Konec jasnovidce

Konec jasnovidce, krátký filmeček Svitáčka s Roháčem, je hravě kritickou burleskou. Rozverná přizpůsobivost je v podání vynikajícího hereckého obsazení odzbrojující. Nezbedná nadsázka ve škádlivosti odhaluje vystrčené pozadí a v nasazení je prožitek i touha. Hlavní hvězdou je jasnovidec Matěj Šibolín alias Mathias Scibolini (úchvatný Miloš Kopecký), neurvale líný a zavádějící v socialistickém pracovním procesu, mysticky okouzlující a uhrančivý v závanu zdravé poctivosti a svobodné vůle. Nejzaskočenější postavou ze schizofrenní situace je Jelínek (dobrý František Filipovský), čekající na vzdálené dědictví. Ze zájemců o předpovědi zaujme vdavekchtivá laborantka Marcela Vojanová z Kladna (příjemná Jiřina Bohdalová), její nespokojený snoubenec Karel Vaníček z Kročehlav (dobrý Josef Kemr), zákeřným moribundem postižený Josef Vobrna (skvělý Vladimír Menšík), či nadnesený ředitel národního podniku Osmík (příjemný Miroslav Horníček). Z dalších rolí: účetně pečlivá asistentka Soňa Krásná (Jana Werichová-Kvapilová), správnou provozní atmosféru navozující hráč na pilu (Jiří Sehnal), či všímavě nepromíjející pokladník (Ota Motyčka). Zábavné, okouzlující, krátké, dostačující. Rozverná hravost je trefná. (09.03.2018)

„A to vás vždycky vyhoděj, nebo jdete sám?“ –„No však to znáte, napřed vás vyhoděj a potom, to už jdete sám.“ Nadprůměrná komedie, ale hlavně pěkně rýpavá satira. Krásná proměna ze soukromého „podniku“ na státní demonstrovaný úsměvnými písemnostmi, hesly (Dej si hádat z ruky, ušetříš si muky), úřednickou „pásovostí“ a transformací tajuplného mistra na burana-rutinéra (oficiálně). Potěší plejáda (na daný formát) až štědře obsazených rolí a roliček v čele s mistrným Kopeckého Šibolínem (vychytaná pracovna, rituál). Dávám solidní 4*. „Já du teďka na ústředí kvůli těm premiím.“ –„Co myslíte, dostaneme je?“ –„Jo, to kdybych věděl.“ (25.02.2014)

Nedivím se, že takováto kritika praktik socialistického hospodářství putovala po natočení do trezoru, žasnu ovšem, že se mohlo v roce 1957 vůbec něco podobného natočit. Ovšem, díky okultním sílám za to, protože tento kraťásek je skvělá zábava s plejádou našich bezvadných, často tehdy ještě začínajících herců. Z toho námětu by tvůrci určitě byli schopni udělat i skvělou delší komedii. (13.07.2014)

Velmi solidně a odvážně (na svou dobu) natočená satira (kde by mne zajímalo, jestli vážně jasnovidcem byl, nebo ne) s chytrými dialogy (zvláště rozmluva Horníčka s Menšíkem je dokonalá ("Jak dlouho jste byl na posledním místě?" - "Nevím, já zrovna neměl hodinky."), velice podmanivou atmosférou a kulisami, ale i drobnostmi jakoby mimo obraz (poklepání Filipovského po čele místo lebky, časopis Jasnovidec s článkem Za vyšší obsahovost věštby), skvělou zkratkou, jak pod vedením byrokratických úřadů firmy nefungují, jak by měly a hledí se jen na od-do a zaplať. Jen mi chybí údernější konec, nějaká trošičku zajímavější pointa. Zajímavé je, že hudbu složil Jiří Šlitr a jako asistent kameramana působil Miroslav Ondříček. A že Menšík uvede své skutečné datum narození včetně rodných Ivančic (snažil se je dát do nejvíce filmů a inscenací, kde hrál.) (14.06.2020)

Pokud někdy (politická) satira dokázala patřit k vysokým druhům umění, myslím, že se jí to podařilo zde. Příběh o znárodnění živnosti jasnovidce a o všech důsledcích takévého kroku, byl svého času zcela nepřijatelný, ale i dnes ve změněných poměrech je myslím stále zábavný. Ukazuje na neočekávaný talent dvou začátečníků. Bohužel první film Roháčka a Svitáčka byl na několik let i jejich poslední. Jestlipak jim nejvíc uškodilo odhalení, že "Sovětský jasnovidec - (je) - náš vzor"? (12.06.2004)