Hra na oliheň

V době, kdy píšu tento komentář, je Hra na oliheň historicky nejúspěšnější pořad na Netflixu a musím říct, že mě to ani nepřekvapuje. Diváci mají rádi násilí. Čím větší násilí, tím více je to zajímá. Zde to násilí v některých dílech třeba převyšuje únosnost. Na druhou stranu tu ale seriál disponuje skvělými postavami, kde ta hlavní je takovej pitomeček, že jste sami zvědaví, co se s ním stane. No a jelikož i z filmařského hlediska je tento seriál poměrně vydařený, tak se tu například setkáte i se skvělými záběry včetně momentů, u kterých doslova mrazí. To vše samozřejmě podpořené dobrou hudbou. Hra na oliheň tedy sází nejen na dobře zfilmovaný námět, který láká ke shlédnutí, ale pracuje i s černým absurdním humorem, který v kontextu s děním na obrazovce docela schopně funguje. Komplexně je tedy Hra na oliheň vydařená záležitost, která má svojí pozornost v dnešní době naprosto zaslouženě. (14.10.2021)

Tak tenhle seriál je dokonalý. Patří k těm, jejichž tvůrce budete milovat za to, co a jak vymysleli, a zároveň je budete nenávidět za to, co vám provádějí. Oblíbili jste si postavu? Dost možná jí zbývá pár minut života, protože Hra na oliheň je v tomhle ohledu nekompromisní. Všichni trochu důležitější hrdinové a hrdinky jsou naprosto skvěle napsaní, dětské soutěžní disciplíny, v nichž jde o život, končí zpravidla strašlivým masakrem, ale co je to ve výsledku proti tomu, když se hráči musí zamyslet sám nad sebou a začnou se odkrývat jejich povahy. To je teprve ten pravý děs. Cena vlastního i jiného života, cena peněz, cena lidskosti... Hraje se o vše, a jak to dopadne? Troufám si tvrdit, že finále překvapí každého. Druhou řadu bych asi ani mít nemusel, konec se mi líbil takový, jaký byl. Ale když už bude... Tak si pište, že se na ni těším. (09.03.2023)

Konečně jsem taky mohl naskočit na divácky oblíbený Netflix hype train. Hra na oliheň nepřináší nic nového pod sluncem, ale exotické pozlátko zkrátka přiláká každého a i hloupější zástupce IG generation donutí k zamyšlení nad současným stylem života. Předčasný vrchol přichází u emočně vypjatého Kganbu, ale moje nejoblíbenější hra je rozhodně skok do skla. S1: 80% (07.11.2021)

Byl jsem na to zvědavý, protože jsem o tom všude četl, ale když jsem konečně našel čas si to pustit, přišlo mi to podobně vyhajpované, jako před 2 lety Parazit (aniž bych měl nutně tendenci film a seriál nějak víc srovnávat). Beru, že to asi fakt je chytrá kritika kapitalismu, s násilím ve filmu obecně nemám nejmenší problém, a každá epizoda je vypointovaná tak napínavě, že člověk téměř musí dát celý seriál na jeden zátah ať chce nebo nechce. Na druhou stranu mám obecně problém s čímkoli, co slaví tak gigantický komerční úspěch a nekritické divácké ohlasy, protože aby se něco mohlo líbit tolika lidem, nutně to ve mně vyvolává obří podezíravost, a v tomto konkrétním případě mi asi prostě vadilo už jen to, že jsem u toho celou dobu prožíval docela nepříjemné pocity, všechno to cynické zabíjení jednotlivých postav a znepokojivý soundtrack a šílené dekorace mi nedělaly dobře, celé je to - pro mě osobně až nepříjemným způsobem - nesnesitelně napínavé a člověka to dokonale do sebe vtáhne, ale že by mi u toho bylo psychicky dobře, to se prostě říct nedá, a za druhé mě dost otrávilo finální rozuzlení, u něhož jsem se jako dost jiných lidí cítil zklamaný, a tak celkově hodnotím Oliheň spíše průměrně. (02.11.2021)

--- Nikde na svete nedošiel kapitalizmus tak ďaleko, ako v Južnej Kórei, a nikde nedošiel tak do extrému komunizmus, ako v Severnej Kórei. Existuje zlatá stredná cesta? --- Squid Game je smutným symbolom stavu Kórejskej spoločnosti, kde systém nechal zájst kapitalizmus do ultraextrémnych dimenzií, kde sa nič neregulovalo, a jedinou smerodatnou hodnotou sa stalo GDP. Tak strašne sa chceli stať úspešným nasledovateľom amerického sna, že si za posledných 60 rokov vytvorili vlastnú, kórejskú nočnú moru. Širšia stredná trieda spoločnosti prakticky zanikla, a vytvorili sa priepastné rozdieli medzi bohatými a chudobnými.  Presne za takých okolností môže vzniknúť seriálový scenár, ktorý prekvapivo kvalitným spôsobom neidealizuje chudobných, neprikrášluje morálne rozhodnutia v situáciách, kde v skutočnosti víťazí vždy pud. Ale toto nie sú dôvody, prečo je Squid Game svetovo úspešný. Klúč jeho funkčnosti pravebodobne tkví v koncepte "Človek je hracia karta" a "Elita je hráč". Dodáva to deju extrémnu nevypočítateľnosť, morálnu bezbrehosť a nevídanú krutosť, na ktorú sú diváci na celom svete evidentne vyhladnutý a zvedavý. --- Formálna stránka seriálu je výnimočná, nápaditá, postavy nie sú schematické - objavujú sa systémom, ale aj vlastnou vinou degenerovné postavy: gamblery, zločinci, alebo aj bežný ľudia, ktorí jednoducho nemali v živote štastie. Aj cez tieto všetky atribúty mám však ku Squid Game chladný vzťah. Ani v minulosti, ani dodnes mi od umeleckého diela nestačí realistickosť a brutalita.  Je to len také farebne pestré, samoúčelne brutalistické postmoderné koloseum, ktoré sa v určitej alterácií v blízkej budúcnosti môže stať realitou... (01.11.2021)