Čest a sláva

Porážka českých stavů na Bílé hoře a následné Obnovené zřízení zemské zúčtovalo s podstatnou částí protestantské šlechty v Čechách. Staleté majetkové držby byly roztříštěny či rovnou změnily majitele (generálové katolické strany atd.). Původní česká protestantská šlechta odchází do ciziny doufajíc, že třicetiletá válka přinese vítězství Protestantské unii, a budou se moci vrátit domů. Válka však zdevastuje ekonomiky všech evropských mocností, zbývá jen hlad, bída a zmar. Víra už pomalu ztrácí na významu, všichni bojují proti všem. Na pozadí těchto událostí stojí drobný zeman Rynda, potomek starobylého rodu, zchudlý, majetek částešně zkonfiskován, v touze už jen přežít. Svět do kterého chce Rynda přežít už ale nebude pro něj a jemu podobné...zbývá mu už jen to poslední- šlechtická čest! Tohle jsou přesně ty malé velké filmy, pro které miluji československou kinematografii. Dle mého názoru nejlepší Bočanův film. Kdyby někdo hledal tvrz, na které se točilo, jsu to Buzice u Blatné, stále stojí mezi rybníky!.100% (27.02.2011)

Tomu sa povie pán domu, rytier s celkom nerytierkym správaním. Tá špina zanedbaného panstva, "hygiena" ranného vstávania a celá neútešnosť filmu je posilnená ťažkou dramatickou hudbou. Ale podstata je v politickej zápletke dávneho storočia, kam sa treba pridať, ktorá strana je tá správna. To ma celkom znechucovalo, žiadne Kladivo na čarodejnice sa nekonalo a ani Hrušínský to výborným výkonom nezachránil. (01.10.2014)

Sledujete film, vnímáte, jak je snad po všech stránkách vynikající, ale přesto vás skoro vůbec nebaví... znáte to taky? Já to přesně měl u filmu Čest a sláva. Mohl jsem obdivovat krásnou černobílou kameru Jiřího Šámala, dechberoucí hudbu Zdeňka Lišky i herecké výkony, jakými film obdařili Blanka Bohdanová a Rudolf Hrušínský. To jsem taky obdivoval, ale přes nejednu úchvatnou scénu pojící několik z těchto ingrediencí dohromady, i přes objevující se myšlenková sdělení mě to po dějové stránce nedokázalo moc pohltit. Úvodní scéna s brutálně naturalistickými výjevy v nebývale poetickém nasnímání a ještě za doprovodu Liškova chorálu slibovala velkou pětihvězdu. Jenže zbytek navzdory osobité kameře i dalším zmíněným kladům na mě působil jako omšelá TV inscenace, jsem trochu zklamán. Pokusy o atmosféru zde byly, jenomže když Hrušínský v středověkém kostýmu rytíře čechácky zařve „jděte do prdele!“, jakákoliv autetičnost a atmosféra jdou nazmar. Defitnitivně to Bočan zazdil zcela nevhodným obsazením Lubomíra Lipského do vážné role faráře. Je to nakonec tolik oceňované, protože to bylo dříve zakázané? Soudobé filmy Františka Vláčila zakázané nebyly, možná že některé něměly ani tolik nadčasové podobenství v sobě, ale jako historická dramata mi Ďáblova past, Údolí včel i Markéta Lazarová přinesly daleko působivější a celkově víc fascinující zážitek. 60% (10.12.2020)

Podle knih či povídek Karla Michala vzniklo několik filmů či inscenací - vzpomeňme třeba Bílou paní s Irenou Kačírkovou v hlavní roli. Ironický postřeh nad věcmi doby konce 60. let najdeme i v tomto jinak historickém dramatu ze 17. století. Natočil jej v roce 1968 režisér Hynek Bočan s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli chudého zemana Václava Ryndy, k němuž přijíždějí protestantský emigrant a emisar francouzského krále pan Jindřich Donovalský (Karel Höger) a jeho družka v podání Blanky Bohdanové s nabídkou, aby se připojil k odpůrcům Habsburků. Když se Rynda konečně rozhodne, je už pozdě, byl uzavřen tzv. vestfálský mír, avšak jeho rozhodnutí se stejně obrátí proti němu. Historické reálie však hodně reflektovaly vývoj v Československu roku 1968, a tak se některé repliky staly slavnými vzhledem k tomu, že si je lidé vztahovali na aktuální politickou situaci. Není tedy také divu, že v roce 1969 byl film velmi rychle zakázán a znovu jej mohli diváci vidět až v obnovené premiéře v roce 1990. DVD nijak nevybočuje z tradiční produkce Bontonu - černobílý obraz má standardní kvality, zvuk je v pouhém stereo a v bonusech najdeme filmografie, fotogalerii a zhruba 5 - 8minutové rozhovory s režisérem Hynkem Bočanem a herečkami Blankou Bohdanovou a Ivov Janžurovou, kteří vzpomínají na natáčení a herecké kolegy a částečně se zmíní i o natáčení exteriérů. Publikováno: 27.05.2008 (17.08.2019)

Kolega Mchnk to napisal priam tak, ze genialne. Rovnako, ako genialny je cely film Cest a Slava. Vysoko vyzdvihujem reziu Hyneka Bocana, drsnu a tvrdu realitu 30 rocnej vojny /1618 - 1648/, vyborneho Hrusinskeho a priam perfektne dialogy. Cest a Slava je dalsim krasnym dokazom toho, ze v 60. rokoch 20. storocia vznikaliv kinematografii byvaleho Ceskoslovenska skutocne kulty. Holt, teraz co vladne ..... tak k tomu sa nebudem vyjadrovat, lebo by som musel sklznut do vulgarizmov najhrubsieho zrna. 94 % (13.11.2013)