Tokyo Vice

Neonové Tokyo a Michael Mann jako spoluautor a režisér pro mě znamenalo velké natěšení. O to větší bylo moje zklamání, když se z očekávaného thrilleru stal vizuálně atraktivní, ale jinak utahaný seriál o japonské kultuře a náhledu do ne úplně zajímavých životů japonských mafiánů. Čekal jsem něco úplně jiného a po prvním vydařeném díle (jediném od Manna) šla kvalita a můj zájem strmě dolů. Naštěstí je samotné Tokyo dostatečně vtahující. (13.06.2022)

Tokyo Vice je oveľa viac vzťahovou drámou, než sa dalo predpokladať. Na obrátkach začal naberať až v závere série - v duchu hesla "v najlepšom treba prestať". Ale je to veľmi zaujímavá a príťažlivá záležitosť, ktorá vám dá trochu ochutnať z podsvetia, trochu nahliadne do vnútorných démonov postáv a trochu do samotného života Tokia. Celé je to obalené do fajnovej atmosféry (toto slovo je už viac klišé, ale tu naozaj sedí) a čím ďalej, tým viac vás to berie. Teda aspoň mňa. (20.05.2022)

první epizoda nastavila laťku hodně vysoko a zbylé epizody tu a tam obsahují hlušší místa, ale nic to nemění na tom že je Tokyo Vice zajímavá sonda jednak do fungování japonských novin devadesátých let a jednak do fungování yakuzy a policie. Policie se tu úplně nepřetrhne protože ví, že by v mnoha ohledech měla stejně smůlu a yakuza bude vděčné téma vždycky. Všechno pak propojuje zprvu naivní, ovšem postupem času oči otvírající Elgortův Adelstein, který je rovnoměrně sympaťák i na pěst. Vzhledem k otevřenému konci bych uvítal druhou řadu co nejdříve...80% (27.05.2022)

Americký reportér vs Jakuza - velice volně dle vzpomínek prvního cizince v japonských novinách Jakea Adelsteina. Intenzivní autentický exkurz do japonské kultury devadesátých let  - práce policie, novinářů a tamnějšího organizovaného  zločinu. Scénáristicky výborné, pohlcující zážitek, naprosto výborný casting, přičemž ty ksichty japonských mafiánů naprosto exkluzivní. Po Shogunovi další reklama na zemi zapadajícího slunce.  První řada 100%, druhá 89%. (26.04.2024)

Najprv som si užíval prostredie Tokia 90. rokov. Bohužiaľ neskôr som zistil, že postavy a ich vzťahy sú strašne stupídne odprezentované. Jake Adelsteina, absolútna novinárska nula, sa čoskoro stane ústrednou postavou celého Tokia. Kamaráti sa s vysoko postavenými policajtami, pachtuje s mafianskym poskokom, chodí na čaj k šéfovi mafie,... Nikto k tomu nemá žiadny zmysluplný dôvod, všetko sa deje tak nejako samo od seba. Navyše sa k všetkým chová ako k rovnocenným, a to k*rva pri rozhovoroch s mafiánmi pôsobí fakt drbl*. Je tu asi najväčší mafiánsky ubožák v histórii Sato. Neustále výraz šteňaťa do ktorého práve niekto kopol. Občas sa pokúsi byť drsný, čo je však okamžite utnuté, pretože si zobral väčšie sústo než zvládne. Hiroto Katagiri, výraz že má mesiac zácpu, je v neskutočnom šoku, že mu niekto vyhrožuje? A čo k*rva ako fízl šlapajúci Yakuze na krk čakal? No a Samantha? Tá je tak blbá, že ku koncu prvej série bola už skôr komediálnou postavou. Záverečný záber posledného dielu prvej série bol viac než výstižný. Pohľad na záhradnú hadicu skvelo ilustroval úroveň Tokyo Vice = nestojace za povšimnutie. (10.12.2022)