Nesmrteľná milenka

„V uších už jen ticho, přiznej si to, pýcho.“ Málo platné, genialitu Amadea to nemá. Formanův Mozart mě uchvátil, coby živočišný extrovert, jehož komponování i preludování bylo divoce vychechtané a konflikt se Salierim strhující a divácky vděčný. Roseův Beethoven je nám podáván jako nudný introvert, který hudbu skládá jen jakoby omylem, ve volných chvílích, při absenci nějaké (jakékoli) lepší zábavy. Navíc ústředním bodem příběhu je jakýsi Schindlerův seznam, což mě zneklidnilo. Snad jsem ženě nepustil špatný film?! Uf, jen shoda jmen. Až za hrob věrný přítel Schindler má seznam Beethovenových lásek a pátrá, která z nich bude dědit. Což mě moc nezajímalo, neb v závěti jsem zahrnut nebyl. OKÉNKO GENIALITY: [][] Co se z Nehynoucí lásky dozvíme o Beethovenovi nového? /♪ ♫ Na kterém koncertě se profláklo, že je hluchý jako pařez. /♪ ♫ Jak často a v kterých ložnicích se maestrovi rozjel zip u kalhot. /♪ ♫ O existenci dosud neznámého díla, sonáty „Coucou dans le nid.“ Údajně inspirované záhadou se syno-synovcem coby kukačkou v bratrově hnízdě. [][] Ovšem Gary Oldman zde exceluje, např. v Beethovenově intimní chvilce s hlavou na klavíru. Kvůli němu zvedám taktovku o hvězdu výš. „Plaudite, amici, comoedia finita est.“ (14.06.2023)

Pri sledovaní filmu som bol donútený pozrieť sa na internet, kto že to hrá tak skvele postavu Ludwiga van Beethovena. Až potom mi to došlo .... Gary Oldman sa zhostil na výbornú hlavnej úlohy v tomoto životopisnom diele o geniálnom nemeckom skladateľovi. Celý film je podfarbovaný nádhernou a monumentálnou Betthovenovou hudbou. Čo by som vytkol tomoto filmu : Niektoré kulisy boli viac ako katastrofálne a tvorcovia to poriadne prepískli s vzhľadom umierajúceho skladateľa. Beethoven umrel vo veku 57 rokov a na filmovom plátne Oldman vyzeral ako 98 scvrknutý starec. Páni - to sa nerobí !!! (27.03.2004)

Keď som bola malá, videla som kúsky z tohto filmu, tajne. Mama mi kázala ísť do postele. Ale ja som nazerala. Niektoré scény som si zapamätala, tak silne vtedy zapôsobili. Keď 1. žena vstúpi do salónu a vidí hrať pianistu, hviezdy na jazere a ešte podvedomo si pamätám nejakú násilnú scénu. Náhodou som narazila na tento film. Čo ma potešilo - nie som viac nestranná. __ Jeden z prvých záberov, vidím Prahu a Hradčanské náměstí, Valdštejnskú záhradu, Stavovské divadlo, ďalšie známe uličky, zámky Buchlovice a Milotice, Kroměříž. Ešte si neviem spomenúť, kde je ten červený zámok /kam prišlo nové piano/. Všetko miesta, ktoré som navštívila. V scénach často rozoznám češtinu. To všetko je mierne vzrušujúci nádych, že to je "náš film", takže opäť dôvod k zaujatosti. Beethovenovu hudbu tiež obľubujem. Hoci, často mi prišli skladby nie úplne vhodné k scéne. Zaznela, lebo tvorcovia chcela dať čo najviac najslávnejších kúskov na 1 mieste?? Hm. A pak Rossini! Šikovné! Divák spozornie, že aha! to nie je rovnaký štýl! (The Thieving Magpie - hneď asociácia so Sherlockom, dammit, ďalší dobrý bodík) Celkovo film extra nevytŕča. Honba za záhadnou láskou z listu mi pripadá trošku umelá. Dostali ma spomínanými hviezdami a Beethovenom na ulici, v obložení detí. A za lokácie a hŕbu českého produkčného tímu. Mohlo byť lepšie ale. dá sa. (10.06.2012)

Jednoznačným kladem filmu je Oldman v titulní roli a samozřejmě Beethovenova hudba, která i průměrným scénám dodává gigantický náboj. Přes několik nesporně působivých vizuálních momentů je však film oproti mistrovském Amadeovi pouze stereotypním brnkáním na strunu milostného příběhu, které má svým zvukem odhalit kus mistrova nitra, ale bohužel vyznívá jaksi do ztracena. Rozhodně to není špatný film, ale velikosti látky nedorůstá... (26.03.2004)

Příjemná biografie génia, jehož hudba byla ve své době považovaná i za nemravnou. Srovnání s Amadeem se film nevyhne a v tomto ohledu musí nutně prohrát, Amadeus je geniální film, Nehynoucí láska jen film o géniovi. Ale má všechno, co má mít, a ještě něco navíc - Garyho Oldmana, který je tak přesvědčivý, že celý děj utáhne sám. A k tomu krásné záběry z Jaroměřic, Buchlovic, Milotic a dalších českých zámků. A na závěr jenom poznámečku ke scéně hned v úvodu, kde se před Beethovenem svléká jedna šlechtična v parku - kdo kdy dostával holku z klasicistních šatů přelomu 18. a 19. století, dá mi za pravdu, že tak jednoduše, jak si to stáhla ta herečka, v reálu opravdu nejde :-) (22.08.2012)