Babylon

V pár momentech to má něco do sebe, ale jako celek mi to přišlo veskrze nesnesitelné, a to jak tou šílenou stopáží a hromadou nechutností, tak tím, jak hnusně se k sobě většina postav chová, a jak to celé působí zbytečně a prázdně. Vlastně jsem nepochopil, proč bych měl chtít takovou do sebe uzavřenou režisérskou exhibici vidět, a považuji její zhlédnutí veskrze za ztrátu času, protože jsem vůči těmhle pompézním, ohlušujícím a na efekt vystavěným filmům zcela imunní. V průběhu projekce se dokonce pár lidí zvedlo k předčasnému odchodu a vůbec jsem se jim nedivil, protože jsem sám přemýšlel nad tím samým. Nakonec jsem vydržel až do konce v bláhové naději, že se snad dočkám něčeho, co mi vynahradí tu předchozí tříhodinovou nudu - aby mě konec ještě o to víc otrávil. Nesralo mě to vyloženě tak moc jako před 3 lety Once Upon a Time in Hollywood, ale nemělo to k tomu moc daleko, a smutně jsem u toho vzpomínal, jak mě kdysi nadchnul The Artist, protože Chazelle ze mě na rozdíl od něj dostal přesně nula emocí (a nechápal jsem lidi, kteří se v kině u filmu pořád něčemu smáli), a mrzí mě to o to víc, že zatím všechny jeho předchozí filmy se mi hodně líbily. A divil bych se, kdyby to v kinech neskončilo jako propadák, protože tohle fakt není film pro mainstreamové publikum. (19.01.2023)

Film je tak ambiciozní, že si říká o srovnání s těmi nejlepšími. A v porovnání třeba se syžetově podobnými Boogie Nights P. T. Andersona působí najednou dost slabě, zvláště co se týče životnosti postav. Scény večírků nejsou tak ohromující, ale dvě dlouhé scény z natáčení (půlhodinová druhá scéna filmu a první natáčení se zvukem) jsou dokonalé. Hudba mi to dost kazila, chyběl mi dobový jazz, a chyběla mi taky hospodářské krize, která ve filmu úplně chybí, přestože se druhá půlka odehrává po r. 1930. Jinak, jako pocta filmařině a Hollywoodu funguje poslední scéna z Fabelmanů mnohem líp, než celý Babylon. (21.01.2023)

Musím říct, že ta móda s přepálenou stopáží mě začíná pěkně srát, ale to se rozhodně netýká tohoto bijáku. Filmová krasojízda, která svým nádherným finále způsobila diváckou extázi ve který bych si přál být na čas zakonzervován. Příběh a vlastně celé zlaté období Hollywoodu je vyprávěno přes tři hlavní postavy s neuvěřitelným citem pro výstavbu příběhu i dobovou atmosféru, že moje dolní čelist na konci potřebovala zvedák, aby se opět setkala se svou horní částí. Film je sice dlouhej jak tejden, ale když jsem jako divák prošel bránou Hollywoodu ve dvacátých letech minulého století, čas se pro mě stal nepodstatnou veličinou. Takovou sílu filmu a režisérkého supertalentu jsem snad v kině ještě nezažil a nebo hodně, ale hodně dávno. Všechny filmové složky k sobě naprosto na milimetry pasují. Hudba, obraz, kostýmy, dialogy a ne není to jen nudná profesionální práce, poutávé vyprávění má v sobě humor a doslova za geniální považuji pasáž, když se a v ateleriéch natáčí první zvukovej film, kdy je velmi zábavnou formou předvedena revoluční přechod z němého filmu ke zvukovému. Na závěr jsem se nechal herecké výkony, zde pochválním dva i když všichni tam jsou dobří o tom žádná, ale Diego Calva je absolutně fenomenální, právě přes jeho postavu jsem se dokázal přenést do této filmové éry a užíval si celé vyprávění. A pak tu Margot Robbie, protože ona je absolutně dokonalá, nejlepší ženský herecký výkon za poslední dobu co jsem u žen viděl. Margot je totální vládkyně tohoto filmu, kolik rozdílných emocí dala do své postavya s jakou suverenitou a přirozeností, to se hned tak nevidí a ještě k tomu stíhá být hlavně v první části ultrasexy. Má favoritka na letošního Oscara je jasná. Film, který má ty nejvyšší ambice, oslovit Tvoje filmové srdce a u mě to byl zásah s přesností Viléma Tella. (05.01.2023)

