Suburra

Co máte všichni s tím soundtrackem? Něco podobnýho jsem slyšel naposled u nějakého dokumentu o snowboardu, dyť se to k tomu vubec nehodilo. Jinak se jedná o fajn gangsta film z Říma, ve kterým se proplétají cigánští mafoši, převaděčtí mafoši, gambl mafoši, vysocí politici a drahý kurvy. Mě osobně mrzí strojená killa pointa, která mě hlavně ve vztahu k politickým kuloárům vůbec neuspokojila, a to protože na tuto notu ladí úvod filmu. Na Itálii OK. 75% (01.01.2016)

Přesně tohle mám na evropské kinematografii nejraději. Občas totiž vyprodukuje snímek, o kterém slyšíte jen letmo či uvidíte trailer na kanále, kam jste jenom náhodně přepnuli, přičemž Vás ve finále "semele" a zanechá v němém úžasu více než kdejaký holywoodský spektákl. Suburra je přesně tímhle případem, jelikož režisér Stefano Sollima na ploše čítající 135 minut rozehrává několik zdánlivě nesouvisejících epizod, které postupem času zapadnou dohromady jako přesně vysoustružený kus nádherně odvedené strojírenské práce. Po celou dobu stopáže jsem byl ohromen stylem, jakým režisér pracuje s reáliemi Říma, herci, lidskými osudy, a tím, jak se nakonec propletou dohromady ve skvěle napsaném příběhu. Celý tento výjev obestírá skvěle zvolený soundtrack, který mi rezonuje v uších ještě teď. Upřímně, ještě než jsem si film pustil, byl docela skeptický ke zdejším hodnocením, nicméně teď, pár minut po projekci musím uznat, že Suburra je filmem, který mi svým syrovým a nekompromisním přístupem k dané látce zcela vyrazil dech. Jsem moc rád, že jsem dal na radu (Lektor!), potažmo i na zdejší hodnocení a film si pustil. A pustit byste si ho měli i Vy, mohu ho totiž s čistým svědomím vřele doporučit. (01.02.2016)

"Majú pred tebou rešpekt, ale akonáhle sa k nim otočíš chrbtom, si pre nich len smradľavý cigán..." Taliansky film Suburra ma svojou kvalitou a reálnosťou veľmi prekvapil. Ako píše Enšpígl máte skutočne pocit, že takto to v živote chodí a hlavne z tohto dôvodu chválim reálnosť. Nie je to typický mafiánsky film o vybavovaní účtov, aj keď i na to dôjde, ale ide skôr o dokonalú ukážku pozadia a prepletení podsvetia a politiky. Cigánsky mafián zapadol veľmi dobre, ale kráľom bol stále pokojný a všetkými rešpektovaný mafián - Samuraj. Skvelý príbeh síce potrebuje nejaký čas na rozbeh, ale kvalitné obsadenie i réžia z neho robia film takmer bez slabého miesta. Kľudne mohol byť nominovaný na Oscara v kategórii naj. zahraničný film. 90%. (03.08.2016)

Ani nevím jak a přišel konec, tak to bylo strhující a napětím nervy drásající. Něco jako ruská ruleta - hlavní atrakce na drsné Sicílii, posunuté tak trochu na sever až někam k norským fjordům...Přestože oblíbený žánr, nemohu jít z důvodu až patologicky působícího zla výš, i když si to vysoká kvalita a prestiž provedení (ne)zasloužily. (11.03.2016)

Talianska mafiánovka. Ukazuje totálne prepojenie všetkých dravcov a žralokov zisku do jednej motaniny. V nej výkonné právo získali bezškrupulózni exekútori pokynov tých zhora. Vlastnou drzosťou bez rešpektu odmietajú byť len vraždiacimi svalovcami. Požadujú svoj kus lukratívneho žvanca. Potomkovia dôstojných mafiánskych starcov z juhu dýchajú z posledného. Snažia sa o aké-také zmierlivé riešenie konfliktov. Nastupujú nervní mladí! Obraz želéovito opojný, no opakovane mierne nudiaci. Hudobne sa to približuje oddychovým chill-outovým zákutiam festivalov. Dej útržkovito pobieha stamadiaľ aj odhentiaľ. Prechody sa nesú v mene halucinaginatívnej farebnosti a ukazovania na podobnosť prostredí Ľudsky premrštene poobsadzované. Možno v duchu hesla, že vo veľa veciach podsvetia držia vysoké karty aj Cigáni; vystupujú v tlupách. Celok zamotá vďaka zaľudnenosti a nedopovedanostii trochen aj mozgové závity. Škoda len toľka energie na ozvláštnenie. Pretože všetko to slúži len jednej zabijackej storke o násilí, ktoré eskalovalo z toho, že ambiciózni mladí chcú mať viac moci a výhod. Hneď a rýchlo. Ďalšie poučenie: Nekafrite sa tomu, kto je maximálne zaujatý vlastným opojením do jeho halucinogénno-premýšľavých snení a vízií. Môžete sa to totiž pekne odsrať! Poznámka: film ponúka minimálne jedno neodkryté tajomstvo. No ale nie také, čo by extra kvárilo hlavy. Skôr je v kontexte deja vedľajším, hoci azda kľúčovým. A to je fajn. Začína ním dej. Z času na čas sa tam vráti, A na chvíľu sa ponorí do dôstojne starobylých Vatikánskych chodieb s majestátnou výzdobou a kopcom v koži viazaných starobylých kníh. A pomedzi všetku tú duchovnú dôstojnosť a vznešenosť si pán pápež Ratzinger čosi ševelí, šepce svojmu miništrantovi, ani sa na nás divákov filmu nekukne. Nakoniec skladá úrad. Zvlieka prsteň. Odchod Ratzingera z Petrovho stolca bol fakt nečakaný a nevídaný. Mohol súvisieť s mafiánskymi kšeftami, financovanými Svätou stolicou? No mohol, taký intelektuálsky páprda musel kľaknúť z nôh na kolená, keď sa dozvedel o naozajstnom fungovaní korporátnej finančnej skupiny s názvom RKC. (19.01.2016)