Lisztomania
Réžia:
Ken RussellScenár:
Ken RussellKamera:
Peter SuschitzkyHudba:
Rick WakemanHrajú:
Roger Daltrey, Ringo Starr, Fiona Lewis, Veronica Quilligan, John Justin, Kenneth Colley, Oliver Reed, Murray Melvin, Rick Wakeman, Nell Campbell (viac)Obsahy(2)
Erotický, exotický a elektrizující pohled na život a dílo skladatele Ference Liszta. Film Lisztománie završuje volnou trilogii Russellových biografií hudebních velikánů, kterou v roce 1970 otevřel snímek Milovníci hudby, věnovaný Petru Iljiči Čajkovskému, následovaný v roce 1974 filmem Mahler, věnovaným Gustavu Mahlerovi. Proslulý režisérský bouřlivák a provokatér pojal Liszta jako obdobu glamrockové hvězdy, bojující s vnitřními démony, divoce rozháraným osobním životem a v neposlední řadě s odvěkým hudebním rivalem Richardem Wagnerem. Do titulní role Russell obsadil Rogera Daltreyho, frontmana britské rockové skupiny The Who, ve vedlejší roli se objevuje bubeník The Beatles Ringo Starr a také Rick Wakeman, klávesista rockově progresivních Yes, který je zároveň autorem původního soundtracku filmu. (Česká televize)
(viac)Recenzie (18)
Ken Russell ako ho poznáme, plný orgazmických pestrofarebných výjavov, neuveriteľnej fantázie a to všetko v glamrockovej tónine. Jeho neoficiálna trilógia o skladateľoch, vyzývavý Čajkovskij v snímke Milovníci hudby, umiernený Mahler či rozmarný Liszt v tomto filme, je netradičným a odvážnym zobrazením umeleckého sveta. ()
Chvála bláznivinám. I posel boží může být někdy pekelně šílený. O něm se mluví. O showmanovi se šminkami, s křiklavými perutěmi. Je dryáčnický. Hoří na hranici. Padají na něho konfety výstřednosti. Idol ďáblic, ikona nebeských stálic. Fenomenální zápal/ka/ bránic. Opájen rohatou svatozáří, opíjen leporelem fantazijních extází. Slavný lovec satanovských vizí. ()
Absurdní životopisná britská záležitost, kterou jsem si pustil hlavně kvůli Daltreymu a Ringo Starrovi. Daltrey by se klidně mohl věnovat herectví na plný úvazek. Pobaví některé vtipné reference a parodie - Thor, Wonder Woman/Superman, Charlie Chaplin, Drákula, Frankenstein. Občas jsem se bavil, ale není to nic, co bych chtěl ještě někdy vidět znovu. ()
O Lisztovi jsem nikdy neslyšel a naivně jsem očekával historické drama o skladateli, které Russell zas "okoření" nějakými těmi podivnostmi. Něco jako jeho zprznění Čajkovského či Mahlerova života. Russell si ale šlehl silnější matroš a výsledek je naprosto kolosální pičovina. Iluze normálního filmu se rozplyne hned v první scéně s nevěrou, zhruba tak do půlky je to ještě normální. Liszt je je představován jako glamrocková hvězda 19. století se vší tím sedmdesátkovou módou. K tomu podivné kulisy, občas scéna kdy to zamíří k odpadu (gilotina vs. obří penis). Pak se vynoří nemesis Richard Wagner a režisér spatlá do jednoho guláše upíry, voodoo, Frankensteina, Supermana, nacisty, nebe, vesmírné lodě... Za charisma Daltreyho z Who a za vizuál některých těch horor/sci-fi scén 1*, ale kdyby si to pustil fanda vážné hudby či rovnou Liszta, tak dostane asi infarkt. ()
Ferenc Liszt jako Glam Rock Star i archanděl, jenž je vyvolen utkat se s nacistoidním wágneriánským Frankensteinem. Tedy tohle je opravdu opulentní, hravé, pokleslé, provokativní, dekadentní a halucinogenní dílo, kde se divák zákonitě musí při prvním shlédnutí utopit v neustále se měnících obrazech, které odkazují na jiné obrazy, které odkazují na jiné obrazy... které k aspoň nějakému pochopení potřebují nějaký ten kulturní základ. Pop-kulturní comics pro intoše. ()
Reklama