Requiem for a Maiden
Réžia:
Filip RenčScenár:
Filip RenčKamera:
Juraj FándliHudba:
Ondřej SoukupHrajú:
Aňa Geislerová, Barbora Hrzánová, Soňa Valentová, Eva Holubová, Jaroslava Hanušová, Jan Schmid, Filip Renč, Eduard Cupák, Věra Nováková, Vlasta Mecnarowská (viac)Obsahy(1)
Administrativním omylem se čtrnáctiletá Marika dostane místo do dětského domova do ústavu pro mentálně choré, odkud není úniku. Panuje v něm nelidská mašinérie a sadistické vychovatelky používají tak drastické "výchovné" metody, že se dívka rozhodne bezvýchodnou situaci řešit zoufalým činem... (Magic Box)
Recenzie (444)
Filip Renč pro mě začíná být, stejně jako Zdeněk Troška, režisérem jednoho filmu. Upřímně jsem nečekal, že tenhle snímek se bude držet skutečnosti nějak věrně, chtěl jsem jen pocitvý thriller, kterého se mi dostalo. ()
Snímek, jenž si ve své době získal slušné jméno a výrazně zabodoval u diváků. Herecky si v něm odbyla premiéru tehdy 16-letá Aňa Geislerová a již tehdy ukázala, že je skutečně velmi dobrá herečka a umí se do role naplno položit. Filip Renč jako režisér také dokázal, že oprávněně patří mezi velké talenty českého filmu, což už sice v dalších letech nenaplňoval zcela podle představ, ale přesto patří mezi naše špičkové tvůrce. Kromě Geislerové odvedly dobré výkony i další herečky, zejména Bára Hrzánová a Eva Holubová. ()
Otevřeli se dveře světu, filmaři se přestáli bát a Filip Renč si hned v mezi dobí dvou republik vytvořil film, na který se prostě nezapomíná. Uznávám, že filmařsky jsem s ním měl trošičku problém. Především proto, že se ve většině času odehrává ve tmě. To ale zastiňuje samotný příběh, který je dost brutální. A Aňa Geislerová v něm předvádí, že post nejvýraznější české herečky si vydobyla naprosto poctivou formou. ()
Wau! Pane Renči, neuznávám vaše kvality tak jak si asi zasloužíte, ale tímto filmem jste mi dokázal jak jste dobrý. Velmi sugestivně podanný a působivý příběh o světě v dětském ústavu, který porazi každého ze židle a koho ne, ten na ni neseděl. Použití tmy, herecký koncert Anny Geislerove, Evy Holubové a Báry Hrzánové je zakončen tak jak se dalo očekávat. Trochu nesmyslným odsouzením, nad kterým se dá pochybovat. Nejlepší Renčův film se skvělou hudbou Ondřeje Soukupa a výbornými herci co říci víc?(snímek jsme viděl den po Spíčích a at se na mě nikdo nezlobí(sorry, Roberte) Rekviem je lepší a to o 1/2* minimálně. ()
S Rebely jasne nejlepsi film Filipa Rence - navic uspel na poli psychologickeho filmu, a to se ceni. ()
Film na hranici kýče a porevolučního huránadšení... ()
Celej film jsem měl chuť hodit na ten ústav atomovku. Zlá sestra z "Přeletu nad kukaččím hnízdem" je proti tomuhle personálu Matka Tereza. Největší ironií jsou závěrečné titulky když se dovíte, že postava Anny Geislerové to u soudu koupila ze všech nejvíc. Herecké výkony super, až na Filipa Renče, kterej přehrával a působil dost "Liškovitě" komicky. ()
V bonusoch na DVD sa ozývajú hlasy naznačujúce, že Filip Renč sa od skutočných udalostí odrazil naozaj len VEĽMI VOĽNE a že chyby sa v 80. rokoch diali ako u pacientky (= hrdinky filmu), ktorá pravdepodobne až taká nevinná nebola, tak u zamestnancov liečebne (ktorí sú podaní až príliš diabolsky, jednorozmerne). Na druhej strane, nakrúcal Renč dokument alebo pôsobivú, vysiľujúcu a údernú psychologická drámu (miestami skôr triler a niekedy dokonca takmer až horor)? Na vyčerpávajúcej atmosfére ma nemalý podiel smutná jesenno-zimná výprava otlčenej, starej budovy uprostred ničoho a výkon Anny Geislerovej. ()
