Candyman: Ďábelský přízrak
Candyman
Candyman
Candyman
Candyman
Réžia:
Nia DaCostaKamera:
John GuleserianHudba:
Robert Aiki Aubrey LoweHrajú:
Yahya Abdul-Mateen II, Teyonah Parris, Nathan Stewart-Jarrett, Colman Domingo, Kyle Kaminsky, Tony Todd, Vanessa Williams, Miriam Moss (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Jeho meno poznajú všetci, ale vysloviť si ho netrúfne nikto. Kultový hrdina všetkých strašidelných historiek, ktorého poznávacím znakom je zlovestný hák natretý medom a roj včiel. Stačí ho päťkrát vyvolať pred zrkadlom a on sa objaví - tentokrát v galérii moderného umenia. Mladý výtvarník Anthony má pocit, že jeho kariéra stagnuje a on potrebuje nový impulz, aby mohol pokračovať v tvorbe. Jedného dňa mu kamarát porozpráva tragický príbeh o tom, ako sa zrodil muž s hákom a prečo začal vraždiť. Anthony je tou legendou úplne fascinovaný a začne pátrať po ďalších okolnostiach. Jeho obrazy zrazu získavajú temný nádych a postupne sa na nich začína objavovať jediná tvár... (Forum Film SK)
(viac)Videá (4)
Recenzie (245)
Tak ako originálnu verziu som nevidel, ale tento Candyman mi prišiel slabší než Candyshop od 50 centového rapera. Všade to je prešpikované rasizmom a už mi to príde, že tie filmy k tomu rasizmu sami prispievajú. Keď nám budete všade tlačiť, ako sú tí čierni obeťami a všetci bieli sú zlí, tak okamžite príde protireakcia z tej strany, ktorá je nálepkovaná všetkým tým sajrajtom. Všetko sa to už točí tak, aby to vyhovovalo politickým merítkam liberálov a marxistov. Tak s týmto bežte do prdele. ()
Má to tri obrovské klady - kamera, Candymanové vraždy a záverečné animované titulky. Zvyšok je priživovanie sa na pôvodnom filme, ktorý kládol dôraz na atmosféru. Tá tu veľmi nie je, hoci nočné Chicago má niečo do seba. Odkazy na pôvodný film síce poukazujú na to, že tvorcovia majú originál v úcte, chcú ho posunúť niekde ďalej a zároveň byť osobitý. Bohužiaľ pracujú v mantineloch pôvodného príbehu. Nedokážu preklenúť dobu kedy vznikol pôvodný film s tou súčasnou. A nie vizuálom. Ale spôsobom rozprávania. Tým pádom z toho vzniká prapodivný zlepenec nového hávu ale veľmi starého príbehu. A tým pádom film veľmi ako prekvapiť. Je predvídateľný. A napätie v ňom nefunguje takmer vôbec. Na zabitie večera stačí. Ale akosi som naivne dúfal, že to vypáli trochu iným smerom. V zásade taká rutinná jazda, ktorá pre tých čo žáner poznajú, neponúka až tak veľa. ()
Jordan Peele očividně zavolal pár černým bratrům s hákem a cukrovinkama pro děti pana domácího – a perfektně zde demonstruje, jak má vypadat objektivně kvalitní moderní horor. Závěrečný titulky prostřednictvím stínohry, které v podstatě parafrázují historii rasově motivovaného lynčování v USA, jsou geniální. Motiv rasismu je zřejmě i důvod, proč většině uživatelů ČSFD u sledování evidentně praskla žilka, a mě to actually těší...... [#HORROR'SNOTDEAD] ()
Solidní recyklace mýtu původního "Candymana" pro současnou dobu, která ale nejen v porovnání s fenomenálním a v rámci žánru silně atypickým originálem vyznívá apelativně a doslovně. Klasika nechávala pozvolna nahlodávat základy reality a racionality, dramaturgicky pracovala s pohledem zvenčí, který současně problematizovala, a promyšleným způsobem tematizovala, rozvíjela i analyzovala fenomén městských legend, až se sama stala jednou z nich. Nový "Candyman" se naopak spoléhá na současné schéma kombinace efektních brutalit a okázalého chytračení. Scénář podnětným způsobem vyzdvihuje motiv jmen a jejich významu pro vyprávění i identitu a ikonografii komunity. Samotné vyprávění pak staví kolem bolesti a traumata Afroameričanů coby jednotlivců i komunity. Díky tomu silně rezonuje s tématy, která pro ně byla dlouhodobě žitou zkušeností a zbytku světa je znovu zpřítomnily protesty a hlavně debaty po zabití Breonny Taylor a George Floyda. Tím se sice film zbavuje obecnějšího přesahu, ale činí to za cenu výmluvné aktuální emancipace. Candyman coby postava se tak stává amalgámem jmen, tváří, křivd a bolesti. Pohled zevnitř mu sice neumožňuje se rozlétnout jako originálu, ale na druhou stranu mu to dává sílu výmluvnosti. ()
Galéria (33)
Zaujímavosti (5)
- Do role Candymana (Tony Todd) byl zvažovaný i Lakeith Stanfield. (SONY_)
