Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Poručík Borůvka je pověřen případem krádeže velmi cenného rukopisu - Peregrinova pekelného žaltáře, který ohlásila vědecká knihovna, později i zmizením vědeckého pracovníka. Borůvka se zprvu ocitá v bludném kruhu. Knihovna je totiž umístěna ve starém benediktinském klášteře, který je sám o sobě dokonalým bludištěm. Další záhadou jsou pro něho i vztahy mezi zaměstnanci. Podezřelí jsou vlastně všichni: ředitel, který má úzké vztahy k sekretářce, sekretářka, která má úzké vztahy ke kterémukoliv ochotnému muži, vrátný, který se rád napije, kustod, posedlý čarováním a i šest černých dívek, knihovnických pomocnic. (TV JOJ)

(viac)

Recenzie (50)

troufalka 

všetky recenzie používateľa

"Moderní sedavý způsob života vytvořil v průmyslové společnosti typ muže, zaměstnávajícího pouze mozek. Touto jednostrannou činností ostatní orgány degenerují. Celová tělesná výkonnost, tedy i sexuální, klesá na minimum nezbytně potřebné k udržení života a někdy klesá i pod toto minimum. ... Prostě pořádnýho chlapa neseženeš!!" ()

MickeyStuma 

všetky recenzie používateľa

V šedesátých letech se parodiím na nejrůznější náměty v českém filmu docela dařilo. Za zmínku stojí například 'Fantom Morrisvillu' (1966) či vynikající 'Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky' (1967). Tato parodie kombinující detektivky a dívčí dospívání je sice o něco slabší, ale též stojí za zmínku. Josef Škvorecký coby autor povídky a scénáře pojal humor skutečně odlehčeným tónem, avšak těžko posoudit, jak velký zásah do toho byl od režiséra Ladislava Rychmana. Každopádně se uvádí, že Škvorecký napsal roli Lubomíru Lipskému přímo na tělo, který si to v jiné roli stejným stylem pojetí zopakoval i rok poté v další filmové parodii 'Čtyři vraždy stačí, drahoušku' (1970). Inu, předchozí snímek ´Zločin v dívčí škole´(1965) udělal své. Výrazně však vyniká jiný herec, byť s malým prostorem, mající zkušenosti už z dob první republiky a tím je Václav Trégl, který tak mimo jiné prokázal, že skutečně není malých rolí. Snímek se stal bohužel pozapomenutým a škoda to vcelku je, neb byť se u toho divák moc nepobaví, jako uvolňující odpočinkový film působí dobře. 60. léta, obzvlášť co se týče atmosféry, z celého konceptu skutečně září. Září i všechna ta dospívající děvčata hodnotící mužské pokolení. Sex appeal kupodivu dává najevo i Iva Janžurová. Příběh se sice zdá být druhořadý, ale o ten tady snad zřejmě ani nešlo. Opravdu to mohlo být o něco lepší, ale dejme tomu šanci. Už kvůli těm šedesátkám. ()

Reklama

pytlik... 

všetky recenzie používateľa

To, že dobře udělaní muži mají potíže v jisté oblasti, je chabou a hlavně nepravdivou útěchou vychrtlých, netrénovaných sušinek středního věku, ke kterým bezesporu patří režisér tohoto filmu. Ovšem my, svalnatí Petráskové, víme své. Překvapila mě sexuální otevřenost snímku, projevující se zejména v podobě kukačky a čertů na stěně. A také plánu podzemních chodeb, kde to tedy nebylo vykresleno v plném detailu, ale přímost a směr růstu vylučovaly jakoukoli pochybnost. ()

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

Janžurová přece není Schoberová, pane Rychman. Škoda, že se zde spoléhá na apriorní srandovnost populárních komiků (výtka se netýká Trégla, který je využit dokonale („Vy vošklivej zhovadilče!“), démonicky pološíleného Kemra a ani bubliny Lipského). Škoda, že tento sympaticky podvratný film pořádně neví, čím chce být, Borůvku odsunuje do pozadí a místo aby důsledně sledoval předestřené motivy (černé dívky, knihovnická reforma, ideologická vědeckost kontra magie, politická i erotická satira - od slova "satyr"), rozpouští se v ledabylé taškařici křečovitě se snažící o „krejzy“, aniž by umožňoval vstoupit dovnitř. Úvod je báječný, ale už při prvním vstupu Růžičkové na scénu se film začíná drobit, závěr je... no řekněme směšný. Přesto mám z tohoto kousku celkem lepší dojem než z konzistentnější a promyšlenější Menzelovy poslední části předešlé borůvkovské trilogie, ba i než z elegantnějšího Fantoma Morisvillu. To mimo jiné díky přehršli motivů a hlášek, které zde zazněly na poslední chvíli (např. (re)habilitace doktora Libery). Pekelné obludy stojící nad hromadami knih čekajících na srovnání dle centimetrů hovoří za vše. Babička, Mein Kampf, Vinnetou, Snář. Ema má maso u mámy. O potenciálu (žel málo využitém) této opravdu bláznivé komedie si lze udělat obrázek z přejných komentářů od darkrobyk a Gavin87. ()

Gavin87 

všetky recenzie používateľa

Podle mě jedna z nejpovedenějších komedií 60.let. Celý film je sice až nápadně podobný jedné povídce z dřívějšího triptychu Zločin v dívčí škole, ale autoři zde děj a postavy rozvinuli, čímž vytvořili samostatně fungující, nosný příběh. Nejvíce oceňuji bizarnost některých postav. Především pak postavu pana ředitele, který fakt, že neumí číst, kryl tím, že nechával knihy řadit podle velikosti. Dále pak postavu paní primářky, která naprosto kouzelně v jedné scéně skákala panáka. Určitě tento film nepatří do nějakého TOP filmů té doby, ale je originální a humorný. ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (4)

  • Roli detektiva Borůvky napsal Josef Škvorecký Lubomíru Lipskému přímo na tělo. (rakovnik)
  • Když vrátný (Vladimír Menšík) vstupuje do tajné chodby za bustou ženy a vidíme tuto akci z jeho pohledu, tak jde vidět, že se nejedná o jeho stín, ale o stín kameramana s kamerou v ruce s hlídačskou čepicí na hlavě. (Jurkodak1)
  • V různých zdrojích je jako předloha uváděna Škvoreckého povídka Zločin v knihovně rukopisů, jde ale pouze o nepublikovanou synopsi. (NinadeL)

Reklama

Reklama