Skvostná exploatace Klímovy reportáže a Renčova nabubřelého ega. Díky tomuto filmu, přesněji sekvencím ve sprchách máme nehynoucí doklad toho, jak je Renč "velký" režisér a že nelže, když říká, že filmy točí jen proto, aby mohl očumovat nahý holky. ()
Od Renče jsem zatim videl jen Roman pro zeny, coz byla sice hodne dobra komedie, ale ne nic zasadniho, takze jsem necekal ze Requiem bude takova rezba. Misty mi to hodne pripominalo Prelet nad kukaccim hnizdem, kterymu se to samozrejme nevyrovna, ale i tak tenhle film stoji za to. Mlada Anna Geislerova svou roli zvladla na svuj vek vyborne a ostatni sverenkyne v ustavu vypadaly jako by to ani nehrali, vcetne Bary Hrzanovy, proste parada. Jednoznacne mi ale nejlepsi prisla Eva Holubova, kterou znam vetsinou z komedii a ze samejch kladnejch roli, ale tady byla tak husta, ze film misty pripominal horor, cemuz taky pomohla hodne dobra atmosfera a vyborna hudba. Tohle se Rencovi fakt povedlo, jak po reziserske, tak i po herecke strance. ()
Nikdy nezapomenu na pocity, které ve mě film po prvním shlédnutí vyvoval a které mě neopouštěly hodně dlouho, stejně jako na to, jak jsem jinak skvělou Soňu Valentovou nemohl asi dva roky ani vidět :-/ Každopádně Renčův celovečerní debut se stal zároveň vrcholem jeho tvorby, na který on sám už nikdy nedosáhne. ()
Tak ty si myslíš, že nejsi debil, co? Taky my ho z tebe uděláme! Opravdu mrazivé drama, kde se Renč projevil jako talent českého filmu. Z diváků dokázal vytřískat přesně to, co chtěl. Vynikající byl výkon Evy Holubové, kdykoliv se objevila na obrazovce okamžitě mi zmrznul úsměv na rtech. Skvělý výkon podal i Cupák v roli bezmocného lékaře, který se snažil jenom pomoc a přesto neměl jak proti totalitnímu vedení nemocnice. Nevídaný počin o to víc, že vznikl v české kotlině národa našeho. ()
V kontextu světové filmové tvorby v žánru "dramatu" (? - d.m.s.n. by bylo na místě žánrové zařazení spíše coby jakýsi pokus o "cs" psychothriller - !) jde vlastně o ryzí >béčko< - téma ač závažné svým obsahem, zpracované pak však docela stupidně podbízivou formou - s lacinými efekty, s amatérsky naivní kreací v hlavní roli mlaďounké A.G., s otravně idiotsky přehrávajícím zoufalcem Schmidem a i jinak značně nevyrovnaně nejapnými hereckými výkony ostatních protagonistů. Renč se sice snaží být dobově trendy (např. hrátky s kamerou), přesto však místy sklouzává až do neumětelsky jalového a patetického kýče. Co mi však nejvíce vadí, je účelové tvrzení, že jde o film natočený dle skutečných událostí, což - ač bylo již dávno mnohokrát vyvráceno, osvětleno a vysvětleno - taková tv Nova bude s každým zaplácnutím své programové díry tvrdit asi až do skonání věků... Nakonec pak po těch letech a následné >práci< tvůrců a zůčastněných je film ponejvíce (nejen závěrečným požárem) zářným dokladem toho, že naučit se >nějak to řemeslo< ani protežovaným pražsko-celebřitním dětem nepomůže a na dobré dílo prostě nestačí... - - - P.S. Ač původně jsem tak nějak pošetile ze vzpomínek nadělil tomuhle R. celovečernímu debutu tři hvězdy, po znovuzhlédnutí s mnohaletým odstupem musel jsem s čistým svědomím jednu ubrat. A dlužno přiznat, že i tak ta druhá je hlavně za hudbu páně Soukupa, který v době natočení asi neměl doma v oboru scénické hudby konkurenci. Každopádně pak je fakt, že po osmnácti letech od vzniku tohohle kontroverzního dílka lze říct, že si jím Renč vlastně vyrobil jakési své vlastní rekviem. Nu, co ale taky čekat od - v tuzemských poměrech vlastně bohužel normálního - protekčního panáčka, že... .-| - - - - - (Poprvé viděno v kině někdy v >oněch< dávných dobách premiérových, komentář zde po znovuzhlédnutí na tv Nova jako mnohý - 18.102009) ()
