Půlnoční mše

Podobne, ako napríklad Station Eleven, je aj Polnočná omša skôr artovým dielom zabaleným do čisto žánrového kabáta. V tomto prípade hororového, reznutým fantasy. Flanagan ponúka viacero myšlienkových rovín a je dosť možné, že pre každého bude seriál o niečom inom. O sile fanatizmu, o posadnutím kultom, o nebezpečenstve viery, ale aj o jej sile, o svete po 11.9.01, o kresťanstve ako ďalšom béčkovom krvavom príbehu jednej starej (resp. dvoch) knihy. A ďalších veciach... Alebo pre niekoho aj o ničom. (24.08.2022)

Trpělivému divákovi se Půlnoční mše odmění, netrpěliví diváci ji asi nemusí vůbec ani zkoušet, protože rozjezd je vážně pomalý - minimálně u prvních čtyř epizod bych nějaké pokrácení uvítal i já. Když má nicméně člověk náladu ty dialogy poslouchat (a mozkovou kapacitu na to je chápat), tak je to napasování upírských mýtů na biblické vyprávění v lecčems fascinující. Seriál krásně ukazuje, jak fanatická náboženská víra dokáže dezinterpretovat úplně cokoli tak, aby to odpovídalo jejímu vidění světa. Vtipnou třešničkou na dortu pak jsou některé české reakce na seriál, které ho z legračně bojovné ateistické pozice označují za náboženskou propagandu. To je tak do nebe volající nepochopení, že autoři takových vejšplechtů už by radši neměli nikdy sledovat nic náročnějšího, než desetisekundová videa na TikToku. Nicméně, Mike Flanagan si u mě některými svými předchozími kousky nastavil laťku až moc vysoko, takže z Půlnoční mše úplně stoprocentně odvařený nejsem. První epizody se fakt víceméně vlečou, přičemž je vždy z průměru vytáhne pár minut na konci. Zhruba od půlky už to pak jede pěkně, v poslední epizodě mi ale nesedl obrat jedné postavy. A závěrečná katarze u mě nebyla ani zdaleka tak silná, jak by měla být vzhledem k tomu, kolik času bylo předtím postavám věnováno. 75 % (02.10.2021)

Takto nejak by dopadlo keby Shyamalan vo vrcholnej forme zadaptoval Prekliatie Salemu od Kinga. Flanaghan má odvahu spojiť náboženské dogmy s klasickým hororom, bečkove motívy s uvedomelou drámou a verte mi, ak si nezistíte o seriály veľa informácií, budete príjemne prekvapený koľko rôznych tém rozoberá. Midnight Mass sleduje bežný sedliacký život ale mixuje ho s filozofiou. Otázky smrti alebo odpustenia sú úplne bežné v každej epizóde a dokonca nájdete aj pár scén z ktorých vás mikne.(Je ich strašne málo ale každá ma potešila) Herecky vyčnieva Hamish Linklater a Samantha Sloyan, ale pár veci musím vytknúť. Nevadilo mi pomalé tempo, no obsahovo niekedy počúvame pseudokeci. Hlavná záhada sa odhalí moc skoro a pocit tajomna tým prestáva fungovať. Prvá polovica je pre to podľa mňa lepšia a krásne ukazuje že pracovať iba s náznakmi môže byť najviac pohlcujúce. Záver sa mi ale páčil veľmi.(hlavne predposledná epizóda). Atmosféra nie je dokonalá, no nato že sa seriál nachádza v modrých číslach ide o jeden z najoriginálnejšich príbehov aký som kedy videl. Určite si niekedy pozriem znova 8/10 (14.08.2023)

Zase jinej Flanagan a zase jak jinak než naprosto skvělej! Na povrchu opět v zásadě klasickej, 26x viděnej námět, ovšem pojatej - jak je u tohodle člověka zvykem - úplně jinak, ne úplně předvídatelně, vrstevnatě, sotva hororově a se zajímavýma filosofickýma přesahama, kde jsem dostal tu doopravdy nejkrásnější definici Boha, jakou jsem kdy slyšel! A kdybych se s ní vlastně úplně a takřka doslova neztotožňoval, tak za Boha označím pana Flanagana. Aspirant na seriál roku. (22.11.2021)

Flanagan! Give me back my god damn time you Mother*ucker! Flanaganův náboženský Borefest alias yawn-fest v té nejodpudivější podobě. Fanatická, extrémně pomalá a nezáživná náboženská Dráma, kde jediný horor je tuhle Show dosledovat bez újmy na zdraví. Tohle bych pouštěl zajatým teroristům jako mučící prostředek místo elektrických šoků. Kdybych věděl dopředu, jaká zhůvěřilost mě bude očekávat, tak bych bez váhání raději sežral bibli. Po prvním díle si divák říká fajn, zatím se to rozjíždí, ale u 5. dílu si už začínáte říkat, že tady zapomněl někdo natankovat a rozjet se vůbec neměl v plánu. Je tu hromada nesympatických random obyčejných postav, kde vůbec nikdo není zajímavý, naprosto chladné charaktery, každý osud mi byl ukraden, všichni zde řeší strašně nezajímavé ( bacha dospělé věci- takže traumata, problémy s alkoholem, potrat, Bůh je nejlepší a chvalme ho, to je přece daleko zajímavější než řežba s Upíry, že jo. Kdyby to fungovalo alespoň jako záhadná a podivná komunita na ostrově na styl Wicker mana, ale ne Flanagan si jede svoje srdceryvné Drama v nekonečných a nekončících dialozích a já si jdu užít podobně laděný avšak úplně ve všech ohledech výraznější a kvalitnější Chapelwaite. Kněz zde vykládá MŠI snad 10 minut v každém díle, do toho začne hrát hudba alá ŠLÁGR TV a mně se už začíná fyzicky dělat nevolno ( tajně jsem vzpomínal na soundtrack od Malignanta!!), je to plné monologů a dialogů, kde postavy buď sedí v kostele, na lodi, na alkoholické terapii nebo na gauči ( Zdravím další zhůvěřilost Katlu!) a horor samozřejmě nikde.Strašení ? Neexistuje, Atmosféra ? KDE!!, Napětí leda v kostele, Gore leda ve fantazii, Akce 5 minut na konci každého dílu a někdy ani to ne. Výborně tohle jsem si objednal. Nejhůře strávených 7 hodin minimálně za posledních 5 let. Evangelické martýrium!! Tohle nemělo dostat zelenou. Zážitek, ze kterého jsem zešedivěl a fyzicky velká zkouška trpělivosti a sebeovládání. Možná mám s Flanaganem problém, jeho styl režie mi nikdy nevoněl a jeho chválený Hill House mě taktéž nebavil, ale ten měl alespoň slušnou atmosféru a solidní strašící atrakce, žel zde absentuje i tohle. Vůbec, ale vůbec mě tahle ohyzdnost nebavila. Příběh 3/5, Akce 1/5, Humor 0/5, Násilí 1/5, Zábavnost 0/5 Hudba 1/5, Vizuál 3/5, Atmosféra 2/5, Napětí 2/5, Emoce 1/5, Herci 3/5. 2/10. (25.09.2021)