V erbu lvice

Myslím, že Ludvík Ráža uměl skvěle vytvořit ve svých filmech ponurou atmosféru (i když to byl bohužel často jeden z mála jejich kladů), dost mu k tomu pomáhala Hapkova hudba i výběr herců (Dlouhý, Kemr, Rosner). U pohádek pro děti to někdy mohlo vadit, k příběhu z temného středověku se však tento styl skvěle hodí. (28.12.2007)

Jeden z nejvýznamnějších a bohužel pozapomenutých snímků 90. let, který by si zasluhoval mnohem větší pozornost. Výtečné vylíčení doby 13. století (fantastická kamera Jaroslava Brabce), vynikající herecké výkony (Josef Kemr svých pár scén odehrál doslova na smrtelné posteli) a nádherná hudba Petra Hapky. Je až k nevíře, že něco takového vzniklo v době, kdy se točily především tzv. privatizační komedie. (05.01.2015)

Ze Zdislavina života - plným jménem Zdislavy Křižanovské z Lemberka - nejsou jistá ani její životní data. Legenda sama - jak už to u legend bývá - víc naznačuje než vypráví. Přesto autorka zdařilé literární předlohy, spisovatelka a někdejší mariánskolázeňská lékařka Alena Vrbová, dokázala napsat ve stejnojmenném románu strhující příběh, který Ludvík Ráža dokázal neméně zdatně přetvořit do filmové podoby nejen jako režisér, ale i jako scénárista. Šťastnou ruku měl i při výběru hlavních představitelů i odborného poradce - výsledkem je s minimem prostředků skvěle zvládnutá výprava, která dotváří - nebo naopak ničí - úspěch tohoto subžánru hraného filmu. Steinmasslová je pro tuto roli-poslání přímo predestinována svým zdánlivě nenápadným, ale vnitřní silou a přesvědčením planoucím krásným niterným ženstvím. Asi právě toto pojetí zživotňuje jinak schematickou postavu neduživé ženy, která podle všeho žila krátce i na středověké poměry, v nichž se člověk mohl i jako mladík bez potíží stát zemským kmetem (17letý Jiří z Poděbrad). Lidský výklad života pozoruhodné katolické světice, Slovanky a Češky (byť v těchto kategoriích středověk velmi dlouho neuvažoval ani necítil) stojící u počátků sociálního českého života, péče o zavržené a ubohé, bohužel nebyl - a pro svou výpravnost ani být nemohl - symbolem nové vlny historické tvorby. Nicméně spoluvytvořil působivý epilog vrcholné české tvorby hraného filmu (z devadesátých let zaslouží ještě zmínku skvělé televizní inscenace zejména Oldřicha Daňka, patrně největšího českého dramatika druhé poloviny dvacátého století). Doba, v níž nositeli skutečné tvořivosti jsou šedesátníci a sedmdesátníci, nenávratně kráčející vstříc konci své životní cesty, je zvláštní. To však neplatí o díle, které již dávno - je "pouze" kvalitní a výsostné - mělo být digitalizováno na DVD nosičích. (02.12.2007)

Chvíli jsem si zvykala na tuto zfilmovanou legendu a adaptaci literární předlohy a posléze jsem musela uznat vysokou kvalitu filmu a profesionalitu a vytříbený vkus režiséra Ráži. Na malém prostoru a bez početného komparzu, zato ale s výborně vybranými herci, skvělou výpravou a krásnými (českými)exteriéry podal režisér Ráža věrohodný a unikátní obraz raného středověku u nás... Michal Dlouhý je úžasný jako potulný německý minstrel, Boris Rösner má/měl vše potřebné pro role drsných a tvrdých chlapů, čiší z něj divoká mužnost a je velmi přitažlivý...Velmi příjemné vidět zřídka "používanou" slovenskou Evu Krížikovú...Ale všichni zúčastnění aktéři jsou na jedničku... Po r.1989 natočit takovýhle skvost, klobouk dolů! Stará poctivá filmařina se holt nedá zapřít...Bonbónek pro filmové fajnšmekry! (02.02.2018)

O Zdislavě z Lemberka jsem před zhlédnutím tohoto filmu nikdy dříve neslyšel, a proto byl pro mě její příběh něčím zcela novým. Film na mě zapůsobil lehce nadprůměrným dojmem a přišel mi spíše jako snímek udělaný pro televizi. Milena Steinmasslová byla v hlavní roli skvělá, moc se mi líbila Hapkova hudba a přítomnost několika flashforwardů, které rázně předpovídaly osud Zdislavy. (04.05.2012)