Půlnoční mše

Jak už je u seriálového Flanagana zvykem, je tu opět sázka na hutné rodinné drama, která dokonale vyšla. A nejen to. Už tak složité a pochroumané vztahy jsou umocněny uzavřenou ostrovní komunitou, kde je Bůh až na prvním místě. To vše je zabaleno do úžasných dialogů plných úvah o tíhách života a víře, přičemž žádná z postav ani na moment nesklouzne k lacinému filosofování. Vlastně jsem ten nadpřirozený resp. hororový prvek ani nepotřeboval a upřímně řečeno když se naplno projevil, byl jsem trošku v rozpacích, ačkoliv chápu, co chtěl Flanagan onou metafourou říci. Nicméně finále mě z mírného rozladění vyvedlo a s očima navrch hlavy jsem ho sledoval až do nejposlednějšího momentu. Herecky vedle Flanaganovy erbovní herečky Kate Siegel zářili především Hamish Linklater v roli kněze a Samantha Sloyan jako místní fanatička, což byla sice poněkud archetypální postava, ale herečka si na ní zgustla. 90% (27.09.2021)

Asi nejlepší kingovka, jakou King nikdy nenapsal. I když minimálně jedno jeho dílo to velmi věrně připomíná. Půlnoční mše je více drama než horor a je určena hlavně trpělivým divákům, kteří budou víc cenit podnětné dialogy a bohatou charakteristiku postav než kdovíjaké výrazné strašení, toho tu moc nenajdou. (08.11.2021)

„ŽIJEME V POŽEHNANÝCH ČASECH…“ ///    Ostrůvek Crockett je Bohem zapomenutej kus země… na kterou se ovšem znenadání (?) rozpomněl… Je to pomalý, budujeme si vztah k postavám… a snažej se ohromit zázrakama a strašit „něčím“ tajemným. Líbí se mi monology pátera Pruitta, asi proto, že su neznaboh. Nevadí mi to pomalý tempo a postupný dobírání se pravdy. S Flanaganem totiž nemám zásadní problém. Bohužel to přestane postupně platit a úplně nejvíc to začne srát v poslední části. Jakoby Flanagan podlehl vlastnímu mesiášství. Normílní člověk si přece nemůže myslet, že strach naženou sáhodlouhý monology, byť plný Boha. To, co dřív fungovalo, přešlo v nesmyslný megalomanství a autorovo sebemrskačství, který nevyvolalo zděšení, ale nasrání. Navíc – ty lidi se chovaj jako debilové. Vždyť přece v klidu mohli… Ale to uvidíte sami. Chtěl jsem jít vejš, ale kvůli poslednímu dílu to jebu.     ///  NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Přemejšlím, jak dostat lidi do kostela. 2.) Vím, že JSI!. /// Thx za titule „Jakub Ženíšek“.     /// PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  ** (09.11.2021)

Midnight Mass je další z řady velmi zajímavých a atmosférických projektů, které však nesází na prvoplánovost, ale skýtá v sobě jakýsi filozofický a tomto případě i duchovní přesah. Vážná témata víry, fanatismu, smrti či spasení řeší skrze dlouhé dialogy jednotlivých postav, zjišťujeme jejich postoje, jejich motivace a pocity, dokážeme jim fandit nebo je nenávidět, i ve zdánlivě ztracené existenci se skrývá naděje a v sebelepším člověku vnitřní démon. Pro mnohé může být kámen úrazu, že seriál opravdu nikam nespěchá, většina hodinových dílů je vyplněna atmosférickými a místy sofistikovanými konverzacemi, na které každý nemusí mít náladu či nechce mít mozkovou kapacitu. Hororové prvky se seriálem prolínají opravdu skvěle, v souladu s celým pojetím seriálu a nejednou mě nadzvedly ze židle. Flanagan jakožto jeden z nejnadějnějších žánrových tvůrců ukazuje, že ví co chce vyprávět, a daná témata zde balí do relativně zábavné, na pohled i poslech příjemné avšak často nepřístupné formy. Celkově mě seriál víc bavil první polovinu, a ve finále ve mě nastavená očekávání nezúročil na 100%. I tak se ale jedná o seriál, který má nezpochybnitelné scenáristické, vizuální a příběhové kvality, jen na něj musíte mít náladu, čas a hlavně určitou dávku empatie a vnímavosti. Pak vás Půlnoční mše odmění slušným jednorázovým zážitkem, u kterého stojí za to se zamyslet nad danými tématy. (26.03.2022)

Všude na všech internetech na mě vyskakocalo, jak je to dobrý a já se nechala zlákat. Až když jsem sem psala komentář k prvnímu dílu, koukla jsem na tvůrce seriálu. A...ano, na Hounting jsem se chtěla podívat už delší dobu. Ale než přečtu předlohu, byť jsem pochopila, že tam je to hodně rozdílné od knihy. Přečteno sice už mám, ale vyhrálo jako první tohle. Midnigt Mass. Vždyť už jsem viděla první díl. ***** A musím říct, že to bylo dokonalý. Jsem ateista, takže jsem všechny ty věci z bible musela věřit. Tedy, problém mi to nedělalo. Vzhledem ke vztahu tvůrce samotného k víře. A tady možná nastane problém. Že třeba někdo tenhle seriál špatně pochopí. (Navíc vzhedem k tomu, kdo na konci hodí zapalovač, kdo viděl, ví, co myslím, nechci psát spoilery, možná dost lidí napadnou i ujetý konspirační teorie.) To není o tom, jak je víra špatná. Protože mezi vírou (v cokoliv nebo jakékoliv boha) a fanatické vírou (diskuse ve škole o rozdílu v rozdávání koránu a bible studentům byla nezapomenutelná) je hodně velký rozdíl. A jak jde děj dál a divák se dozvídá, kdo je ten novej duchovní, co dělá, to pro mě bylo dost na hlavu, ale když vyjde najevo, proč to dělá, vážně mi ho bylo líto. Jeho úmysly byly pochopitelné. Nepochopila jsem jinou věc. Jak si mohl myslet, že (spoiler dosáhne toho, co původne chtěl a ničeho vedlejšího), když ví, jaká je ta stará důra. ***** Nesouhlasím s názorem, že by stačilo pět dílů. Tenhle seriál (tedy minisérie, protože konec je skutečný konec) je velkou měrou postaven na dialozích. První díly měly budovat atmosféru a já si ke všem postavám vytvořila vztah. A jelikož jsem tak úplně nepochopila, kdo je hlavní postava, asi záměr, ano, ten jeden díl jsem koukala jako tele, co se stalo. (V tom snu jsem na lodi...) A ten díl, kde se rozebíralo téma smrti, byl pro mě asi nejsilnější, vzhledem ke konci, kterej byl vážně dojemnej. A tam, teprve tam to úplně dojde. Žádná minuta nebyla zbytečná. Každej rozhovor, každé slovo vedlo k tomu, co se stalo na konci. Co postavy udělaly a proč to udělaly. Za mě skvělý a doporučuji  :) (11.10.2021)