Damien Chazelle je génius, který má před sebou ohromnou kariéru. Nicméně Babylon je tak strašně specifický film, že naprosto chápu jak plná hodnocení, tak hodnocení dvouhvězdičková, tohle nesedne každému. První dvě hodiny pro mě byly absolutní filmová extáze, jakou nejsem schopná popsat slovy. Z toho, co Chazelle a Sandgren dokáži dělat s kamerou, se mi bude točit hlava ještě dlouho. Tolik geniálních scén na tak krátkém prostoru (například natáčení první zvukové scény je absolutně fenomenální). Jako někdo, pro koho filmy znamenají tak moc, je Babylon vyznání lásky filmům a všem těm filmovým nadšencům. Jediný důvod, proč jsem váhala nad plným hodnocením je, že v poslední hodině místy filmu dochází dech (například pasáž s Tobeym Maguirem už mi přišla zbytečně navíc) a protože jsem nebyla tak propojená s postavami, jak bych si přála, ale jakmile si to člověk nechá rozležet, tak pochopí, že ta pointa je někde úplně jinde. Ne, Babylon u mě nepřekonal La La Land, ale pocit výjimečnosti jsem u sledování měla. (21.01.2023)

Všechny filmové i zhýralé cesty vedou do Babylonu. Originálně zábavný i nemálo dekadentní náhled na smetánku němého filmu v tříhodinové náloži. A v dokonalém režijním provedení Damiena Chazella. Provede nás od roku 1926 a skončíme až v roce 1952. Éra němého filmu už bere pomalu a jistě za své. Revoluční nástup hlásí zvukový film. Filmová studia Kinoscope a MGM mezi sebou vedou tichý konkurenční boj. V popředí stojí tři protagonisté vyprávění - atraktivní Nellie LaRoyová (Margot Robbie), lascivní skandalista, příležitostná gamblerka i narkomanka, která si svoji hereckou slávu musí teprve vydobýt, ač podle mnohých hereckého talentu má pomálu, Jack Conrad (Brad Pitt), milovník žen a luxusu a hlavně nejslavnější herec své doby a také Manny Torres (Diego Calva), mexický přistěhovalec, který u filmu zastává nejrůznější funkce, jen se zatím nikterak neprosadil, ale bude se postupně šplhat nahoru. A minimálně ke dvěma z nich nebude štěstěna navždy tak přívětivá a ukáže jim svoje holá záda. Chazelle natočil svůj nejosobitější film. Má špičkové herecké obsazení, kterému vévodí Margot Robbie, po celé tři hodiny svého trvání má co nabídnout a stále chrlí nepředstavitelně dramatické, zábavné i prudce absurdní scény. Ač velmi často dochází k žánrovému prostřídání, stále to je přehledné a nevytváří to chaotický ráz. Kamerové obrazy Linuse Sandgrena patří k tomu nejlepšímu na poli snímání za poslední dobu. Hned v úvodu diváka zaplaví dekadentní večírek, který přivodí vodopád mravního úpadku, na kterém v červených odhalujících šatech tanečně řádí k pomilování určená Margot. Je to oslnivě nastavené a rázem přejdeme do drobných detailů z natáčení, kde se herci musí podřizovat roztodivným požadavkům věčně nespokojených režisérů, vznikají nesváry a nemálo záleží i na těch nejtitěrnějších detailech. A pochopitelně začnou narůstat osobní problémy našich tří protagonistů. Okolo filmu se vždy točí krásné ženy a scénář si dovolil vtípek, že by se Margot Robbie mohla konečně setkat se svojí dvojnicí v reálu Samarou Weaving. A tak se i stalo, načež si ty dvě zrovna do oka nepadnou. Margot z toho ale vyjde jednoznačně lépe, přinejmenším její na vteřinu odhalené prso, tedy není jisté, jestli se o to nepostarala její dublerka, a posléze stoprocentně stojící bradavky pod kostýmem rozverné studentky jí zajistí vítězství. Jedním z producentů filmu byl Tobey Maguire. Zřejmě si vymínil, aby ve filmu dostal svoji osobní linku, takže ve třetí hodině s ním film udělá odbočku, ale i ta se povedla. Tenhle film je nastavený získat mnoho filmových ocenění. Pozornosti na Oscarech se mu nedostalo. Minimálně k Margot Robbie je to značně nefér. Ve výsledku se zrodil velmi ojedinělý multižánrově pojatý film, co zapůsobí vizuálně, herecky, scenáristicky i režijně a ani v dalších kategoriích se neztratí. Skvělý počin. 10/10 (16.03.2023)