Réžia:
Václav BinovecScenár:
Ivan Frank KubištaKamera:
Jaroslav TuzarHrajú:
Zdenka Sulanová, Ladislav Boháč, Jaroslav Průcha, Antonie Nedošinská, František Kreuzmann st., Zita Kabátová, Jiří Dohnal, František Filipovský (viac)Obsahy(2)
Sběratel lidových písní dr. Šerk přijíždí do zapadlé vísky Lesova. Zpěv šestnáctileté Madly Satranové jej okouzlí a on nahraje její písničky pro rozhlasové vysílání. Šerkův přítel, hudební skladatel Jaroslav Klán, se stará o skupinu sirotků, ze kterých vytvořil pěvecký sbor. K němu přiváží Šerk osiřelou Madlu. Dospívající dívka začne pomáhat hospodyni Náně v péči o děti. Jediný, kdo se k Madle chová vysloveně nepřátelsky, je Klánova snoubenka, zpěvačka Karstenová. Klán má finanční starosti a tak je Madla ráda, že může přispět honoráři za vystupování v rozhlase. Madla dospívá a tají svou lásku ke Klánovi. Na večírku zahraničních hudebních nakladatelů má zazpívat Klánův dětský sbor. Karstenová chce překazit Madlino vystoupení a úmyslně ji polije vínem. Dívka se však pohotově převlékne do lesovského kroje. Úspěch přináší sboru nabídku na zahraniční turné. Klán však onemocní a s dětmi jede dr. Šerk. Po úspěchu v Madridu se vrací soubor bez Madly. Ta se tam setkala se svým ztraceným strýcem - bohatým mužem, který ji s radostí adoptoval. Teď si Klán uvědomuje, jak si Madlu zamiloval, a odjíždí za ní, aby ji požádal o ruku. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (53)
Film je zajímavý vlastně jen rokem svého vzniku 1940. Nebýt zrovna válka a u nás Protektorát, šlo by o běžný naivní romantický příběh, který vás ničím neoslní. V kontextu vzniku snímku jde alespoň ocenit snahu tvůrců lehce pozvednou lidem náladu. Za to si však zaslouží maximálně druhou hvězdu navíc. ()
Nádherné! Žili jsme v Protektorátu už rok, takže pláč Madly nad požárem rodné vísky tu dostává úplně nový rozměr, a rozplakal i mě. Je mi líto, že lidé podobné filmy nechápou, kdejaká sprostota tu má osmdesát procent a tohle jen padesát tři? Úpadek lidské společnosti je vskutku neuvěřitelný a obávám se, že žádný spasitel české kultury už nepřijde... ()
V současné době mi film připadá jako velká parodie. Co věta, to perla, například: "Kdyby za mnou Jára přišel, strýčku, můžeš ho klidně vyhodit ven, protože on za mnou stejně nikdy nepříjde." - Ovšem v dětství se mi tato romantická slaďárna složená z největších klišé docela líbila. Sulanová mi přišla sympatická. Zmiňovaný hudební film nyní působí opravdu úsměvné, ale furt je mně zpívající Madla osobně milejší, než nynější americká komiksová produkce. ()
Jak hodnotit film, u něhož mi vytryskly čtyřikrát během jeho průběhu slzy dojetí? To prostě nejde dát něco jiného než pět hvězdiček. Jistě, bylo to sentimentální a mělo to děj dost nepravděpodobný, ale přitom velice bohatý, ve stovce minut se toho událo tolik, co muselo za války přitáhnout masy diváků do českých kin. Úspěch prostého děvčete ze zapadlé vísky. Ty Lesovské stráně... Jak rád si je zpívám, když mám smutnou náladu nebo cítím beznaděj... Film jsem viděl mnohokrát a stále mi v srdci zní. ()
Ano, film Madla zpívá Evropě je založen na velmi jednoduchém, už tolikrát opsaném příběhu. Aneb kterak chudé děvče svého štěstí došlo. Přesto tento film mám rád, a to především pro jeho "protest song", co Zdenka Sulanová zpívá. Slavné "Ty lesovské stráně" divákům v té době měly evokovat bývalé československé pohraničí. Tvůrcům se do písně dokonce podařila "propašovat" slova z československé státní hymny. Pro mě takto tento film získal nový rozměr, aproto jinak naivnímu příběhu dávám tři hvězdičky. ()
Galéria (5)
Zaujímavosti (4)
- Ve filmu se mezi zkušenými herci objevují i dětské tváře budoucích velkých herců. Ve svém druhém filmu se objevila například Jiřina Bohdalová. (JARDAHONDA)
- Ve filmu se ve své poslední roli objevila Zdenka Sulanová. Na konci roku 1944 začala natáčet film Bludná pouť (1945), ten nebyl ale nikdy dokončen. (Marthos)
- Ve filmu zazní píseň „Ty lesovské stráně“. Hudbu k písni zkomponoval František Svojík, text naspal František Kudrna a nazpívána byla Zdenkou Sulanovou. (sator)
Reklama