Půlnoční nebe

A na tohle scífko jsem byl tolik zvědavý... Kosmické lety, pozemské kataklyzma, osamělý vědec v pustině Arktidy, to všechno znělo tak slibně... Eh, no nic. Ale popořadě. Nejprve je nutno zmínit, že jeho knižní předlohu psala žena. Tudíž se v první řadě nejedná o sci-fi, ale o červenou knihovnu, jejíž příběh se odehrává ve sci-fi kulisách, což je velký rozdíl. No a když se pak takové látky režijně chopí Clooney na počátku své stařecké senility, je průser na světě. Nevím jak vy, ale já se ve scifárnách opravdu nechci dívat na to, jak se naoko mrzutý starý mládenec najednou "dojemně" stará o tuze roztomilouškou malou němou holčičku nalezenou v hlubinách polární stanice (zlatá Newt z Aliena 2!), jak po sobě tihle dva klauni cvrnkají hrášek u večeře, nechci poslouchat sentimentální a patetické tlachání party kosmonautů, které se většinou točí kolem něčeho úplně jiného, než kolem jejich letu, nechci se ve sci-fi dozvídat takové iracionální kraviny, jako že v blízké budoucnosti lidstvo zčistajasna objeví nový velký (soudě dle gravitace) Jupiterův měsíc, na kterém bují život a dá se tam dýchat a teplota je tak akorát a který jen čeká na to, až ho lidé zasviní svou přítomností. A "nečekané odhalení" při posledním rozhovoru kosmotěhulky a Clooneyho mě už dorazilo. Ale abych nebyl jen negativistický - po vizuální stránce je to moc hezké pokoukání. Jediná scéna, která mě hodně zaujala: srážka s rojem malých asteroidů s kosmonauty venku. (26.12.2020)

Z nějakého důvodu jsem čekal pouze variaci na velmi mrazivý film Arctic s Mikkelsenem, ale k tomu se ještě připojila Gravitace, se kterou má Clooney své zkušenosti. A jak mám George rád a vždycky říkám, že když režíruje, chci jej vidět i před kamerou, tak tentokrát si zahrál zpočátku nepříliš vděčnou roli nemocného muže bojujícího s osudem a výpovědí svých orgánů, nicméně tu čtvrtou hvězdu musím zkrátka udělit za to, že to celkem plynule uteklo a ten konec byl fakt silný. Pro někoho možná příliš patetický a do jisté míry předvídatelný, ale na mě to zafungovalo perfektně, i když už Felicity Jones tolik nežeru tak jako dříve. Nicméně ano, čekalo se více a zklamané hlasy chápu...70% (28.12.2020)

George Clooneyho mám jako herce velmi, velmi rád, a i když s jeho režisérskými aktivitami je to pak už horší, tak pořád ještě ok, ovšem vyloženě tento jeho počin se mu naprosto dokonale vymknul a nemohu to celé označit jinak, než jako kolosální nudný průser, kde se toho skutečně příliš nepodařilo. Snad jen atmosféra arktického prostředí má alespoň nějakou kvalitu a vyvolává jediné oživující momenty v celém filmu, zbytek je ovšem zcela nefunkční podívaná. Film se v podstatě odehrává na třech místech, z nichž jedno, zabývající se minulostí, zabírá sice miniaturní stopáž a smysl dává až v úplném závěru, ovšem i tak se nemohu zbavit pocitu zbytečnosti jeho existence, dále pak na kosmické lodi ve vesmíru a pak ještě právě v Arktidě. To vesmírné dobrodružství je každopádně katastrofální nuda, s otravnými, nezajímavými postavami, bez špetky napětí a emocí, prostě hrůza, a tak poutavým zůstává nakonec alespoň ono nehostinné, zasněžené, mrazivé, zároveň ale nádherné arktické prostředí, které částečně přináší nějaké to vytržení z nudy, pár vypjatějších scén a zmiňovanou působivou atmosféru. Zápletka jinak působí vyloženě nezáživně, zcela bez tempa a ve výsledku divák nakonec zjistí, že je v podstatě i dost o ničem, i když musím podotknout, že pointu v podobě prozrazení skutečných vztahů ústředních postav jsem vážně nečekal a nepůsobila ani emočně vůbec zle, ale mizerný výsledný dojem už stejně nenapravila. Zároveň musím přiznat, že jsem od tohoto snímku čekal absolutně něco jiného, než mdlou sci-fi, plácající se v hromadě nudných dialogů a scén, takže za mě zkrátka opravdu velké zklamání, kdy jsem přesvědčen, že odehrávat se to skutečně jen výhradně v Arktidě, tak by šlo o mnohem výraznější a poutavější podívanou, ale to by pak nemohli tvůrci použít tuto zápletku, což by bylo ovšem jedině dobře. (05.02.2021)

Tie najväčšie chyby vyplývajú asi už z predlohy. Vieme o miliardách hviezd v Mliečnej dráhe, ale mesiac Jupitera s atmosférou sme objavili až nedávno. Inak ide o atmosféricky pekne spracované postapo, z polovice na našej planéte, z polovice na vesmírnej stanici smerujúcej z onoho mesiaca naspäť na Zem. Prečo sa Clooney vydá na nezmyselnú nemožnú misiu cez tak ťažké podmienky, sa dozvieme až v závere. Z trojice netflixovských "vesmírnych odyseí" Kyslík, Utajený pasažier a Polnočné nebo je posledne menovaný film najslabší. Keďže mám ale pre outer space sci-fi veľkú slabosť a potešila ma aj "neobjavná" pointa, nemám dôvod byť sklamaný. (26.12.2022)

Je síce pekné, že ako námet si autori zvolili záhadnú celosvetovú katastrofu, no privítal by som, keby sa z nej v závere stala katastrofa odhalená. Takto človek nevie čo a prečo.... Veď keď tu už máme najaký katastrofický či postapo film, je zaujímavé vedieť aj to, ako k tomu došlo. V tomto snímku tak divák dostane iba pár záberov na peknú arktickú prírodu, rozkošné dievčatko, až prekvapujúco dobre hrajúceho Clúnyho (moja nočná mora) a za kýbel lacného sentimentu na záver. Na veľmi slabý priemer to ale stačí. 50/100 (14.01.2021)