- Tony Todd si roli Candymana zahrál i v dřívějších filmech o Candymanovi (Candyman – 1992, Candyman 2: Sbohem masu – 1995, Candyman 3: Den smrti – 1999). Roli si zopakovala také Vanessa Estelle Williams. Tu si můžeme pamatovat jako postavu Anne-Marie McCoy, obyvatelku Cabrini-Green, jejíž dítě vzal v původním snímku Candyman. (SONY_)
- Kvůli pandemii koronaviru musela být premiéra filmu přesunuta. (SONY_)
Súvisiace novinky
Trilogie 28 let poté se hýbe kupředu a nabírá režisérku Marvels
Velkou vlnu nadšení vyvolala mezi fandy hororového žánru zpráva, že se oscarový režisér Danny Boyle (Milionář z chatrče, Trainspotting) vrací k látce, která před více než dvaceti lety pomohla znovu… (viac)
Marvelovka Shang-Chi je obří hit
Po nevýrazné trailerové kampani to málokdo čekal, zejména v současnosti, kdy se velkým filmům v kinech obecně až tolik nedaří, nicméně studiu Disney se to opět povedlo. Z nového komiksového snímku… (viac)
Candyman a Wonder Woman se odkládají
Před pár dny jsme psali, že studio Warner Bros. vážně zvažovalo odsun svých dvou největších chystaných premiér – Wonder Woman 1984 a Duny. Nakonec došlo oficiálně k odsunu pouze WW84, a to na 23.… (viac)
Captain Marvel 2 našla režisérku
Pokračování komiksové Captain Marvel nakonec natočí režisérka Nia DaCosta, jež má za sebou například čerstvě remake Candymana nebo snímek indie drama Little Woods. Střídá tak předchozí dvojici Annu… (viac)
Odehrává se ve mně vnitřní boj, jestli bych místo tří neměla dát jenom dvě hvězdičky. Ale to mi přijde zase až příliš málo. A nebo jsem i teď zbytečně přísná? Důvod, proč mám takhle smíšené pocity, je ten, že autoři tak moc cíleně rozpracovali (naddimenzovali?) tu "sociálně-politický-komentář" složku filmu, že všechno ostatní mi přijde nedodělané. Některé pokusy o humor působily řekněme rozpačitě a jako by do zbytku filmu a jeho těžké, temné, vážné nálady vůbec nepatřily - nedosahuje to "marvelovských" rozměrů, ale i tak mě to dost rušilo. Nebo jsem od autorů nedostala/nezachytila dostatek vodítek tomu, abych plně pochopila, o jaký poměr nadsázky a "realističnosti" jim šlo. Nejvíc nepovedená/nehotová mi ale připadala hlavní postava Anthonyho. Filmaři příběh vypráví jeho očima, ale ne úplně, respektive ne důsledně. Skoky mezi jeho "detektivní" linkou a malováním v transu mi přišly zmatečné a nezasloužené, protože se filmaři nijak nevěnují tomu, jestli si je Anthony sám vědom toho, co se s ním děje, nebo jestli si nějaké pasáže svojí proměny nepamatuje. Některé jednotlivé scény jsou super vymazlené, jako například tanec kolem zrcadla nebo kreativní neviditelně viditelná smrt, ale jinak se mi to "stávání se" nezdálo přesvědčivé. A taky na to, že si film nárokuje nálepku "elevated horror" mi některé scény připadaly až moc "béčkově" hororově náhodné, jako třeba scénka s žačkami na záchodech, jakože "Jej! Jednou jsem prošla galerií a teď šikanuju černošku, to je dostatečné propojení s tímto osobním, s minulostí se vyrovnávajícím příběhem mučeného umělce!" A paradoxně mi ale film vlastně moc jako horor ani nepřijde, spíš jakési psychologické drama mírně švihlé trochou fantasy, kde se náhodou objevují některé ustálené hororové tropy. A potom je tu hrdinova přítelkyně. Někdy se k ní film chová jako k další hlavní postavě, dává jí samostatné scény, náznak vlastní agendy a dokonce svoje vlastní trauma z minulosti, ale nedá jí dostatek uvědomění, aby si například všimla, že se jí partner doma doslova rozpadá před očima, nebo možnost informace z jejího flashbacku využít v rozuzlení příběhu nebo ve vztahu k Anthonymu, jenom k pseudoterapeutickému rozhovoru s bratrem, ale o tom ten film není a katarze z toho doopravdy nevyplyne, takže se člověk musí ptát, proč to tam tedy vůbec bylo zmíněné. Postava Burka je tam proto, aby ve vyprávění o "svém" Candymanovi představil do příběhu policejní násilí a předpřipravil podmínky pro konec, ale to, že by měl schopnosti jakkoliv tahat za nitky se mi zdá velmi neuvěřitelné a nebo opět nedostatečně rozpracované. Původní Candyman je sice devadesátkový jak bič, ale právě kvůli tomu, že se nepokouší žonglovat s tolika míčky najednou působí mnohem vyváženěji a ve výsledku lépe. Je jasná hierarchie postav, je jasný antagonista, a jejich pomalý společný tanec spojuje celý film a všechny události v něm v jednu navazující děsivou noční můru. Tento Candyman patří do kategorie "slibný námět, zmatené provedení", ale nemůžu mu upřít to, že co se stane po zatčení je naprosto fantastická scéna a ultimátně uspokojující konec. () (menej) (viac)