Requiem pro panenku

Díky internetu si už dneska každý zvídavý divák může lehce zjistit, že filmový scénář má se skutečnou událostí okolo požáru v Měděnecké pakárně společného pramálo. Ale o to mi vůbec nejde, hodnotím jen film. A vzhledem k roku vzniku a mládí režiséra je Renčovo Requiem vskutku mimořádný zjev v malém českém filmovém chlívečku. Téměř stoprocentní absence typicky českých filmových nešvarů jako šaškárny, podbízivosti, líbivosti, laskavé hřejivosti, vyumělkovanosti a podobného nečistého šmejdu, naproti tomu spíš syrovost, přirozenost, realističnost, plus v neposlední řadě skvělá hudba. Obracel jsem dlouho v ruce pátou hvězdu, možná se sem ještě vrátím... (17.12.2017)

Hledám správná slova... Jsem nezatížena skutečnými událostmi a ani na film nehodlám pohlížet jako na ovlivněný reálným předobrazem. Líbil se mi podobným způsobem jako třeba Orwellův román 1984 nebo film Dogville - lidi jsou svině. Z dnešního pohledu (2008) mi film už přijde jako "klasický", asi že už jsem viděla hodně podobných snímků, které třeba vznikly až poté, ale dostaly se ke mně dřív. Proto mě nepřekvapily ani herecké výkony zejména "fašistických soudružek", neboť dneska je jasné, že jsou to skvělé herečky. Renč se možná trochu přecenil (v herecké poloze), ale když mlčel a jenom koukal, byl krásně démonický (ale ne tak jako v Nesmrtelné tetě). Pro vyvažující efekt mi chyběla nějaká výrazně kladná postava - protože hlavní hrdinka to rozhodně nebyla (ač donucena, byla to vlastně vražedkyně, a nemocná nebyla, čili plně odpovědná za své činy). (14.05.2008)

Po rokoch som dal filmu opäť šancu a skúsil, či bude mať rovnaký účinok ako kedysi. A má...F. Renč výborne obsadil hlavne všetky vedľajšie postavy postihnutých a tým je celá atmosféra až neuveriteľne reálna. Len tak mimochodom, by ma zaujímalo, kto dáva takým deťom do rúk kladivo...Eva Holubová zahrala nepríjemnú jaštericu a chladná Soňa Valentová je navonok príjemnejšia, ale v podstate rovnako skazená. Jej nenávistný záverečný pohľad stojí za to. Pochváliť treba i hudbu O. Soukupa. Renč si v mnohých veciach tento film podľa skutočných udalostí zjednodušil a upravil, ale je to určite to najlepšie, čo zatiaľ natočil a mám taký pocit, že to dlho takto ostane. 70%. (11.04.2012)

Celej film jsem měl chuť hodit na ten ústav atomovku. Zlá sestra z "Přeletu nad kukaččím hnízdem" je proti tomuhle personálu Matka Tereza. Největší ironií jsou závěrečné titulky když se dovíte, že postava Anny Geislerové to u soudu koupila ze všech nejvíc. Herecké výkony super, až na Filipa Renče, kterej přehrával a působil dost "Liškovitě" komicky. (13.03.2006)

V době, kdy si lze o skutečném případu snadno vyhledat a přečíst nejeden článek, mi upravené skutečnosti v žánrovém filmu tolik nevadí (ač matoucí formulace v úvodních titulcích zůstává na pováženou). Filipu Renčovi se podařilo stvořit hutnou atmosféru, spolu s níž Requiem pro panenku funguje jako efektní psychothriller o křehké hrdince ve spárech byrokratického omylu a velkého lidského zla, i s nejedním zneklidňujícím prvkem (telefony s připevněnou zamčenou kladkou), napínavě vedeným dějem po celou dobu či na československý film i nečekaně odvážnou lesbickou scénou. Depresivní bezvýchodisková situace v socialistickém ústavu pro postižené tu navíc v druhé rovině vytváří i silné podobenství (tehdy čerstvě padlého) totalitního režimu. Hodně má svůj podíl na zážitku i sugestivní Soukupova hudba a herecké výkony všech zúčastněných hereček, nejvíc mě však vedle Ani Geislerové zaujala Bára Hrzánová v bravurně ztvárněné retardované Johancce. Scénář je možná, jak ve zdejších ohlasech často zaznívá, trochu černobílý, ale naštěstí jsem vnímal i světlé momenty, např. příhodu o tom, jak Johanka pořád kreslí tu samou kliku se sluncem a jak je v klíčové scéně později tento prvek vypointován, stejně tak zajímavá zmínka o minulosti některých vychovatelek. Jediné, co mi vyloženě nesedlo, bylo přehnané využití zpomalených záběrů. Mám dojem, že se musel Renč inspirovat v Carrie, kde využil De Palma podobný styl ve scénách velkého požáru (i s podobnými detaily na oči zrzavé žhářky v pozici pachatelky a oběti okolí zároveň), jenže zatímco u De Palmy ve fantaskním příběhu na mě zpomalená stylizace fungovala a díky ní jsem chvíli zůstal v nejistotě, nakolik (ne)jsou dané scény jen pouhou představou či snem, zde jsem ji shledal rušivou a měl jsem pocit, že čistě realistický způsob provedení by na mě působil efektněji. Jinak mě Requiem pro panenku úspěšně dostal do onoho nepříjemného transu, jak jsem zhruba čekal. Samotná výpověď je totiž pořád silná a nadčasová. [80%] (27.08.2023)