Renč je zřejmě exhibicionista, kterej chtěl, aby jeho pinďoura vidělo hodně lidí, tak jako reklamní trik použil "natočeno podle skutečné události". Než jsem se na Requiem pro panenku podíval, trochu jsem zagooglil a vyhledal jsem si nějaký informace o tom, jak to ve skutečnosti bylo. Tenhle film je možná inspirován skutečnou událostí, ale to je dost velkej rozdíl. Když už chtěl Renč timhle na někoho udělat dojem, tak si moh třeba aspoň odpustit záběr, ve kterym se vyskytuje IFA L60, protože ta se v roce 1984 nevyráběla. Taky třeba scéna z motorestu mi nějak nepasovala do roku 1984. Takovýhle výherní automaty tu tenkrát určitě nebyly. A možná i některý oblečení a účesy poněkud předběhly dobu. Prostě našlo by se toho dost... A když to budu brát jako vymyšlenej příběh, tak tomu dám maximálně 2 hvězdy. Prostě to neni nic extra, takže moc nechápu, kde to nabralo takový vysoký hodnocení. Jestli tady něco zaslouží pochvalu, tak snad akorát výkon Eduarda Cupáka, kterej ovšem nedostal moc prostoru. Radši se podívejte na Requiem za sen :-) ()
Opravdu tenhle úžasný ultradepresivní masakr natočil stejný Filip Renč, který dnes točí ty filmy o rafťácích a další romány pro ženy??! ()
Silný příběh, dobrá hudba a výkony Evy Holubové a Báry Hrzánové, to jsou hlavní klady tohoto filmu. To, že si Renč rád hraje na herce, je věc druhá. Jestli se takové prasárny dělaly za totáče, kdy se každý bál udělat na někoho křivý pohled, tak raději nechci vědět, co se děje teď. ()
Film nemá se skutečnou událostí společného skoro nic, jak se vyjádřila i samotná hlavní protagonistka (mám pocit, že dneska už protagonista) události. ()
Hledám správná slova... Jsem nezatížena skutečnými událostmi a ani na film nehodlám pohlížet jako na ovlivněný reálným předobrazem. Líbil se mi podobným způsobem jako třeba Orwellův román 1984 nebo film Dogville - lidi jsou svině. Z dnešního pohledu (2008) mi film už přijde jako "klasický", asi že už jsem viděla hodně podobných snímků, které třeba vznikly až poté, ale dostaly se ke mně dřív. Proto mě nepřekvapily ani herecké výkony zejména "fašistických soudružek", neboť dneska je jasné, že jsou to skvělé herečky. Renč se možná trochu přecenil (v herecké poloze), ale když mlčel a jenom koukal, byl krásně démonický (ale ne tak jako v Nesmrtelné tetě). Pro vyvažující efekt mi chyběla nějaká výrazně kladná postava - protože hlavní hrdinka to rozhodně nebyla (ač donucena, byla to vlastně vražedkyně, a nemocná nebyla, čili plně odpovědná za své činy). ()
Efektně natočený, nicméně ve skutečnosti povrchní film, který je na hony vzdálený skutečným událostem a charakterům, ze kterých vychází. Renč je filmový profesionál, který je výborný pro natáčení reklam a videoklipů, ale v hraném filmu vždycky v té či oné míře inklinuje ke kýči. V tomhle snímku nejde ani tak o skutečné drama, jako spíš o pečlivě vykalkulovanou hru s divákovými emocemi. Tenhle kousek mimochodem patří k tomu lepšímu, možná vůbec nejlepšímu, co kdy v hraném filmu dokázal. Jestli ten film funguje, tak je to taky díky přítomnosti Geislerové a celkově chytrému castingu. Celkový dojem: 60 %. ()
Súvisiace novinky
MFF KV nabízí velkou nabídku filmů
Letošní ročník MFF Karlovy Vary se koná od 28. června do 7.července a opět přináší atraktivní nabídku filmových titulů. Zahajovacím filmem bude snímek Po svatbě, který doprovodí tvůrčí delegace –… (viac)
Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady
Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (viac)
