Candyman

Upřímně vůbec netuším, kde se tady vzalo tak špatné hodnocení. Candyman sice není dokonalý, ale na starou klasiku navazuje perfektně a celkově budí velký respekt. Občas má sice člověk problém, aby z toho nevrhnul, protože některé scény jsou opravdu chuťovky, ale to k tomu prostě patří. Mezi hororovou konkurencí, která chodí v posledních letech do kin se tak jedná o jeden z nejlepších počinů, na které jsem měl možnost narazit. (03.06.2022)

Původní Candyman z roku 1992 patří mezi moje docela oblíbené filmy a rovněž tak i samotná filmová postava (Candyman - Daniel Robitaille) ztvárněná Tony Toddem. Toto volné pokračování (v žádném případě nejde o žádný remake, jak si někteří myslí!) úzce navazuje právě na první díl a zcela ignoruje další dvě pokračování (přestože i z nich si tvůrci vzali nějakou tu inspiraci). Měl jsem z tohoto filmu dost velké obavy, protože poslední dobou když už se někdo rozhodne vrátit zpět ke starým kouskům a natočí nějaké to pokračování nebo remake, tak to většinou dopadne velkým průserem a tady od toho nakonec taky nebylo moc daleko. Ač se mnou možná většina nebude souhlasit.   Ono bylo docela pěkné, že jsou zde vzpomenuty události z původního filmu, potažmo historie samotného malíře Robitaillea / Candymana, i nebohé Helen ze které média ve filmu udělala pomatenou vražedkyni, přestože pravda byla někde jinde, bohužel Tony Todd si tu k mému obrovskému zklamání skoro vůbec neškrtne (objeví se vlastně až v samotném závěru a na jednom obrazu), no a místo toho tu máme příběh o jakém si místním retardovi, který dával děckám bonbony a policajti ho pak neprávem umlátili a on se rozhodl pomstít. Koho to sakra zajímá? Vše nám je vysvětleno tím, že Candyman na sebe bere podobu neprávem zabitých lidí, kteří se chtějí pomstít, ale jak víme, jeho pohnutky byly trošku jiné a šlo mu hlavně o sebe a o to, aby o něm lidi mluvili a 5x opakovali jeho jméno před zrcadlem. Schválně, kdo z vás to někdy zkusil…?   Místo pěkně krvavých scén (i když ani originál nebyl přímo o brutalitě a krvi, ale spíše o síle příběhu), tady neustále řešíme rasovou otázku, diskriminaci černochů na úkor zlých bělochů, utiskování homosexuálů, jiných menšin – mě už tyhle kecy a nebo překrucování historie lezou neskutečně na nervy a to nejen v reálném životě ale i ve filmu. Co ale taky čekat, když většina tvůrců, včetně režisérky a herců jsou černoši. Už jen kvůli tomu si film prostě nedokážu naplno užít, i kdyby měl bůhvíjakou kvalitu.   Abych ale film jenom nehanil. Chtěl bych pochválit práci kameramana, který se v některých scénách neskutečně vyhrál a nabídl nám zajímavou podívanou. Především pak v těch, ve kterých figurovala zrcadla. Zrcadlové hrátky nám nejednou připraví vcelku zajímavou podívanou, bohužel co se týká gore, tady si zřejmě moc nevěřili a tak ve valné většině buď ucukla kamera do dálky, nebo se vše podstatné odehrálo mimo záběr kamer. Což zásadně ovlivňovalo i samotnou atmosféru.40% (29.01.2022)

Zajímavé pojetí Candymana. Už je to nějaký ten rok, co jsem viděl původní film, ale myslím si, že můžu tvrdit, že v této verzi se rasismus zkoumá mnohem více. Což je samozřejmě v pořádku, ale... moc mi to tu nesedlo. Máme tu na jednu stranu ukázány různé úspěšné černochy pohybující se v umělecké sféře, kteří se skrz hororový děj dostávají ke kořenům rasismu na jednom chudším sídlišti. To není kdovíjak zajímavé, ale dějově je to hlavně horor, takže dejme tomu. Bohužel postupně jsou postavy čím dál míň sympatické a to v čele s hlavním hercem. Možná jsem to špatně pochopil a někdo by mi to lépe vysvětlil, ale fakt se mi nelíbilo finále, kde se vlastně Candyman stává jakýmsi symbolem odporu proti rasismu či aspoň rozhořčenou obětí rasismu... nebo se můžete obecně dovolat jeho smrtícího háku, když vám někdo ubližuje? To vůbec nedává smysl v rámci filmu, kde několikrát je Candyman vyvolán úplně náhodně a úplně náhodně masakruje lidi, kteří nic neudělali - a mezi nimi jsou i černoši. Možná si někdy dohledám nějaké vysvětlení a komentář změním, ale v tuhle chvíli na mě Candyman působí jako film, co chtěl být slasherem i politickým komentářem a je to k sobě sešitý horkou jehlou, takže výsledek nějak nefunguje. Občas je tam ale nějaká fajn natočená scéna a je to vcelku zábavné. (5/10) (06.07.2022)

Klasika! Dlouho očekávaný Candyman se rozhodl vydat cestou černošské propagandy a oslavuje jejich nechvalně známou vlajkovou loď. Recidivistu a feťáka George Floyda. Obsah tohoto díla představuje směsici všeho špatného co v současné době proudí z USA směrem k nám. Hlavní postavy jsou od samého začátku utlačovány zákeřnou bělošskou většinou z níž vyčnívají zejména policisté, které ve filmu zmiňují neustále a je to prostě ta nejhorší sebranka jakou si lze představit. Tento film by se měl spíše jmenovat Policeman, jelikož to je postava, které se každý černoch bojí nejvíce. Naopak bubák Candyman je hodný černošský outlaw který trestá jakoukoli nekorektnost vůči své komunitě a vraždí všechny ty bílé svině. Příběhově nemá toto dílo co nabídnout a pokud si nelibujete v ochraňování menšin a oslavování jejich padlých idolů, doporučuji se filmu obloukem vyhnout. Příběh je totiž o ničem a naservíruje pouze dvě a nebo tři zajímavé hororvé scény. Pokud se však zamyslíte nad každou zvlášť, všechny jsou do detailu promyšlenými tahy a představují ukázkové situace s bělošskou nadvládou a šikanou černošské menšiny. Odpad jsem nedal z jediného důvodu, protože jsem byl schopen film celkem bez problémů dokoukat. Nicméně u psaní této recenze jsem již o tom vážně uvažoval. 15%  PS: Aby té korektnosti ještě nebylo málo, třešničkou na dortu je pak do filmu nasilně přidaný homo pár smíšených barev, který zde nemá žádnou výraznější úlohu. (20.09.2021)

Domýšlivý blábol. Původní Candyman výborně fungoval sám o sobě jako horor, tenhle reboot nefunguje jako zhola nic a o nějaké atmosféře a strachu o postavy si můžete nechat jen zdát. Jediné scény, které stojí za zmínku, jsou onen všemi velebený oddalovaný záběr na probíhající vraždu a podobné vizuální nápady. Celé se to však rozpadá jak v pokusech navázat na mytologii původního filmu (včetně naprosto náhodného a matoucího camea Tonyho Todda), tak i v šíleně doslovných pokusech o nějakou sociálně-kritickou výpověď. (25.12.2021)