Čest a sláva

Hynek Bočan, podporován jedním z nejlepších chorálů, jaký mistr Liška napsal, se tímto staví těsně vedle Františka Vláčila. Jde o podchycení autenticity doby, kterou dokázal Vláčil zobrazit hned ve třech snímcích. I když má Bočan jednu tvrz a pár výletů do přírody, atmosféra doby je úžasná. Pochopitelně i díky hereckému koncertu, založeném hlavně na dialozích. Krom klasické, bezchybné elity, mě zde poprvé velmi mile překvapuje paní Bohdanová. Její cynická a přetvařující se šlechtična, která umí vždy nalézt ta správná slova, je v páru s Högerem prakticky bezchybná. Tento film jako první absolutně změnil můj pohled na její herectví. Základem vše je ovšem Rudla. Poslední český rytíř táhne do svého boje. Je opatrný, sebevědomý, odhodlaný, směšný i děsivý. Netýká se ho nic, co je tam venku a náhle plní svou povinnost. Vlastenecká hrdost vede k zoufalým činům - rytíř zapaluje pochodně. Jeden ze zásadních, známějších filmů, který potvrzuje nadprůměrnou kvalitu československé kinematografie. (01.11.2011)

Úvodní scéna s hořícím křížem a pochodováním sedláků za impozantního dunění hudby Zdeňka Lišky slibovala něco velkýho, alespoň z půlky tak, jako o rok později natočené Vávrovo Kladivo. Bohužel se moje očekávání ale nenaplnilo a film mě nijak nezaujal. Z herců mi přišel zajímavý asi jenom ten Höger, ostatní mě nebavili. Filozofický dialogy neustále ztrácely mojí pozornost, kterou zaručeně vracela jen v úvodu zmiňovaná hudba. Čest a sláva pro mě bude jenom bývalý trezorák, kde se hodně řve, ale málo děje. (30.08.2016)

Podle knih či povídek Karla Michala vzniklo několik filmů či inscenací - vzpomeňme třeba Bílou paní s Irenou Kačírkovou v hlavní roli. Ironický postřeh nad věcmi doby konce 60. let najdeme i v tomto jinak historickém dramatu ze 17. století. Natočil jej v roce 1968 režisér Hynek Bočan s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli chudého zemana Václava Ryndy, k němuž přijíždějí protestantský emigrant a emisar francouzského krále pan Jindřich Donovalský (Karel Höger) a jeho družka v podání Blanky Bohdanové s nabídkou, aby se připojil k odpůrcům Habsburků. Když se Rynda konečně rozhodne, je už pozdě, byl uzavřen tzv. vestfálský mír, avšak jeho rozhodnutí se stejně obrátí proti němu. Historické reálie však hodně reflektovaly vývoj v Československu roku 1968, a tak se některé repliky staly slavnými vzhledem k tomu, že si je lidé vztahovali na aktuální politickou situaci. Není tedy také divu, že v roce 1969 byl film velmi rychle zakázán a znovu jej mohli diváci vidět až v obnovené premiéře v roce 1990. DVD nijak nevybočuje z tradiční produkce Bontonu - černobílý obraz má standardní kvality, zvuk je v pouhém stereo a v bonusech najdeme filmografie, fotogalerii a zhruba 5 - 8minutové rozhovory s režisérem Hynkem Bočanem a herečkami Blankou Bohdanovou a Ivov Janžurovou, kteří vzpomínají na natáčení a herecké kolegy a částečně se zmíní i o natáčení exteriérů. Publikováno: 27.05.2008 (17.08.2019)

Vtip i hruza, poetika i syrovost, drama i tragikomedie, zablacena perla. Cely film, hlavne tedy z psychologickeho hlediska je jako zrcadlo ceske duse. Ceskoslovenske historicke filmy z tohoto obdobi jsou jednoduse skvostne. I tento nabity svym zpusobem bergmanovskym symbolizmem. Hlavne v zaveru kdy kamera zabira tvar herecky znovu dokonaleho Rudolfa Hrusinskeho pres cele platno - jako by patrala co, ze se odehrava v hlave tohoto hrdiny - rytire, kdyz kraci vstric sve porazce. Jeho pribeh je prost usmevu i paprsku slunce ba i vetrnych mlynu. Uzasny film. (24.08.2010)

Hodně syrová věc. Bída a strach prostupuje krajem, doba je zlá. V cokoli vyššího už dávno nikdo nevěří, ať už jde o nuzáky z chalup, nebo o místního rytíře, který si vždycky dával pozor, aby se do ničeho nenamočil. Jenže... Tohle je jeden z nejlepších historických českých filmů. Funguje tu jak příběh, tak herci, tak Liškova hudba. (06.01.2019)