Toto je Spinal Tap

Ten hudební styl úplně nebyl mým šálkem kávy a nad texty písní jsem víc kroutil hlavou, než že by mě rozesmály, ale to by mi ani nevadilo, když jsem během více hudebních vystoupení dokázal patřičně zpozornět. Nemám problém věřit, že tato mystifikační komedie mohla být v americkém mainstreamu v oné době menším zjevením, že spustila podobný typ dokumentárně laděných filmů s fiktivním příběhem různých kapel a mohla inspirovat další tvůrce po celém světě včetně Petra Zelenky, jehož Mňága – Happy End mě nesmírně pobavil. Tady jsem se pákrát zasmál, u dvou scén i nahlas, ale těch povedených vtípků zas tak moc nebylo a víc, než humorem (o který spolu s mystifikací režisérovi zřejmě šlo nejvíc) mě film upoutal autentickou atmosférou hudebních zkoušek a zákulisního pohledu do chodu hudební kapely. Ta iluze hudebního dokumentu, jenž je tady coby žánr parodován, se povedla a funguje, jen prostě na celovečerní stopáž sama o sobě už po letech nevystačí. Souhlasit musím s těmi, kteří píší, že na Spinal Tap už mezitím napadl kus prachu. Zbyla přelomová vlašťovka subžánru, která možná byla jedna z prvních, často se zmiňuje v různých filmových přehledech, ale u níž mám zároveň pocit, že stihla být již překonána daleko lépe a vtipněji zpracovaným prvotním nápadem, třeba pro našince zmíněným Zelenkou. [60%] (01.04.2023)

Myslel som, že najnebezpečnejšie povolanie na svete je rybár na aljaške. Ale kdeže, byť bubeníkom v kapele Spinal tap zaručuje 100% úmrtnosť. Ale aspoň si užijete zopár dobrých koncertov a nedožijete sa jej úpadku. Našťastie majú v Japonsku radi sex na farmách. Mám pocit, že sa po pozretí tohto mystifikačného dokumentu poučili Bon Jovi, Kiss, Europe, Poison, alebo Van Halen, akou cestou sa hudobne neuberať, ako trafiť včas na pódium, ako vychytať technické muchy na pódiu a ako sa vyhnúť ponorkovým problémom s ostatnými členmi kapely. Pokiaľ máte kapelu, na ktorú kedysi chodilo 150 ľudí a dnes je to už iba 15 v pondelok v Randali, neznamená to, že strácate popularitu, ale že je vaše publikum viac selektívne. Takže hlavu hore, určite to nie je váš koniec, pretože vesmír je nekonečný! (18.12.2012)

Takovou porci geniálních hlášek jsem teda nečekal. Ačkoliv se to na první pohled nezdá, je ten film absurdní jízda, u které se musíte hystericky smát, jste-li trochu víc hudebně znalí. Všechno tady je naprosto k smíchu, dokonce i "emotivní" "rozpad" kapely a jiná klišé většiny opravdových rockových kapel. (24.10.2008)

Trefovanie sa do hudobného sveta vyšlo občas slušne. Hlasitosť, čierny obal, hľadanie pódia a podobne. Filmu, teda pardon rockumentu, však chýba vyššia kadencia vtipných momentov. Človek si ich musí vystáť ako frontu na vstupenky, ale potom stoja za to. Bohužiaľ skrz absenciu drog a sexu musím zraziť hodnotenie do suterénu. (30.12.2019)

A já si pořád říkal, kdo jsou ti Spinal Tap (Nová míza!) ze Simpsonů! Zatraceně zábavné parodování heavy metalu jako hudby i životního stylu - texty, vzhled muzikantů, produkce (turné) a vše kolem ("11 !!!"). Doporučuji všem, kteří mají tenle styl hudby alespoň trochu rádi. Stajně tak všem pozérským posluchačům progresivního metalu (a dalších moderních odnoží, které občas zapomínají na své kořeny), ale těm neřikejte, že je to fikce.Tak z toho budou mít mokrý trenky ještě za týden. Skvělý úlet, skoro 5*. // Edit: ok, po druhé projekci dávám jedenáct z deseti. (26.12.2013)