Brutálna Nikita

Luc Besson se tímhle filmem v mých očích pasoval na génia toho nejtěžšího kalibru (protože Leona a hlavně Magickou Hlubinu jsem viděl až dlouho po Nikitě;)). Neobvyklost celé situace, ve které se nachází hlavní hrdinka, to jak ji její "práce" mění, dvojí život, který vede, to jsou hlavní pilíře síly tohoto dílka. Pomyslnou třešinkou na dortu je pak výkon Jeana Reno coby nezapomenutelného Viktora "Čističe". A abych se taky zmínil o muzice - jednoznačně skvělá, Bessonovi věrní spolupracovníci (takže vzdávám hold i práci s kamerou) Serra a Arbogast odvedli (dnes už bych měl říct tradičně) vynikající práci. A přiznejme si to, srovnávat seriál s filmem nemá smysl, absolutně žádný smysl... (24.01.2003)

Asi největším uznáním pro film obecně je připuštění, že se do některých jeho scén snad i chvílemi hodila hudba Erica Serry. Nikita je patrně Bessonův tvůrčí vrchol a jeho nejcitlivější film. Sledujte ty plynulé přechody mezi náladou postav a náladou filmu. Když Nikita poprvé po třech letech sedí v luxusní restauraci na svých narozeninách, celá rozpustilá, aby následně dostala obrovskou bouchačku se kterou musí postřílet několik lidí, což se zvrhne v jedinečný kuchyňský masakr, tak po celou dobu má ten film stejnou hudební stopu i délku záběrů. Nikita nám představuje podivně neurčitě provázaný svět, kde v hotelových slepeních se potí agenti s nahrávacími zařízeními, u výloh si předávají informace špionážní spojky a v každém autě může sedět Viktor čistič, aby zahladil celou zpackanou operaci. Za těmito akcemi pak stojí země, kterou nezastupují v těchto případech bondovští agenti ve světle národních ideálů, nýbrž unesená společenská spodina, která nemá na vybranou. Koneckonců film několikrát naznačuje, že téměř všichni přítomní agenti mají podobnou minulost jako Nikita. A v tomhle všem se pohybuje holka, která nikdy neměla možnost být, pouze 'stát se'. Snad jí na jejích dalších cestách čeká už jen to dobré. "Bude nám chybět." (24.07.2021)

Vysoce nadčasové, stylové, podbarvené vynikající hudbou Erica Serry. Avšak stejně jako u všech Bessonových filmů mi tam to pověstné "něco" chybělo. Nedokážu identifikovat co, ale pocit neúplnosti je neodbytný. Stejně jako u Leona, stejně jako u Pátého elementu. Asi mi Lucův styl moc nesedí, každopádně nechápu proč ted točí Artura a Minikokoty a podobné braky, když v devadesátých letech patřil mezi špičku. (13.01.2011)

Nikita je u mňa Bessonov film číslo tri po Magickej hlbočine a Léonovi. Príbeh feťáčky, ktorá po treste smrti dostane šancu stať sa očarujúcim strojom na zabíjanie v mene štátu, avšak vo vnútri stále cíti potrebu byť normálnou ženou s normálnym životom katapultoval ku sláve Anne Parrillaud a Jeana Rena. Besson je pre mňa režisérskym mágom najťažšieho kalibru a jeho filmy vždy oscilujú medzi psychikou postáv a akčnými sekvenciami. Tu bol však dôraz kladený skôr na psychiku Nikity. Akčné scény tu síce sú, ale sú krátke (až na výnimku na veľvyslanectve). To im však nebráni aby boli bessonovsky úderné. Scéna v kúpeľni v Benátkach je krásnym zobrazením hranice medzi dvoma životmi hlavnej hrdinky, ktorú tvoria iba tenké dvere medzi vraždiacou Nikitou a jej nechápavým snúbencom. Máloktorý režisér (a európsky už vôbec nie) dokázal natočiť tak dlhú šnúru päťhviezdičkových filmov (Magická hlbočina, Nikita, Leon, 5th Element, Messenger) . Vivat Besson, len dúfam že sa vráti aj ako režisér, nielen ako producent sračiek. 10/10 (21.03.2005)

I po třiceti letech si Nikita zachovala svou skvělou atmosféru a působila na mě úplně stejně jako tehdy před lety, když jsem ji viděl poprvé. Zase jsem si užíval každý okamžik filmu, tady měly totiž i poklidnější pasáže své kouzlo, navíc jsem se během nich mohl těšit na příchod Viktora. Není mi vůbec jasné, jak se mohl později Luc Besson tak mocně zkazit, a proč začal točit filmy, které se tomuhle ani nepřiblížily. (04.05.2020)