"Jo tak ty si myslíš, že nejsi debil !! Tak my ho z tebe uděláme, holčičko !!" Naprosto souhlasím, že Filipa Renče, pro diváka s dobrou pamětí silně protekční figurku a zejména neskutečně přeceňovaného tvůrce, lze považovat za režiséra jednoho filmu, kterým však pro mě osobně určitě není Requiem pro panenku, přičemž si tak vlastně nejsem úplně jistý, do jaké míry jeho, myslím, nejpodařenější a tak i ty vpravdě právě ony fatální snímky, byť rozhodně ne bezchybné, tedy remake Hlídače č. 47 s Karlem Rodenem a muzikál Rebelové, svoje nezpochybnitelné kvality nezískaly pouze shodou okolností !! Největší kiks pánové Renč spolu se scénáristy Igorem Chaunem a Zdeňkem Zelenkou spáchali už v úvodu filmu, když se vytasili s tou provařenou formulkou: Film byl natočen podle skutečné události, díky čemuž se tak dalším pachatelem tohoto filmového prznění potenciálu obřích rozměrů stává i autor předlohy, pseudoinvestigativec Josef Klíma, protože díky právě této větičce by divák rozhodně neočekával naprosté krystalicky čisté béčko, kterého se mu dostalo, na rozdíl od té Renčem avizované, a tak i očekávané artovky, o syrovém dramatu ve stylu vzpomínaného Přeletu nad kukaččím hnízdem si nechte raději jen zdát !! Pokud se vrátíme k samotné nešťastné události v ústavu v Měděnci, při němž zahynulo na šestadvacet chovanek, Renč dodnes zarytě opakuje, že ho skutečnost nikdy nezajímala, zatímco obsesivní paranoik a profesionál Josef Klíma právě svoji profesionalitu potvrzuje, rozumějte popírá, už jen faktem, že se se skutečnou postavou odsouzené žhářky Evy Kováčové dodnes nikdy stejně jako Filip Renč nesetkal, na čemž nic nezmění ani jeho omluva vychovatelkám v rámci svého pořadu na TV Nova, což mu budiž připsáno ke cti, protože přiznat svoji neobjektivitu a diletantství po všech těch letech chtělo mimo odvahy i velkou dávku pokory !! Samotné obsazení snímku odpovídá právě oné Renčově nevyzrálosti a bezbřeze nabubřelému exhibicionismu, přičemž v Renčově případě, o něm a jeho hereckém (ne)talentu v rámci slušnosti raději pomlčím, lze dík scéně ve sprše mluvit o všech významech slova, a tak se ani není co divit, že krásná a křehká Aňa Geislerová, která ve svých tehdy šestnácti letech podala skvostný výkon a dala tušit věcí budoucích, vlastně nemá s Evou Kováčovou vůbec nic společného, ta se totiž Geislerové a její postavě ani vzhledově zrovna nepřiblížila, ve skutečnosti by totiž příběh transexualitou stižené naprosto nezvladatelné cikánky, mimochodem dnes s již změněným pohlavím a novým jménem René, s lesbickými sklony těžko zajímal ty masy, které nakonec do kina na Requiem pro panenku přišly, a tak by se ani Renčovi jeho prvoplánovitá metafora nelidskosti české společnosti z období reálného socialismu, která však nejen dík znalosti všech okolností hraničí s naprostým kýčem, nevydařila !! Jistě, ani Bára Hrzánová se ztvárněním své postavy nesnese výhrad, nejvíce mě však zaujal tradičně famózní a lidský Eduard Cupák, který však příliš prostoru nedostal, a tak maximálně vyniká vychovatelka / bachařka Evy Holubové, která byť místy znatelně přehrává, nicméně svoji roli, byť se do do této stylizace prostě narodila, si užívala a patří spolu s geniální scénickou hudební složkou Pavla Soukupa k tomu nejsilnějšímu, co film nabízí, protože jinak se Renčovi i díky tomu příšerně křečovitému patetismu a spoustě nesmyslných a vlastně samoúčelných prvků, kdy Renč tlačí na pilu jako o život, a minimálně při odpudivě přepálené a směšné scéně s hasiči si musím klepat na čelo, daří, což je jistě velmi paradoxní, z filmu vyrobit svůj vlastní pomník, který se však stává hrobkou, na tom nic nemůže změnit ani fakt, že už zde jeden cítí z každičkého záběru toho schopného a zručného řemeslníka, kterým je dnes.. () (menej) (viac)