Réžia:
Václav BinovecScenár:
Ivan Frank KubištaKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
František SvojíkHrajú:
Zdenka Sulanová, Ladislav Boháč, Jaroslav Průcha, Antonie Nedošinská, František Kreuzmann st., Zita Kabátová, Jiří Dohnal, František Filipovský (viac)Obsahy(2)
Sběratel lidových písní dr. Šerk přijíždí do zapadlé vísky Lesova. Zpěv šestnáctileté Madly Satranové jej okouzlí a on nahraje její písničky pro rozhlasové vysílání. Šerkův přítel, hudební skladatel Jaroslav Klán, se stará o skupinu sirotků, ze kterých vytvořil pěvecký sbor. K němu přiváží Šerk osiřelou Madlu. Dospívající dívka začne pomáhat hospodyni Náně v péči o děti. Jediný, kdo se k Madle chová vysloveně nepřátelsky, je Klánova snoubenka, zpěvačka Karstenová. Klán má finanční starosti a tak je Madla ráda, že může přispět honoráři za vystupování v rozhlase. Madla dospívá a tají svou lásku ke Klánovi. Na večírku zahraničních hudebních nakladatelů má zazpívat Klánův dětský sbor. Karstenová chce překazit Madlino vystoupení a úmyslně ji polije vínem. Dívka se však pohotově převlékne do lesovského kroje. Úspěch přináší sboru nabídku na zahraniční turné. Klán však onemocní a s dětmi jede dr. Šerk. Po úspěchu v Madridu se vrací soubor bez Madly. Ta se tam setkala se svým ztraceným strýcem - bohatým mužem, který ji s radostí adoptoval. Teď si Klán uvědomuje, jak si Madlu zamiloval, a odjíždí za ní, aby ji požádal o ruku. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (53)
Film je zajímavý vlastně jen rokem svého vzniku 1940. Nebýt zrovna válka a u nás Protektorát, šlo by o běžný naivní romantický příběh, který vás ničím neoslní. V kontextu vzniku snímku jde alespoň ocenit snahu tvůrců lehce pozvednou lidem náladu. Za to si však zaslouží maximálně druhou hvězdu navíc. ()
Ve své době byla Madla v podání Zdenky Sulanové velmi populární, ale dnes už v žádném případě neobstojí ani jako oddechový snímek. Dnes z toho zbyl jen šílený a nesnesitelný sentiment se šťastnými náhodami a koncem jak ze španělské telenovely (doslova). Nechci zpochybňovat pěvecký talent Zdenky Sulanové, ale tohle je přesně ten druh filmu, který byl nádherně zparodován v Pytlákově schovance. ()
Docela se divím, že něco takového vůbec mohlo vzniknout. Veskrze nacionalistický film o českém folklóru o odstoupeném pohraničí (čteno mezi řádky), plný českých písniček s nimiž prorazilo prosté děvče ve velikém světě. V roce 1940 asi Germáni ještě nebyli tak bdělí, že tohle pustili do kin českému obyvatelstvu, které si tam to své našlo. Ano příběh je to naivní, ale kdo četl pár románů z té doby, nemůže být zas tak udiven. Příběhů z červené knihovny jak prosté děvče se náhodou potkalo s panem továrníkem a došlo k oboustrannému okouzelní bylo v knihách habaděj. Lid navíc miloval lidové písně mnohem více než dnes. Když jsem ještě sbíral stará lampová rádia, občas jsem k nim dostal i pár šelakových desek. Většina nahrávek byla vážná hudba a lidové písně, až v závěsu byl R. A. Dvorský, Kafka a další... Samotného mne to udivilo. Proto bych byl v odsuzování tohoto filmu dost opatrný a nahlížel bych na něj nikoliv optikou dnešní doby, ale té dřívější. Doby, kdy nám zůstala malá okleštěná republika - protektorát Čechy a Morava, nad Hradem vlála vlajka s hákovým křížem a nikdo nevěděl, zda tento stav už není navždy... Proto vida mladou Sulanovou zpívající v českém lidovém kroji píseň Ty lesovské stráně, cítím navzdori naivnímu ději lehké dojetí podobné tomu, které asi cítili diváci v zatemnělých válečných kinech.... Dávám za 4 hvězdy. * * * * ()
Ano, film Madla zpívá Evropě je založen na velmi jednoduchém, už tolikrát opsaném příběhu. Aneb kterak chudé děvče svého štěstí došlo. Přesto tento film mám rád, a to především pro jeho "protest song", co Zdenka Sulanová zpívá. Slavné "Ty lesovské stráně" divákům v té době měly evokovat bývalé československé pohraničí. Tvůrcům se do písně dokonce podařila "propašovat" slova z československé státní hymny. Pro mě takto tento film získal nový rozměr, aproto jinak naivnímu příběhu dávám tři hvězdičky. ()
Madla zpívá v Evropě je film z roku čtyřicet a je to docela vidět. Mísí se v něm optimismus z cest po Evropě. Patrně to mělo divákům dát zapomenout na to, co se na starém kontinentu skutečně chystalo. Tím spíš pohádkou pro dospělé o moderní Popelce s talentem. Vzhledem k roku vzniku mě překvapil dnes už běžný rozdíl dvanácti let mezi mužem a ženou. Tím spíš, že původně se mluvilo o tom, že je Madle sedmnáct. Právě o hudbě je celý film a ta se dá docela poslouchat. Ale jak už bylo níže zmíněno, je vcelku předvídatelné, jak to celé skončí, což se na druhé straně prvorepublikovým filmům stávalo celkem běžně. Možná je to přeci jen zčásti romantický film, rozhodně je hudební, ale určitě bych jej nezařadil mezi dramata. Škoda, že kromě velké nudy, právě vzhledem k očekávanému konci, neshlédneme třeba více komediálnosti. ()
Galéria (5)
Zaujímavosti (4)
- Ve filmu se ve své poslední roli objevila Zdenka Sulanová. Na konci roku 1944 začala natáčet film Bludná pouť (1945), ten nebyl ale nikdy dokončen. (Marthos)
- Ve filmu zazní píseň „Ty lesovské stráně“. Hudbu k písni zkomponoval František Svojík, text naspal František Kudrna a nazpívána byla Zdenkou Sulanovou. (sator)
- Ve filmu se mezi zkušenými herci objevují i dětské tváře budoucích velkých herců. Ve svém druhém filmu se objevila například Jiřina Bohdalová. (JARDAHONDA)
Reklama