Láska na druhý pokus

Film má pro mě osobně jednu obrovskou nevýhodu: on a ona jsou naprosto nepřijatelný milující se pár. K tomu všemu on je teda v každém případě takovej nemastnej neslanej a ona je přesně ten typ žen, které mi moc nesedí: roztomile bláznivá, nedospělá a toužící. No a do toho jemu dojdou věci, které měl vědět už dávno a jí zas nic nedojde, protože ona ho hlavně miluje a víc už nemusí. No, já musím říct, že kdyby to nezvedl Tom Wilkinson a ten závěr, kdy jsme skutečně upřímně vypustila slzu, tak by to snad bylo k u zoufání. Táhne se to a nic moc se celý snímek nedozvíte, kromě toho, že i on ji miluje. (24.10.2011)

Jennifer Love Hewitt je herečka jednej roly a tak bude asi už do dôchodku hrať len v romantických presladených filmíkoch, aby tam svojim veselým kukučom na stále väčšej hlave dávala nádej veriacim na nekonečnú lásku. Inak ju mám rád, len nech jej prosím dávajú dlhé vlasy a skryjú uší, lebo ruší signál. Inak je film Láska na druhý pokus reverzným "P.S. Miujem ťa", čo považujem za veľmi zlý ťah. Tragédia na začiatku a heppyend na konci je určite oveľa lepším variantom pre romantický film než obrátené garde. (03.04.2021)

Tak tohle je romantika jak trám. If Only se v mém hledáčku ocitl hlavně kvůli Jennifer Love Hewitt a tajně jsem doufal, že mě film nezklame. Nezklamal, spíš velmi mile překvapil. Snímek měl velmi slušný rozjezd a od chvíle, kdy Ian dostal druhou šanci, mě to chytlo ještě víc a výborné tempo vydrželo až do konce, který sice byl lehce natažený a sentimentální, ale k tomuto filmu to tak nějak prostě patřilo (navíc jako bonus na závěr ještě zazněla Take My Heart Back od herečky samotné, o které jsem neměl moc tušení, jak dobře zpívá). Po výborné Jennifer, sympaťáku Paulu Nichollsovi, musím ještě rozhodně zmínit Toma Wilkinsona, který se zde objevil ve velmi zajímavé roli, chvílemi mě z něho až mrazilo. No, uznávám, že film krapet nadhodnocuju a řada z vás si nejspíš od mého hodnocení 1 nebo 2* odečte (že by menší guilty pleasure? ;-) ), ale mě prostě, jak se říká, opravdu chytl za srdíčko a ten plný počet dám. (02.05.2010)

Rozumím, že naučit se milovat je obtížné, je to tak přirozené, že jsme to zapomněli a hledáme v tom záludnosti a spletence neexistujících překážek. Dávno je tomu, co nejsme děti, nechali jsme se nachytat, dospěli a zapomněli, jak milovat. Ale ten konec? Muselo to být? Zůstávám nadále v nepochopení záměru režiséra. (18.08.2014)

Nevím, jak se na to dívají třináctileté slečny a jiní oxytocinoví závisláci, ale pro mě má ten film vrcholně neuspokojivý konec. Ne že by to nebyla romantika a kdesi cosi, ale vážně by tohle chtěl někdo z vás prožít? V reálném světě by po podobném zážitku člověk nejspíš skončil u psychiatra s hlubokou depresí. Ale dnešní doba diktuje optimismus, takže i sebevětší pohroma je chápána jako cenná zkušenost přibližující jedince k ideálu naplněného života. Když už ve filmu musí být tragická linie, tak ať alespoň není adorovaná jako něco žádoucího a povznášejícího. Námět se tedy moc nepovedl, naštěstí snímek zachránili herci. Jennifer Love-Hewitt se pro romantické jednohubky narodila, ale až tady jsem si všiml že je docela talentovaná. Paul Nicholls jí zdatně sekundoval, a i díky výborně napsané postavě zanechal velice slušný dojem. (25.05.2012)