Karel
Réžia:
Olga Malířová ŠpátováScenár:
Olga Malířová ŠpátováKamera:
Olga Malířová ŠpátováHrajú:
Karel Gott, Ivana Gottová, Charlotte Ella Gottová, Nelly Sofie Gottová, Eva Pilarová, Marta Kubišová, Jiří Suchý, Ladislav Štaidl, Richard Krajčo (viac)Obsahy(1)
Film Karel nie je a ani nemá byť prehliadkou nespornej slávy Karla Gotta, jeho speváckeho talentu a úspechov. Režisérka Olga Malířová Špátová vstúpila so svojou kamerou tam, kde sa sláva končí a kde sa z fenomenálneho Zlatého slávika Karla Gotta stáva iba Karel – nadšený maliar, milujúci manžel a otec. Tvorcovia totiž zachytili Karla Gotta nielen pri jeho vystúpeniach a stretnutiach s fanúšikmi, ale predovšetkým v jeho domácom prostredí. Či už v Prahe, na chalupe alebo v dedinke, kde trávil detstvo. Spevák sa vo filme vydáva na miesta, ktoré zohrali v jeho živote dôležitú úlohu. Odhaľuje neznáme zákulisia koncertov, svoj život s rodinou a súkromie, ktoré sa inak snaží s pokorou a láskou chrániť. Na divákov tak čaká autentický a jedinečný filmový portrét, plný nečakaných spomienok. (Bontonfilm SK)
(viac)Recenzie (313)
Hezky udělaný dokument o kariéře a posledních chvílích československé superstar. Zapálení fans si u tohoto pobrečí, mě určité chvíle dokumentu nechávali čistě chladným, viz např. situace kolem anticharty - hodně jsem o tom četl a slyšel různá svědectví, tak mě pojetí zde mistra nějak nepřesvědčilo. Též i dokument působí dost jako sebepropagace Karlovy manželky, která zde vypadá, že ona je ta nechybná a ostatní jsou "zlo". Ale následně zbytek dokumentu působí vcelku věrohodně a celkově je to hezké rozloučení s obrovskou kariérou Karla Gotta a jeho chování k dcerám je též velmi inspirativní. 4*. ()
Je to náš Karel ! … a vždycky bude ! ()
Milé, příjemné, ale rozhodně zde není nic, co by člověk už nevěděl. Karel byl a bude stále osobnost, to se mu upřít nedá. Není to dokument, který bych potřebovala nutně vidět v kině, ale jeho shlédnutí nelituju. Je to spíše přiblížení konečné fáze jeho života a jsem prostě člověk, který si stojí za tím, že soukromí by mělo být svaté. Nakolik je ok točit slavné osobnosti při léčbě, když se ví, že umírají je už na uvážení každého. Karel zemřel v krásném věku i přes svou nemoc, užil si rodiny, užil si život. Tenhle dokument mě k slzám nedojal, ten o Karlu Svobodovi, ve kterém je KG vidět také hodně naopak ano. ()
Mistrova labutí píseň... Ačkoli to možná nebyl úmysl (nebo prostě přímo byl), tak to celé ladí takový dojem dokumentu s někým, kdo je nemocný nebo právě zemřel. Pro mě zbytečně se soustředí primárně na tu poslední fázi, kdy už to bylo poměrně ložené.. Strašně moc bych chtěl, aby to vzniklo před deseti lety. Všechno z minulosti je skvělé! Stejně tak ty Karlovy komentáře, ale kvůli zařazení té nemoci, tak to místy působí až depresivně či se zmarem. Ten jeho elán a důvtip je neskutečný! Silná to osobnost! Ukázali toho hodně, ale ty scény s lékařem, jsou tak živé, že se u toho vůbec necítím dobře. A je tam toho hodně! Ale Karlův povznes i nad tímhle to přesto nějak zachraňuje.. Navíc by bylo fajn to přece jen trošku zkrátit, ale když vidím, kolik to bylo původně ;) ()
60/100 ()
Velikán ve své skromnosti a pokoře (podle mých pocitů) přijal roli od manipulativní ženy stejně ochotně, jako když se po koncertech podepisoval fanynkám. Plakala jsem, bylo mi líto, že tak významný život tak úžasného člověka netočil profesionál, který by dokument nestavěl na ponižující roli manžela a tatínka. Čest jeho památce i toleranci! ()
Jak už tady zaznělo vícekrát, kdyby se film jmenoval Ivana, bylo by to výstižnější. Po dokumentární i faktografické stránce jsem prostě zklamán a Goťák by si jednoznačně zasloužil důstojnější rozloučení… ()
Objektivně za 4 hvězdy, ale za Karla jednu přihodím. ()
