To najlepšie ešte len príde

Smutné Dramedy, které není téměř vůbec vtipné a je to bohužel celkem nuda. Líbil se mi sice nápad, kde jednomu z přátel diagnostikují rakovinu a díky nedorozumění si ten nemocný myslí, že onemocněl jeho kamarád, což je celkem fajn, ale Francouzi se vyhýbali komickým situacím a spíše spoléhali na příběh a postavy a to ja příliš nemusím. Je sice očividné, že nejsem cílovou skupinou, film by spíše bavil mé rodiče a možná dokonce prarodiče. Přesto nechci zacházet do dvou hvězd, protože i přesto, že mě film příliš nebavil, tak musím uznat, že své kvality má. Příběh, herecké výkony, vizuál je v pořádku a dokonce mě překvapil jeden zajímavý zvrat. Film o silném přátelství a nemoci, takže kdo podobné filmy může směle do toho. Já utíkám pryč. Příběh****, Akce>Ne, Humor**, Násilí>Ne, Zábavnost**, Hudba***, Vizuál***, Atmosféra***, Napětí*. 5/10. (27.11.2020)

Patrick Bruel i oba režiséři a scénáristi figurujou v mojí oblíbený konverzačce Jméno (2012), takže jsem čekal něco podobnýho. Ale tohle je taková hořko-sladká komedie o smrtelný nemoci, kterejch se natočily mraky, a nepřináší to nic moc originálního. Aspoň se teda film neplácá vyloženě v nějakym patosu a dalo se to celkem v pohodě dokoukat, ale zároveň jsem tam ani nenašel nic, kvůli čemu bych se na to chtěl podívat někdy znovu. 60% (22.05.2023)

Neviem ako to ti Francúzi robia, ale napriek tomu, že nehrajú prvoplanovo na city vždy sa im podarí zanechať silný dojem. Ich komédie ako v tomto prípade nie sú vnucujuce, ale pomaly si plynu svojim životom bez dramatických zvratov, tak aby vyrozprávali príbeh o ktorom budete aj po záverečných titulkoch rozmýšľať. Sila priateľstva a hra života, kedy je len tenká čiara medzi životom a smrťou, no napriek tomu tu neplačete, ale usmievate sa. Ako to len ti Francúzi robia. Toto je film na ktorý sa rozhodne oplatí nájsť si čas a pozrieť si ho s odstupom času aj viackrát. (20.11.2020)

S filmy o umírajících a nevyléčitelně nemocných jako by se roztrhl pytel v posledním desetiletí. Tento francouzský se chce tvářit jako tragikomedie. Místy tomu tak i je, že tu komedii zde hledám, ale spíše mi to místy přijde jako satira současné společnosti. Třeba když dvojice přijde do restaurace, kde obsluze vadí, že by dva domnělí gayové měli k sobě mít nějaké intimnosti. Na druhé straně pokládá řadu otázek. Jedna z těch hlavních je, zda člověk má vědět o svém konci nebo ne. Řadu věcí by si možná vyřešil a přestal je odkládat, ale říká se, že člověk má žít každý den, jako by byl poslední. Najednou, když hlavní hrdina ví, že přijde jeho konec usmíří se s otcem, což by asi jinak neudělal. Snímek může přispět k zamyšlení, ale jinak asi nepřináší nic jiného, co by filmy obdobné kategorie už na stůl nepostavily. (26.04.2024)

Príjemný film, ktorý by som charakterizoval ako komédia so smutným koncom. Vtipnú dvojicu priateľov namiešanú z roztržitého vedca a bláznivého vetroplacha postihne smutná správa o smrteľnej chorobe. Tu však dôjde ku komickej zápletke, pretože túto informáciu dostane ten nesprávny. Zvyšok filmu vypĺňa snaha jedného odovzdať túto informáciu a snaha oboch postarať sa jeden o druhého. To prináša množstvo úsmevných situácií, ale salvy smiechu nečakajte. Film končí smutne nie však tragicky ale s vtipom a optimisticky. (10.11.2023)