Čest a sláva

Vynikajúci takmer neznámy historický povedzme že psychologický film, stojaci na hereckých výkonoch hereckých es. Nie nadarmo režisér často využíva veľké detaily ich tvárí. Bočan svojim prístupom navodzuje dojem, že scenár je maximálne presný v zobrazení dobových reálií, prekreslenia postáv a že všetko prebehlo podobne aj v skutočnosti (to bude dané zrejme predlohou). Je obdivuhodné, že sa kedysi tak ľahko (alebo možno že aj nie) zháňali peniaze na tak náročné a nedivácke látky, akou rozhodne Česť a sláva je. Bohužiaľ jediná bojová scéna filmu je dosť odfláknutá a pôsobí dojmom, že bola nakrútená na prvú klapku. Odborná pomoc by sa určite hodila. Našťastie ťažisko filmu je niekde úplne inde. (05.03.2014)

Deprimující úvodní titulky, z nichž dobová atmosféra přímo sálá, a jedna na tehdejší poměry až nevybíravě násilná akční scéna představují bezpochyby jeden z vrcholů československé tvorby, avšak jsou v šíleném formálním kontrastu s celým zbytkem filmu, který je vlastně jen sledem více či méně zajímavých dialogů a excentrických hereckých kreací. Ne že bych si stěžoval - Hrušínský, Kemr i Höger jsou výborní, ale emocionální plochost a dost plytká dějovost mi nedovolily si snímek užít, nýbrž pouze docela pohodlně a bez následků přežít. A kvůli tomu jsem se na to přeci jenom nedíval.. 65% (05.03.2014)

Podle knih či povídek Karla Michala vzniklo několik filmů či inscenací - vzpomeňme třeba Bílou paní s Irenou Kačírkovou v hlavní roli. Ironický postřeh nad věcmi doby konce 60. let najdeme i v tomto jinak historickém dramatu ze 17. století. Natočil jej v roce 1968 režisér Hynek Bočan s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli chudého zemana Václava Ryndy, k němuž přijíždějí protestantský emigrant a emisar francouzského krále pan Jindřich Donovalský (Karel Höger) a jeho družka v podání Blanky Bohdanové s nabídkou, aby se připojil k odpůrcům Habsburků. Když se Rynda konečně rozhodne, je už pozdě, byl uzavřen tzv. vestfálský mír, avšak jeho rozhodnutí se stejně obrátí proti němu. Historické reálie však hodně reflektovaly vývoj v Československu roku 1968, a tak se některé repliky staly slavnými vzhledem k tomu, že si je lidé vztahovali na aktuální politickou situaci. Není tedy také divu, že v roce 1969 byl film velmi rychle zakázán a znovu jej mohli diváci vidět až v obnovené premiéře v roce 1990. DVD nijak nevybočuje z tradiční produkce Bontonu - černobílý obraz má standardní kvality, zvuk je v pouhém stereo a v bonusech najdeme filmografie, fotogalerii a zhruba 5 - 8minutové rozhovory s režisérem Hynkem Bočanem a herečkami Blankou Bohdanovou a Ivov Janžurovou, kteří vzpomínají na natáčení a herecké kolegy a částečně se zmíní i o natáčení exteriérů. Publikováno: 27.05.2008 (17.08.2019)

Farba by svedčala snímku viac, aj keď špina a chudoba by až tak nevyzneli. Herecky jednoznačne dominuje Hrušinský, ktorého postava napriek primitivismu sa dokáže nakoniec rozhodnúť a vybrať si radšej čestnú smrť. Na iný český historický film - Kladivo na čarodejnice - to ale nemá, aj vďaka divnej hudbe. Hodnotenie: 75% (21.05.2014)

Naturalistické historické drama. Naturalismus ani ne tak v zobrazení hrůz třicetileté války, ale zejména charakterové mizérie. Historik Josef Pekař by zajásal, že někdo takto hezky ukázal, proč se na nás při sjednávání vestfálského míru „zapomnělo“. Exulanti třicet let kuli pikle a doufali, Švédové a Dánové opakovaně táhli do Čech a na Moravu s nadějí, že Češi zvednou hlavy, ale ti zůstali neochvějně malomyslní a věrní císaři. Jako později Hitlerovi i Brežněvovi. --- Je lahůdkou sledovat vynikající charakterní herce, jenže, po pravdě, scénář je spíš průměrný, schematický, a dialogy na ten velký námět prostě nestačí. (02.02.2011)