Karel Svoboda - Šťastná léta

Vzorové zpracování přípravného materiálu pro možný dokument o Karlu Svobodovi, zhruba tak lze označit synovu práci a její mezivýsledek. Lze to přirovnat k edici korespondence např. Boženy Němcové, bylo by však nutné pracovat na pramenných poznámkách; za 20 - 30 let tomu nikdo nebude rozumět. Je však nutné ocenit synovskou lásku a kvalifikovaný a opravdu profesionální výběr dobových materiálů. Rozhodně bych to nezatracoval. Karel Svoboda byl semaforsky rozdychtěný nesporně světový hudebník a skladatel, Rudolf Friml naší doby. Řeč závěrečných titulků je v tomto ohledu alespoň pro mne nesporná. (01.02.2021)

Na tenhle dokument jsem se podívala kvůli tomu, že Svobodovu hudbu mám ráda a nemám nic proti československé populární hudbě a jejím interpretům. Nehledala jsem odpovědi na otázky, proč se Svoboda zabil a jestli byl dobrý člověk. Tudíž jsem byla veskrze spokojená, usmívala jsem se při rozhovorech pánů Svobody s Gottem a pobavil mě Svoboda zpívající svoji Lady Carneval. Co mě ale netěšilo, byly komentáře Svobody juniora, jeho velmi zjednodušeně vedené rozhovory a závěrečných pět minut (monolog Svobodovy vnučky o tom, jak děda umřel, ona se pak narodila a moc se jí po něm stýská) bylo hodně přes čáru. Takže 50 na 50. (10.01.2021)

To největší plus a výjimečnost tohoto dokumentu je právě ta nekritičnost, záběry z home kamery a pohled člena rodiny (jak je v komentářích často zmiňováno jako výtka). Je již jiste, že v době 14let po smrti tohoto výjimečného skladatele se nějaké té hlubší sondy do jeho běsů, špatných chvil, démonů, již nenahledneme -osobně to nevidím za potřebné. Podařilo se zachytit vzpomínku jeho vrstevníků, kteří mnozí již v době vysílání jsou po smrti. Ten pohledem do soukromych archívu a nektere vzpomínky, které ještě nebyly zveřejněny, to není málo, co tento počin nabízí. Je to důstojná vzpomínka a odkaz na někoho výjimečného, který měl jistě hlubší duševní život, ale do toho ostatním nic není a pokud to neodkryl jeho syn, měl k tomu důvod. (31.01.2021)

Karel Svoboda byl úžasný hit maker a tento dokument to vcelku zajímavě mapuje. Ale shodnu se asi s těmi komentujícími, kterým přišlo v tomto dokumentu až moc těch všech homevideí, v nichž vystupuje autor dokumentu a Svobodův syn (viz za mě asi nejkřiklavější záběr z jeho vlastní promoce v Americe - k čemu vlastně??). Ta koncepce dokumentu, kdy až na úplný závěr se dokument soustředí jen na to vše hezké ve Svobodově životě, je zajímavá asi v tom, že se snaží dát jakési rovnítko mezi těmi skladatelovými šťastnými lety a smrtí jeho první ženy Hany. Vzpomínám si přitom, že sám jsem Karla Svobodu začal pořádně registrovat až v dobách jeho muzikálové slávy, která jak dokument poukazuje, jakoby vlastně byla odstartována právě tím úmrtím jeho první ženy (písně jako "Smrt" nebo "Bože jestli někdy vůbec byl" z Drákuly znějí tímto prizmatem ještě víc mrazivěji). Všechno zlé může být k něčemu dobré, chtělo by se říct. Toho zlého bylo ale ke konci života na Svobodu fakt asi moc (viz smrt jeho dcerky) a tak se vlastně ani nedivím těm jeho depresím, kvůli nimž si nakonec vzal život. Ač si pamatuji, jaký to byl pro mě šok, když jsem se to tehdy dozvěděl... (30.01.2022)

Některé dokumenty by potřebovaly odstup jako sůl. Třeba tady by chtělo vyházet zhruba polovinu domácích videí, které neocení nikdo mimo okruh vlastní rodiny, a přidat názor někoho mimo spolupracovníků portrétovaného skladatele. Sice mám jako vyzváněcí melodii znělku z Návštěvníků už v několikátém mobilu, ale stejně pro mne bylo sledování tohoto portrétu úmorné (30%). (30.01.2021)