Na západe nič nové

Vyrazny film svetove kinematografie a jeden z nejlepsich valecnych ( protivalecnych ) filmu, ktery jsem kdy videl. Zabery ze zakopove valky jsou uzasne a pusobi velmi autenticky. Vyborna kamera, zaujaly treba zabery na holinky, ktere obul Mueller. Film nenudi, stale se neco deje, nechybi ani vtip a nadsazka z rad vojaku a snimek donuti cloveka premyslet o smyslu valky. Nemam co vytknout! (29.12.2011)

Generační výpověď Ericha Marii Remarquea z roku 1928 patří k nejpůsobivějším dílům protiválečné literatury. Zásluhou vyprávění v první osobě, přesvědčivosti zaznamenaných hrůz, názorné demonstraci likvidačních účinků jakékoliv války na jedince. Ani ten, kdo válku přežije, nebude již nikdy žít. Natočení stejnojmenné adaptace pouhé dva roky po vydání bylo bezesporu krokem odvážným (ač měli doboví cenzoři problémy spíše s odhalenými mužskými těly než s násilím). V záplavě amerických heroizujících, často vyloženě náborových filmů, musela Západní fronta působit dost provokativně. Film se snaží převést většinu motivů z knihy, což se projevuje zejména na úctyhodné stopáži, zároveň je na svou dobu nezvykle naturalistický (čemuž napomáhá i absence hudby ve zvukové verzi) a dynamický od začátku do konce. Herectví v některých případech působí teatrálně, zrychlené akční scény nechtěně komicky a snaha předat humanistické POSELSTVÍ s blížícím se koncem stále více bije do očí. Knize se film sice nevyrovná, ale stále jde o nesmírně silný zážitek a důležitý film o tom, co z člověka udělá válka. 80% Zajímavé komentáře: genetique, Exkvizitor, Merggie (03.12.2006)

Už pri jednej z prvých scén, keď sledujeme rozdielnu odozvu matky a otca pri pohľade na syna v uniforme ma napadlo, že tomuto filmu budem máločo vyčítať. Prvá bojová scéna, pri ktorej mi spadla čelusť, znesie porovnanie so začiatkom Ryana, avšak skôr by som tento film porovnal s ešte nemým The big parade, kde tiež sledujeme dvoch nepriateľských vojakov v zákope, ktorí si uvedomujú absurditu celej situácie, pretože vojna je ako horúčka, nikto ju nechce, ale nečakane príde a po ťažkom priebehu ustúpi. Pri tých najkvalitnejších vojnových drámach si uvedomíte, že čím je film realistickejší, tým je viac antimilitaristický. To možno badať aj na reakciách civilistov, s ktorými sa Paul dostáva do konfrontácie a ktorým márne vysvetľuje, o čom vojna je. Možno je jeho postava spočiatku trochu teatrálne napísaná, ale ku koncu už dostáva dostatočný priestor, aby sa jeho predstaviteľ Lew Ayres predviedol. V tomto, čiže v podaní hlavného hrdinu je The big parade o niečo silnejší. Záverečná pasáž a hlavne záverečný záber ale všetko vynahradzuje. Vo vojne ide o jednotku, o priateľstvá v nej, o prežitie, je o tom, že jedeň deň je vás 150, ďalší 80, ale občas máte tak aspoň čo jesť. (01.04.2013)

Podľa filmovej ceny Oscar: najlepší film roku 1928. Nečakal som že by sa mi mohol nejaký film s tridsiatich rokov mohol zavŕtať filmy tak hlboko ako tento. Neuveriteľná autentickosť bojov ma úplne ohúrila. Skvelé herecké výkony, skvelé spracovanie pyrotechniky, vierohodné útoky naprieč frontom. Bolo to naozaj neuveriteľné a energické. Boje na fronte sa tu striedajú s bojom vo vnútri vojakov, strachom zo smrti a zúfalstvom nikdy neskončených bojov. Vynikajúce dialógy o tom aká nezmyselná je vojna. Vôbec sa nečudujem že Hitler zo svojou partiou sabotovali kiná pri premietaní tohoto filmu. Táto snímka by dokázala pohnúť s mysľou Nemeckým vojakov. (13.02.2013)

Neskutečná síla, tolik pravdy v dialozicích jsem už dlouho neslyšel. Co je však vlastně nejvíc silné, že ten film je stále aktuální a měl by být promítán po celým světě všem mladým klukům a holkám, protože zdá se mě, že bojechtivosti za vydatného popichování mocipánů, kteří, ale nikdy nebudou v první, ve druhé, ale ani v poslední linii, za to my všichni ostatní budeme chcípat, pro jejich ego. Ten film ve mě pořád roste. (27.12.2018)