Přátelé, jel jsem kolem, viděl jsem, že se tady svítí, tak jsem se zastavil... prohlásil Karel Gott, když nastoupil na pódium jako hvězda slavnostního večera v den naší firemní konference v Brně v hotelu Voroněž vedle výstaviště, to byl rok 2009. Kdyby Karel nebyl skvělým zpěvákem, byl by zcela jistě skvělým komikem. A to tu první 2/3 filmu směle dokazuje, zkrátka vzbudil po tu dobu úsměv na mých rtech, což byl zcela jistě i účel tvůrců. ()
Takřka nic neznechutí člověka s alespoň minimálním morálním kreditem víc, než patetický výklad něčího soukromého života. Ale co je fakt přes čáru, je, že štáb dokonce fyzicky sleduje významnou osobnost v nejtěžších okamžicích jejího života a dělá z intimnosti celostátní šou. Pominu-li, že covid jaksi zpomaluje čas, přesto uběhlo od Karlovy smrti příliš málo času, příliš málo času na to, aby se zachovala pieta a staré báby směly bez morálního pohoršení hltat tenhle bulvár na druhou. Neřku-li že po většinu dokumentu z Karla už pošilhává notná dávka senility a ztráty sebeúcty. Historie je v tom vyložena taky celkem jednobarevně, on patrně Karel nebyl takový Mirek Dušín, jak o sobě rád říkal. Když se oprostím od tohoto etického úpadku, je to zkomponované celkem hezky, až na to, že mě často štvalo něčí přehrávání. ()
Když už jednou dělat dokument o božským Karlovi, tak takhle tedy ne.. Mám tu smůlu, že jsem ho viděl zrovna den po Werichovi, tak musím nechtě srovnávat, a nedopadá to pro Špátovou vůbec dobře - snad jediné, co mají s kolegou Slunéčkem společného je, že se vyhýbají temnějším, nepříjemným otázkám z života národních ikon, a jsou k nim v podstatě pouze adorační - to bych jim úplně nezazlíval. A teď nechme stranou rozdíl mezi osobnostmi Gotta a Wericha jako takovými, to už vůbec nelze porovnávat, a ani to sem nepatří. Ty dva filmy jsou však zcela jiná liga, jinak pojaté - zatímco u Wericha poctivě rekapitulují celou kariéru, přidají několik zajímavých vzpomínek z osobního života, a divák se něco i dozví, informační hodnota u Karla je naopak prakticky nulová, všechno už tu bylo stokrát omleté. Zlatého slavíka zastihujeme na sklonku života, manželka Ivana ho vozí po doktorech, pečuje o něj, on se podepisuje lidem na Staromáku, tráví Vánoce s rodinou (pardon, nerozeznávám vždy vnučky od dcer), a podobně, což považuji za zbytečné natahování už tak přemrštěné stopáže. Rozhovory s kolegy a pamětníky jsou tu poměrně málo a o ničem, a několik vtipných dobových záběrů to už nezachrání. Alespoň tedy je tam dobře vidět, že vždycky dost pokorně dělal pro svoje publikum všechno, co mu na očích viděl, a to ho za to milovalo - jenže to všichni víme dávno. ()
Karel by si pro to i došel, ale ten dokument je sračka. ()
"Aby mě měli rádi". Shrnutí ambicí Karla Gotta. Dokument je oslavou průměrnosti a esense čecháčkovství. Záběry z koncertů, kdy se venkov sjel "na Goťáka", loučení v katedrále - nahradil lidem Boha ? Někomu jistě, v jiné zemi a v jiných poměrech by byl jenom zpěvák. Ale v hnusné normalizaci nebyla chvilka, kdy by nepěl v rádiu nebo televizi nějaký lyrický text o ničem. Zkazil mi dětství, dodnes nemůžu slyšet ty původní písně, protože mi hned naskočí český text. Tam taky začala ta tragédie český pop hudby, kdy dodnes rádia hrajou 30 let starý hity, hlavně to, co přece všichni známe, klid a teplíčko. "55 let úspěchů po celém světě ". To jako fakt ? Známý byl v ČSSR, NDR a pak ve východním bloku. A to, že nevěděl, že podepisuje Antichartu ? A ten projev četl taky pod nátlakem ? Je jasný, že to byla dohoda něco za něco, legitimace režimu, z toho se nevykecá. Nic mu pak nechybělo a po koncertě si stačilo vybrat si nějakou naivku a ošukat ji a případně pak platit na dítě. Zajímavé, že první dcera se tam vůbec neobjevuje, zřejmě nezapadá do idealistického obrazu šťastné rodiny. Film byl zcela v režii manželky a paní Špátové, která má čuch na komerčně úspěšné dokumenty. Koncery z Malostranské besedy byl smutný v tom, že ani na konci Gott nedokázal být k sobě upřímný a skončit včas. Jako člověk byl asi hodný a slušně vychovaný. Ty projekce, které si do něj promítli Češi, ale žijí dál. ()
