VFW

Parta vietnamských veteránů plus jeden současný ranger vs. drogový gang na čele s šíleným kápem podporovaný suitou smažek, které si chtějí zasloužit svojí dávku. Slušný grindhouse se vším, co k tomu patří solidním gore počínaje, výbornou muzikou konče. herecká sestava je luxusní a vedle Langa potěší i ve své roli si lebedící Sadler. Že to není pecka má na svědomí temný vizuál, díky kterému to občas působilo nepřehledně a především si člověk nemůže vychutnat některé výživné detaily, což je obrovská škoda. 60% (30.03.2020)

Naprostá spokojenost takhle nějak by to vypadalo kdyby vládly Piráti v čele s smažákem Bartošem. Na světě je nová droga, které je , ale nedostatek a je drahá jedna ženská ji komusi ukradne a uteče s ní do hospody kde se schází váleční veteráni. Ten chlápek společně s smažkama a jinou verbeží po nich jde. Jednoduchý a krvavý film s několika chuťovkama. (22.03.2020)

Na snímek jsem narazil čistě kvůli Langovi, kterej mě dostal svým výkonem už v Don't Breathe. Příjemnej gore-fest odehrávající se v jedné oblasti s dobrým nádechem neonových barev. Překvapil mne i výborný eighties soundtrack. První půl hodina čistých dialogů je naprosté trápení, leč jejich trapnost musel psát sám nějakej uživatel Hyperu. Poté se to pořádně rozjede a dostáváme drogu ve stylu grindhousu my. Doporučuju všem fanouškům akčních gore s nezávislou tématikou. (18.05.2022)

Boz má drogy. Lucy nemá drogy a chce je. Boz zabije Lucy. Lizard, sestra Lucy, vezme Bozovi drogy. Lizard se schová v hospodě VFW. Veteráni z Vietnamu a Korey se postaví za Lizard, a tak musí čelit Bozovi a jeho armádě zfetovaných zombií. Masomlejn. Dvě třetiny filmu zabírá boj o hospodu, kdy létají ruce, nohy i hlavy. Pokud se dříve chodívali lidé uvolnit na veřejné popravy, pak dnes mohou místo toho sáhnout třeba po VFW. Žádný originální scénář plný neuvěřitelných zvratů nečekejte. Pokud máte rádi šťavnatou vybíjenou a při tom necháte mozek vypnutý, pak jde o správnou volbu. A budete-li alespoň trochu fandit dědkům nad hrobem, užijete si i chvilky napětí. Nic víc, nic míň. „Na Abeho!"„A kdo říká, že jsem mrtvej, kurva!" (26.03.2020)

Joe Begos s tímto snímkem docela patrně jede na vlně Přepadení 13. okrsku Johna Carpentera, což je dost znát už podle stylu úvodních titulků a volby hudebního motivu, nemluvě o prakticky totožné dějové premise, zde jen ladně převedené do baru pro americké veterány, který je obklíčen drogovým gangem a hordou vymletých feťáků. A jatka můžou začít. Na rozdíl od Bliss, Begosova druhého snímku roku 2019, zde film táhnou veskrze sympatické postavy v podání hereckých veteránů (nejen) béčkových filmů a na jejich dialogové interakce bylo zábavné se koukat. Patrně si natáčení všichni do jednoho docela užili, v některých scénách to dokonce vypadá, že jejich chvilková vyprsknutí smíchy a kroucení hlavou byly spontánní reakcí na dění na place a zběsilé over-the-top herectví kolegů. Pokud bych měl Begosovi něco vytknout, je to opět až přehnaný důraz na styl. Potemnělá kamera a modro-červené nasvícení v některých scénách působí až nadbytečně a chvílemi je kvůli tomu akce vcelku nepřehledná, ačkoliv chápu, že se tím na druhou stranu dal zakrýt nižší rozpočet a třeba krev díky tomu vypadá jako krev. V každém případě takovýhle typ béčkové zábavy si rád nechám jednou za čas líbit. (20.02.2020)