Káčerovo

Babiččiny a dědečkovi archivy překypují kvalitními spisy, ale i filmy, potažmo seriály, a my, jako jejich vnoučata, se vždy v tomto harampádí prohrabovala. Nezapomenutelné zážitky spojené s tím jedním pokojem, kde sme všichni po prázdninovém obědě užívaly to kouzlo zvané rodina se nese hlavně v duchu Kačerovského tresoru, rivala Hamouna, nebo třeba Rafanů a jejich dobrodružnými výpravami do nejprapodivnějších koutků pramáti země. Zábavné, dobrodružné, ale stejně tak dobře poučné. (03.08.2011)

Dnes už pro mě naprosto legendární kreslený seriál. Byl jsem sice fanda původních hlasů dosti cartoonů, ale tenhle mě nějakou zvláštní náhodou minul. O to mi dabing přirostl celkem k srdci. Na obyčejný kresleňák to mělo občas celkem akční příběhy (ještě aby ne, když Strýček Skrblík má obří trezor), Jen si na to vzpomenu, už mi v hlavě zní úvodní znělka. Nejlepší věc s odstupem času? Pěkně barvitá animace. Asi v tom určitě už byly nějaké stroje, ale dnešní animované seriály mi přijdou moc umělé, co se týče animace a všechny vypadají tak nějak podobně. Růžové brýle nostalgie dovedou snadno přidat hvězdičku nebo dvě, které by tam objektivně být nemusely. (02.04.2014)

Krom časopisu Leo jedna z nejmilejších věcí, kterou mi jako capartovi přinesla revoluce. Fakt vybroušené postavičky. I kdyby jste mě vzbudili o půlnoci uprostřed spontánní poluce tak vám je všechny vyjmenuju, a to o čemsi svědčí. Paní Čvachtová ..tomu říkám panečku řádné příjmení pro smyslnou paňmámu. Sluha Johann by stoicky přešel i vlastní znásilnění. Strýček Skrblík mě zase naučil nemít rád lidi, co říkají penězům penízky. Rampa McKvák bavil vydatně svou zkázonosnou pilotáží, stejně jako lehkou vrozenou retardací, Ňouma pak těžkou. Roztomiláci Kulík, Dulík, Bubík i Kačka měli kukadla přes celou hlavu, asi jako Honza Nedvěd zuby. Mělo to šťávu (teď nemyslím jen paní Čvachtovou) i drajv. A víte vůbec proč má kachna plochej zobák? 90% (19.08.2017)

Jen málo mých lásek z dětství obstojí i při retrospektivě po dvaceti letech. Výjimkou je sousedovic Eliška, a pak ještě zvířecí farma v Kačerově. Jedinečný dabing plný hlášek, primitivně zábavné příběhy a animace, která je sice starší než já, ale hravě strčí do kapsy polovičku mazanic pro dnešní děcka. (29.10.2017)

Za své dětství jsem měl dva seriály, které mě vždycky, k nelibosti rodičů (televize byla v místosti, kde spali), spolehlivě přinutily vstávat každé ráno v sedm a sledovat je - Pokémoni a Kačer Donald. Dneska nechápu, člověk horko těžko vstává v deset. Každopádně to nic nemění na tom, že Kačeři jsou legendární a nadčasový seriál, který má i v dnešní době stále co říct. Důkazem budiž fakt, že jsem si několik postav nedávno vypůjčil při vysokoškolské zkoušce z politologie… a uspěl jsem. Jde o to, že i když se to možná nezdá (aspoň dle mých rodičů, pro které to vždycky byl jen ten "ztřeštěný americký seriál" a časopis, který mi pravidelně kupovali), Kačeři jsou vlastně takovou skvělou metaforou na lidskou společnost. Postav není moc, ale charakterově pokryjí většinu lidí. Stejně tak se jejich příběhy a patálie dotýkají téměř veškerých oblastí lidské činnosti. A nenápadně kritizují a více či méně moralizují (pro malé děti ideální, zvlášť v dnešní době). S přibývajícím věkem si tohle uvědomuju více a více. Dneska jsem si jen tak zběžně z nostalgie projel několik náhodných dílů a zjistil jsem, že pro mě celý seriál nabývá nového rozměru už jen díky mé životní lásce - angličtině. Opravdu doporučuji všem, kteří se o angličtinu zajímají. Originální americké znění vás úplně pohltí… a rozdrtí. Myslím, že už jsem toho viděl dost, ale snad krom Simpsnů je tohle ta nejbrutálnější angličtina, kterou jsem kdy v seriálovém světě slyšel. A jak já miluju americkou angličtinu! Miluju každou sekundu Duck Tales, opravdu, každou každičkou scénu i postavu. Kačera Donalda (Donald Duck), jeho bratrance housera Gustu (Gladstone Gander), Strýčka Skrblíka (Uncle Scrooge), Kulíka, Dulíka, Bulíka (Huey, Dewey, and Louie), Magiku Von Čáry (Magica De Spell), Šikulu (Gyro Gearloose), Rafany (Beagle Boys) atd., znám je všechny. A i když uznávám, že je to dějově velmi prosté a možná i proto už to tolik nežeru jako když mi bylo 10, nemůžu si pomoct a s radostí dávám pět hvězdiček. Kačeři si to prostě zaslouží. Když vidím, na čem vyrůstají dnešní děti dnes (samí roboti, Beyblady apod.), je mi z toho smutno. To my jsme měli jinačí dětství... :)) (29.01.2012)