Nakonec navyšuji ještě o pět procent, i když by si Karel zasloužil určitě víc. Jenže výsledný dokument je až příliš dlouhý a málo ujasněný v tom, co chce vlastně říct. Takhle z toho je trochu na sílu tlačený doják, který na konci sice dostane do kolen nejednoho člověka, ale po jistém vystřízlivění si člověk řekne, že by si Gott zasloužil trochu lepší dokument, kde by byl zvěčněn se svojí image elegantního profesionála oddaného fanouškům a ne jako umírající stařec, jehož zářné chvíle už jsou nenávratně pryč. Tohle je podpásovka nejen pro něj, ale i pro jeho fanoušky. ()
Pozrela som si dokument o umelcovi, ku ktorému nemám žiaden vzťah a preto asi bude viac baviť pamätníkov a fanúšikov. Dokument je plný Karlovej hudby a spomienok a vykresľuje ho ako skromného človeka a talentovaného speváka. Zaujímali by ma nejaké pikošky, ale nič kontroverzné v dokumente bohužiaľ nie je. ()
Vzpomínkové scény s Mistrem Karlem jsou spíš jako dokument než celovečerní film do kin. I tak jsem se na film do kina vydal. Karel byl svým šarmem neskutečný, ale ještě více se vážím jeho nadhledu, pozitivismu do poslední chvíle a jeho ochotě dělat lidi šťastnými. Nejmrazivější záběry byly z konzultace s doktorem. Naopak se mi líbil vyobrazený vztah s dětmi. Gottovi dávám 100%, tomuto filmu 65%. ()
Pěkný dokument, který by zasloužil trochu dopracovat, ale i tak je dost dojemný. Hodnocení: 65 % ()
Vlastně bych tenhle dokument doporučila všem: reklama na to, jaké ženy se nemjí brát starší, bohatší muži - aby se nestali na sklonku života jejich zajatci a nepřihlíželi, jak stejné potvůrky vyrůstají z společných ratolestí. Také je to zajímavý příklad toho, jak je nebezpečné zastvětit svůj život jen a pouze slávě - nutí vás to plazit se po pódiu s kapačkou v ruce. No a další velký úspěch totohoto díla je příkladná práce pro cílovou skupinu: tou jsou převážně dámy v pokročilém věku, které bývají posedlé hovory o zdraví. Je to valstně reklama na paliativní péči a kudlankovité vdovy. No a ještě jedno poučení z dokumentu plyne: největší tragédié je být úspěšný v okresním rozsahu. Ty poznámky o Jacksonovy a rockerech (jo, včelka mája, to je příklad rockové balady), nemůžu se rozhodnout, zda je to trapné, či smutné. ()
Jeden z najosobnejších dokumentov, aké som kedy videl. Nejde ani tak o postavu Karla Gotta ako fenomenálneho speváka, ale ide o citlivo, vkusne a emocionálne poskladanú mozaiku posledného roka života speváka prešpikovanú dobovými zábermi sťa by spomienkami. Navyše za účasti všetkých doteraz preživších osobností, ktoré ovplyvňovali jeho život. Dokument, ktorý vás úplne vtiahne do súkromného života Gotta so všetkými strasťami aj radosťami, ktoré na sklonku života mal. A práve kvôli tejto autenticite musím pridať piatu hviezdu, pretože podobných dokumentov sa vidí málo a myslím si, že je to pekná pocta veľkému spevákovi. 85 % ()
Tak za prve, je to skvele udelany film, ktery vyvola emoce, ma atmosferu stareho nemocneho cloveka a jeho rodiny a ´bilancuje. Ve finale graduje az do smrti sledovaneho hrdiny, na kterou chte nechte se ceka. To, jestli je to vse tak, nebo je to tak trosku hrany dokument se muzu domnivat, ale nevim to. Stale si nejak nejsem jisty, co mel Gott s minulym rezimem, jak si rozumneli na večircich s rudejma svinema a to jsem se nedozvedel, protoze tenhle dokument byl jen a pouze pozitivni ve smyslu jeho zivota a skutku. ()
Súvisiace novinky
Kina v Česku znovu zavírají
Očekáváné vyhlášení je tady. Ministr zdravotnictví Roman Prymula oznámil, že počínaje pondělkem 12.10. dojde minimálně na 14 dní k omezení veškerých volnočasových aktivit, čehož se logicky dotýkají… (viac)
Finále Plzeň je! Od 25. do 30. září
Ačkoli je podzim, Finále Plzeň je! I přes složité jarní období se organizátoři rozhodli největší plzeňský filmový festival nezrušit, ale pouze přesunout. Během šesti dnů včetně prodlouženého víkendu… (viac)