nič neprišiel. Zároveň keď už mali odvahu zobrazovať detské násilie s bolestnými či až fatálnymi následkami, tak finále odprezentovali pomerne v kľude. Bol tu potenciál k skutočne hororovému rozuzleniu, ktoré mohlo dojmy posunúť o level vyššie. (08.01.2024)

Vzpomínám si na rozhovor s kamarádkou, která mě obvinila, že moje řeči o krutosti dětí jsou trapné. Já jen podotýkal, že děti jsou schopné páchat zlo stejně jako dospělí a ani si to třeba mnohdy neuvědomují. No,  kdo chodil do školy a zažil tam přímo či nepřímo šikanu, tak jistě víc, jak se proti těmhle šikanujícím šmejdům nikdo nepostavil a většině to bylo úplně jedno, že někoho mlátí, zavírají do skřínky, či dělají jiné svinstvo. Film se mi ale nelíbil. Moc se v něm nemluví a většinu času se jen se dramaticky čumí. Jsem si naprosto jistej, že film takové téma se dalo natočit mnohem lépe než takto sterilně. (11.02.2023)

9-ročné norske dievča Ida sa s rodičmi a autistickou sestrou Annou prestahujú do nového mesta. Anna jú dráždi, napriklad svojej sestre pchá úlomky skla do topánok, lebo si myslí,že necíti bolest. Ida sa čoskoro začne hrať so svojím susedom Benom a Anna sa spriatelí s Aishou. Kvarteto,ktoré je skryté pred zrakmi rodičov, čoskoro zistí že má telepatické schopnosti, napriklad Ben je schopný hýbať vecami myšlienkou.Ked začnú testovať svoje čersrvé schopnosti , nevinná hra sa mení na nočnú moru a začnu sa diat zvlášne veci. Režiser Vogt ukazuje že,  deti sa nerodia s morálnym kodexom, alebo empatiou, ale učia sa to od svojich rodičov. Ćo sa stane ked,  sa deti tieto veci od rodičov ešte nenaučili, ale zrazu objavia väčšiu silu ako dospelí. Detsky predstavitel Bena je hviezdou filmu, jeho konanie vyvoláva zimomriavky. Výbornä je aj Anna (Alva Brynsmo Ramstad) je ako autistiske dievča tiež vyborná. Výborný psychologický horor,ktorý sa rozhodne oplatí vidiet. Ani Stephen King by to nevymyslel lepšie. (11.01.2022)